Popis realizované stavby byl zveřejněn ve zpravodaji státního podniku Povodí Vltavy. O designu a smyslu obou migračních bariér bylo referováno na projektových seminářích 4. 4. v Českých Budějovicích a 11. 4. v Praze. V dubnu 2024 byly u obou stupňů umístěny trvalé informační panely s textem o bariérách a riziku šíření nepůvodních druhů raků.
V zimním období byla provedena analýza vzorků eDNA odebraných v letní sezoně 2023 na třech profilech Zákolanského potoka: Zákolany/Otvovice, Pod soutokem s Knovízským potokem a nad soutokem Zákolanského potoka s Vltavou. Výsledky nepotvrdily výskyt raka pruhovaného v Zákolanském potoce, kromě posledního monitorovacího profilu umístěného cca 10 m nad soutokem s Vltavou. V Zákolanech byl zaznamenán slabý, ale konzistentní signál eDNA raka kamenáče a raka říčního. Pod soutokem s Knovízským potokem byl zaznamenán velmi slabý signál raka říčního a stopová množství eDNA raka kamenáče za hranicí spolehlivé detekce. Výsledky analýz naznačují, že invazní rak pruhovaný se nejvíce zdržuje ve svém obvyklém biotopu ve Vltavě a v Zákolanském potoce pouze nad soutokem s Vltavou. Detekce raka kamenáče je očekávaným pozitivním výsledkem, stejně tak raka říčního, který byl ze Zákolanského potoka v minulosti hlášen.
Na konci června (20. 6. 2023) byl proveden odběr environmentální DNA na třech profilech (Zákolany/Otvovice nad stupněm, nad soutokem s Knovízským potokem, na soutoku s Vltavou). Vzorky jsou zatím ve zpracování u subdodavatele (Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity).
Povodí Vltavy, s.p. vybralo zhotovitele (Traton s.r.o.) a získalo všechna potřebná povolení pro úpravu obou migračních bariér. Stavební práce začaly v říjnu průzkumem úseku Zákolanského potoka mezi upravovaným stupněm a soutokem s Dřetovickým potokem. Ve štěrko-kamenitém náplavu pod vývarem stupně bylo nalezeno 41 jedinců raka kamenáče. Raci byli přemístěni výše do vhodného úseku koryta. Principem obou bariér bylo doplnění převislé zábrany k stávajícím stupňům na potoce. První z nich se nachází nad zmíněným soutokem s Dřetovickým potokem (50.18314N, 14.24807E), druhý leží níže na hranici obcí Zákolany a Otvovice (50.20297N, 14.25639E). Překážky by měly zabránit protiproudní migraci nepůvodních raků, ale i zamezit návratu raků kamenáčů, kteří by se setkali s račím morem nakaženými raky pruhovanými. Kromě přelivných ploch byly zabezpečeny i přilehlé stěny vývaru. V obou případech provedené opatření ochrání výše ležící populaci raka kamenáče před račím morem.
O provedeném opatření byl zpracován informační článek, který byl uveřejněn na webových stránkách místních obcí (Zákolany, Svrkyně). Setkání s občany, kde bylo provedení úpravy obou stupňů představeno, proběhlo již na jaře. O proběhlé akci byl také připraven článek do zpravodaje Povodí Vltavy. S obcí Zákolany a Povodím Vltavy, s.p. je předjednáno osazení informačních tabulí v blízkosti obou migračních překážek.
V letních měsících na Zákolanském potoce proběhl odběr vzorků environmentálního DNA (eDNA). Na Zákolanském potoce byly zaznamenány velmi slabé signály u sondy na raka kamenáče. Na tomto toku je výskyt celkem stabilní populace raka kamenáče ověřen cca 3 km nad místem odběru vzorků eDNA , takže je pravděpodobné, že slabý signál je z této populace. Vzorky byly odebrány na několika místech až k soutoku s Knovízským potokem. V žádném vzorku nebylo zaznamenáno DNA raka pruhovaného. Další odběry budou uskutečněny nad soutokem Zákolanského potoka s Vltavou.
Výsledky a zkušenosti získané při úsilí o regulaci populace odlovem byly diskutovány na projektovém semináři v Českých Budějovicích a v Praze, zejména s ohledem na opatření prováděná v rámci záchranného programu perlorodky říční.
V dubnu 2024 byla instalována u hraničního přechodu Cetviny trvalá informační tabule upozorňující na výskyt a rizika způsobená šířením nepůvodního raka signálního.
V období od 1. 6. 2023 do 19. 9. 2023 se uskutečnilo 5 výjezdů, při kterých bylo vždy položeno 40 vrší. Do vrší bylo odchyceno celkem 548 raků signálních a při dvou ručních odchytech bylo uloveno 95 raků signálních.
Na začátku června, při vysokém stavu vody a nízké teplotě byla úspěšnost odlovu raků velmi nízká. Největší úspěšnost vykazoval odlov do vrší mezi červencem (CPUE = 4) a srpnem (CPUE = 4 resp. 5,25 jedinců na jednu vrš).
Nejvíce raků bylo nalezeno v okolí rybníčků (48.61435N, 14.53224E). Nad rybníčky dosahoval CPUE 7,8 a pod rybníčky byl CPUE 6,8. Odlovy raků potvrdily, že se raci posunuli i níže po toku. V úseku nad Maltschstrasse č.p.18 (48.61615N, 14.52124E) jsme v srpnu 2017 odchytili pouze 1 raka na 3 vrše (CPUE = 0,33). V roce 2023 již to bylo 46 raků na 6 vrší (CPUE = 7,7). Rovněž pod ústím přítoku Mardesbach nebyl v roce 2017 odloven žádný rak, zatímco v srpnu 2023 bylo do 10 vrší odloveno 12 raků (CPUE = 1,2).
Odlovy probíhaly ve spolupráci s partnerem z Rakouska (blattfisch e.U.), který poskytl údaje o rozšíření raka signálního v rakouské části povodí a komunikoval s místními obyvateli a vlastníky rybářského práva. K distribuci a využití při osvětové činnosti jsme předali část výtisků projektových kalendářů a leták „Naši vs. Invazní raci v ČR.“
Na Kublovském potoce byl zaznamenán slabý záchyt původce račího moru Aphanomyces astaci při hranici detekce a na Bzovském potoce pouze stopové množství Aphanomyces astaci (neprůkazné výsledky). Na Stroupínském potoce byl zaznamenán slabý záchyt Aphanomyces astaci při hranici detekce a dále i slabý, ale konzistentní signál eDNA raka říčního. V závěrečném úseku EVL Stroupínský potok byl zaznamenán slabý záchyt Aphanomyces astaci za hranicí detekce; stopová množství eDNA raka kamenáče (neprůkazné) i raka říčního (o něco silnější). Z výsledků vyplývá, že v povodí ještě po pěti letech stále přetrvává račí mor, ale pravděpodobně se zde zachovala zbytková populace, jak raka říčního, tak i raka kamenáče.
Při propuknutí račího moru v EVL Stroupínský potok v roce 2018 proběhl záchranný transfer raka kamenáče z Bzovkého potoka. Podařilo se zachránit 250 raků, kteří nebyli nakaženi patogenem Aphanomyces astaci. Vzorky eDNA z jara 2023 z Tyterského potoka, kam byli tito raci kamenáči v roce 2020 vysazeni, bohužel nepotvrdily výskyt raků v tomto náhradním toku.
Výsledky z povodí Stroupínského potoky byly prezentovány na projektových seminářích v Českých Budějovicích a v Praze. V plánu je také jejich prezentace na konferenci International Association of Astacology konané v září 2024 v chorvatském Záhřebu (https://iaa24.biol.pmf.hr).
Další monitoring probíhal v letních měsících pomocí environmentální DNA (eDNA). Vzorky nepotvrdily výskyt invazních ani původních raků a ani výskyt račího moru (Aphanomyces astaci). Na Kublovském potoce byly zaznamenány velmi slabé signály u sondy na raka kamenáče. Z výsledků nelze s jistotou potvrdit, že se na Kublovském potoce rak kamenáč stále ještě vyskytuje. To bude ověřováno na jaře a podzim roku 2023.
Pro popis potravní sítě, zjištění potravních preferencí raka signálního (Pacifastacus leniusculus), a eradikačního potenciálu jednotlivých druhů ryb na populaci raka signálního v Kačležském rybníce byla použita analýza stabilních isotopů uhlíku a dusíku.
Potravní sít Kačležského rybníka se skládá z vrcholových predátorů zahrnujících štiku obecnou, candáta obecného, sumce velkého a okouna říčního. V další trofické úrovni se nachází „plevelné“ druhy ryb a teprve pod nimi se nachází kapr obecný. Pozice raka signálního v trofickém řetězci je mezi kaprem obecným a skupinou „plevelných“ ryb. V nižších patrech potravních řetězců se nachází zooplankton, makrozoobentos, náletový hmyz, detrit a obilí, které se využívá k přikrmování kapra.
Potrava juvenilního i adultního raka signálního byla velice podobná. Pro obě věkové kategorie byl hlavní složkou potravy makrozoobentos a obilí, které bylo primárně určeno jako potrava obsádky kapra obecného. Kanibalismus byl u obou věkových stadií relativně malý. Ostatní složky potravy jako sedimentující zooplankton, náletový hmyz či detrit byly relativně marginální zdroje potravy.
Zkoumané druhy ryb měly rozdílný eradikační potenciál na populaci raka signálního. Jako druhy s nejlepším eradikačním potenciálem se ukázali sumec velký, štika obecná, a candát obecný. Ježdík obecný a okoun obecný se méně specializovali na raka signálního jako potravu. Významný vliv na juvenilní raky signální měla slunečnice pestrá, nicméně jedná se o další invazivní druh. Kapr obecný se v Kačležském rybníce ukázal jako nevýznamný druh pro eradikaci raka signálního.
Studie potvrzuje, že candát vysazený do rybníka v roce 2022 byl vhodně zvoleným predátorem invazních raků. Vysoký podíl krmného obilí v potravě raka signálního je ve shodě s terénní zkušeností, že nejlepších odlovů do vrší lze dosáhnout při několikadenní přestávce v přikrmování.
Výsledky studie byly prezentovány na projektových seminářích 4. 4. v Českých Budějovicích a 11. 4. v Praze.
Analýza potravní sítě Kačležského rybníka: dokument pdf (399 kB)
Informační cedule byly také doplněny v úseku experimentálních prací na vodním toku Besének a na Zákolanském potoce v místech úpravy stupňů.
Doporučená kritéria pro hodnocení populační hustoty (podle Johnsen, S.I., online):
C/TN (Počet raků/počet vrší):
C/TN < 0.5: velmi malá populační hustota
0.5 < C/TN < 2.5: malá až střední populační hustota
2.5 < C/TN < 5: vysoká populační hustota
C/TN > 5: velmi vysoká populační hustota
Magistrát hl. m. Prahy bude dále pečovat o rybník vlastními silami. Práce spočívají v průběžném monitoringu výskytu raka mramorovaného a udržování vysokého predačního tlaku pomocí rybí obsádky.
Průběh a zkušenosti s eradikačními opatřeními na Prostředním rybníce byly shrnuty do rukopisu „Difficult to deal with: attempts for eradication of marbled crayfish from a small urban pond“ odeslaného do časopisu Management of Biological Invasions.
Na Prostředním rybníce v Praze – Dolních Chabrech pokračoval monitoring pokusu o eradikaci raka mramorovaného. Přibližně každý měsíc bylo opakováno kladení vrší kombinované s průzkumem pomocí keseru.
V červnu 2023 byla slabá populace raka mramorovaného potvrzena nálezem jednoho jedince o velikosti asi 3 cm. Populace však zůstává slabá, do vrší nebyl odchycen žádný rak. Ani vzorkování eDNA v rybníce a přilehlém Drahanském potoce a vodních plochách v okolí neodhalilo výskyt raka mramorovaného. Jeho populace tedy byla pravděpodobně izolována na Prostřední rybník a nyní je omezována predací nasazených ryb. Od dalšího výlovu správce rybníka, Magistrát hl. m. Prahy, prozatím upustil.
Vyhodnocení ukázalo, že zbudování bariér výrazně zpomalilo protiproudovou migraci raků signálních (téměř o 60 %). Zároveň je zřejmé, že instalované bariéry na stupních nebyly pro raky 100% nepřekonatelné. Někteří raci byli stále schopni bariéry překonat, ale již v nižších počtech než v předchozím roce, kdy překážky na stupních zbudovány nebyly. Testované bariéry se tedy osvědčily jako relativně levný a rychlý nástroj, který by mohl být využíván na lokalitách, kde by migrace invazních raků mohla ohrozit populaci původních raků, ať už zavlečením račího moru, nebo přímou konkurencí. Kombinací dalších prvků při budování bariéry, jako např. překrytím stupně hladkým materiálem a ukotvením hrubým materiálem (kameny, štěrk) v horní části stupně by bylo možné účinnost bariéry ještě zvýšit.
Dokončená analýza vzorků eDNA z Besénku potvrdila výsledky předchozích ručních odlovů. Vzorky z lokalit v okolí Dolních Žlebů (nad všemi stupni) vykazovaly konzistentní detekci raka říčního, zatímco eDNA raka signálního byla zachycena pouze v jednom vzorku, což značí spíše neprůkazný záchyt. Vzorky z okolí spodních dvou překážek vykazovaly záchyt raka signálního společně s rakem říčním, jehož eDNA však může být splavena z oblastí výskytu, které se nacházejí výše proti proudu. V žádném vzorku z Besénku nebyla detekována DNA Aphanomyces astaci, což potvrzuje i dřívější negativní testování na tento patogen přímo z raků signálních v roce 2018. Ve vzorku eDNA ze Svratky nad soutokem s Besénkem z podzima 2023 byl potvrzen výskyt račího moru. Patogen Aphanomyces astaci byl detekován i na Bystřici, kde byla populace raka říčního v létě 2023 zasažena račím morem. Zde se podařil určit i genotyp račího moru, jehož nejčastějším přenašečem je rak signální. Současně byl na Bystřici detekován i silný signál raka říčního, což potvrzuje, že račí mor na Bystřici stále probíhá. DNA Aphanomyces astaci byla detekována ve Svratce až nad soutok s Besénkem spolu se silným signálem DNA raka signálního a slabým signálem raka říčního. Výskyt raka říčního se předpokládá v přítocích Svratky (Bystřice, Hodonínka, Chlébský potok, Nedvědička). Vzhledem k potvrzenému výskytu račího moru ve Svratce, jsou všechny přítoky Svratky s výskytem raka říčního ohroženy propuknutím nákazy račího moru. Kromě Besénku se jedná ještě o přítoky Lubě, Bílý potok, Veverku, Rakovec, Vrbovec.
Na jaře roku 2024 byly na lokalitu realizovány dvě cesty. První měla za cíl kontrolu překážek po zimě a doplnění chybějící projektové dokumentace. Při druhé návštěvě, vedle pravidelné údržby, při které byly obnoveny informační cedule, byla přizvána projektová manažerka SFŽP, Mgr. Helena Kaňková, na monitorovací návštěvu.
Výsledky migrační studie byly prezentovány na projektových seminářích v dubnu v Českých Budějovicích a v Praze. Zároveň je z dat připravován příspěvek na konferenci "Inovace v ochraně životního prostředí", která se bude konat 4.- 5. 6. v Praze.
Od května do října 2023 bylo uskutečněno celkem pět výjezdů na lokalitu, při nichž bylo odchyceno, označeno a zpět vypuštěno 977 jedinců raka signálního. V druhé polovině roku byly provedeny pouze odlovy bez značení (raci byli následně z lokality odváženi a usmrcováni mražením), při nichž bylo odchyceno (ručním odlovem i lovem do vrší) 2513 jedinců, z nichž značených bylo 317.
Společně s 1069 jedinci označenými v roce 2022 bylo celkem za oba roky označeno a vráceno do toku 2046 raků. Celkový počet ulovených raků činil 4559 kusů.
Výsledky zpětného odchytu bohužel stále hovoří o velmi silné populaci. Zároveň se prokázalo, že instalované bariéry na stupních nejsou pro raky 100% nepřekonatelné. Efekt překážek na snížení protiproudové migrace bude vyhodnocován v následujících měsících.
Experimentální práce byla doplněna průzkumem výskytu invazních raků signálních a původního raka říčního v povodí. Na konci května byl bohužel prokázán výskyt raka signálního v okolí nejvýše položené bariéry v Dolních Žlebech. Těsně nad stupněm byli nalezeni dva jedinci raka signálního. Zajímavým výsledkem byl nález většího počtu jedinců raka říčního v okolí stupně (8 jedinců pod stupněm, 2 jedinci nad stupněm). Populace obou druhů raků je tedy v těchto místech v kontaktu. Výskyt obou druhů zde rovněž potvrdil výsledek květnového i říjnového vzorkování eDNA.
V místě experimentálních prací byly doplněny informační cedule a obyvatelům jsme rozdali zbývající kalendáře „Raci 2023“ a letáky „Naši vs. invazní raci v Česku“
Během léta 2022 byla pomocí ručního odlovu zjištěna silná populace raka signálního v úrovni chatové osady nad soutokem s potokem Chrastová. Výše směrem k soutoku s Kozárovským potokem populace slábla a pod Dolními Žleby nebyl žádný rak signální nalezen. Později analyzované vzorky eDNA prokázaly výskyt raka signálního v celém sledovaném úseku, byť s klesající intenzitou směrem proti proudu.
Pro omezení migrace výše do povodí Besénku byla zvolena úprava tří stávajících stupňů na potoce v úseku mezi výše zmíněnou chatovou osadou a Dolními Žleby. Pomocí plastové desky byla vytvořena převislá přelivná hrana s volně přepadajícím vodním paprskem a navazující břeh byl opatřen rovněž plastovou bariérou omezující migraci raků po souši. Na podzim před provedením popsaných úprav byla provedena studie, která pomocí značení raků barevnými elastomery prokázala, že stupně nebyly pro raky zásadní migrační překážkou. V roce 2023 bude studie zopakována, abychom zjistili, do jaké míry se podařilo protiproudovou migraci invazních raků omezit.
Během posledního monitorovacího období na EVL Stroupínský potok byla provedena analýza vzorků eDNA odebraných v letní sezoně 2023 na Stroupínském potoce a jeho přítocích Bzovském a Kublovském/Pařezovém potoce.
Na Kublovském potoce byl zaznamenán slabý záchyt původce račího moru Aphanomyces astaci při hranici detekce a na Bzovském potoce pouze stopové množství Aphanomyces astaci (neprůkazné výsledky). Na Stroupínském potoce byl zaznamenán slabý záchyt Aphanomyces astaci při hranici detekce a dále i slabý, ale konzistentní signál eDNA raka říčního. V závěrečném úseku EVL Stroupínský potok byl zaznamenán slabý záchyt Aphanomyces astaci za hranicí detekce; stopová množství eDNA raka kamenáče (neprůkazné) i raka říčního (o něco silnější). Z výsledků vyplývá, že v povodí ještě po pěti letech stále přetrvává račí mor, ale pravděpodobně se zde zachovala zbytková populace jak raka říčního, tak i raka kamenáče.
Vzorky eDNA z jara 2023 z Tyterského potoka, kam proběhla repatriace raků kamenáčů z Bzovského potoka (EVL Zákolanský potok), bohužel nepotvrdily výskyt raků v tomto náhradním toku.
Dokončená analýza vzorků eDNA z Besénku potvrdila výsledky předchozích ručních odlovů. Vzorky z lokalit v okolí Dolních Žlebů (nad všemi stupni) vykazovaly konzistentní detekci raka říčního, zatímco eDNA raka signálního byla zachycena pouze v jednom vzorku, což značí spíše neprůkazný záchyt. Vzorky z okolí spodních dvou překážek vykazovaly záchyt raka signálního společně s rakem říčním, jehož eDNA však může být splavena z oblastí výskytu, které se nacházejí výše proti proudu. V žádném vzorku z Besénku nebyla detekována DNA Aphanomyces astaci, což potvrzuje i dřívější negativní testování na tento patogen přímo z raků signálních v roce 2018. Ve vzorku eDNA ze Svratky nad soutokem s Besénkem z podzima 2023 byl potvrzen výskyt račího moru. Patogen Aphanomyces astaci byl detekován i na Bystřici, kde byla populace raka říčního v létě 2023 zasažena račím morem. Zde se podařil určit i genotyp račího moru, jehož nejčastějším přenašečem je rak signální.
Současně byl na Bystřici detekován i silný signál raka říčního, což potvrzuje, že račí mor na Bystřici stále probíhá. DNA Aphanomyces astaci byla detekována ve Svratce až nad soutok s Besénkem spolu se silným signálem DNA raka signálního a slabým signálem raka říčního. Výskyt raka říčního se předpokládá v přítocích Svratky (Bystřice, Hodonínka, Chlébský potok, Nedvědička). Vzhledem k potvrzenému výskytu račího moru ve Svratce až k soutoku s Besénkem, jsou všechny přítoky Svratky s výskytem raka říčního ohroženy propuknutím nákazy račího moru. Kromě Besénku se jedná ještě o přítoky Lubě, Bílý potok, Veverku, Rakovec, Vrbovec.
Shrnutí provedených analýz: dokument pdf (269 kB)
Program obou seminářů byl obdobný. Na semináři v Českých Budějovicích byl kladen větší důraz na příspěvky o EVL Krvavý a Kačležský rybník a EVL Horní Malše. Pouze zde také zazněla přednáška rakouských kolegů o invazním raku signálním. V Praze naopak sdělil své zkušenosti s regulací raka signálního a bojem proti račímu moru kolega Stein I. Johnsen z Norska.
Pozvánka na seminář v Českých Budějovicích: dokument pdf (602 kB)
Pozvánka na seminář v Praze: dokument pdf (601 kB)
Prezenční listiny: dokument pdf (1,6 MB)
Prezentace - Představení projektu (P. Kožený): dokument pdf (2,3 MB)
Prezentace - Invazní druhy - legislativa (T. Görner): dokument pdf (1,6 MB)
Prezentace - Regulace invazních raků (J. Svobodová) dokument pdf (5,4 MB)
Prezentace - Šíření invazních raků (D. Fisher): dokument pdf (582 kB)
Prezentace - Využití eDNA (A. Petrusek, M. Mojžíšová): dokument pdf (3,5 MB)
Prezentace - Signal crayfish and crayfish plague in Norway (S. I. Jonhsen): dokument pdf (2,9 MB, anglicky)
Prezentace - Migrační bariéry - Besének (V. Macháček): dokument pdf (4,7 MB)
Prezentace - EVL Zákolanský a EVL Stroupínský potok (J. Svobodová): dokument pdf (8,7 MB)
Prezentace - Prostřední rybník Chabry (M. Buřič): dokument pdf (3,6 MB)
Prezentace - Rak jako kořist a konzument (L. Veselý): dokument pdf (2,1 MB)
Prezentace - Rak a perlorodka v Malši (K. Tichá): dokument pdf (1,3 MB)
Prezentace - How we deal with crayfish (blattfisch): dokument pdf (3,1 MB, anglicky)
Prezentace - Kačležský rybník (P. Hesoun): dokument pdf (1,7 MB)
Fotogalerie - Seminář v Českých Budějovicích:
Fotogalerie - Seminář v Praze:
Prezentace: dokument pdf (3,0 MB)
Abstrakt: dokument pdf (229 kB)
Sborník: externí odkaz
Tisková zpráva: externí odkaz
Další informace: externí odkaz
Prezentace: dokument pdf (13,6 MB, anglicky)
Prezentace - EVL Zákolanský potok a mobilní aplikace „Raci v ČR“ (J. Svobodová): dokument pdf (3,0 MB)
Prezentace - Regulace populací a šíření invazních druhů raků (P. Kožený): dokument pdf (2,8 MB)
Prezenční listina: dokument pdf (258 kB)
Poster: dokument pdf (5,1 MB, anglicky)
Prezentace: dokument pdf (4,5 MB)
Pozvánka: dokument pdf (979 kB)
Informace o průběhu akce: dokument pdf (732 kB)
Stránky Světového dne migrace ryb: externí odkaz
Viz záložka „Výstupy“
Viz záložka „Výstupy“
Viz: záložka „Výstupy“
Viz: záložka „Výstupy“
V pondělí po příletu kolegy do Prahy jsme navštívili Karáskův potok na Křivoklátsku s rakem kamenáčem (Austropotamobius torrentium), na kterém jsme odebrali vzorky environmentální DNA (eDNA). Další návštěva byla na Tyterském potoce, kde byli v roce 2020 vysazeni raci kamenáči z Bzovského potoka, který byl v roce 2018 zasažen račím morem. Ručním monitoringem zatím nebyli nalezeni žádní raci, proto byla z toku rovněž odebrána eDNA. V průběhu odběru vzorků jsme seznámili norského kolegu s naším vybavením pro odběr eDNA a diskutovali metodiku práce a interpretaci výsledků.
V úterý 30.5.2023 proběhla návštěva Besénku, což je přítok Svratky v Jihomoravském kraji. Na tomto toku se v horní části vyskytuje chráněný rak říční (Astacus astacus) a směrem od Svratky se šíří proti proudu invazní rak signální (Pacifastacus leniusculus). Kolegu z Norska jsme seznámili se systémem migračních překážek, které jsme během projektu vytvořili na stávajících stupních proti šíření invazních raků. Společně jsme provedli monitoring, při kterém byli potvrzeni raci říční v oblasti Dolních Žlebů. Dále proběhla kontrola instalovaných migračních bariér níže na Besénku se silnou populací raka signálního. Z Besénku jsme přes Telč pokračovali do Jindřichova Hradce.
Ve středu 31.5.2023 jsme položili vrše na Kačležském rybníce s výskytem raka signálního. Zahraničnímu kolegovi jsme představili způsob hospodaření na rybnících a konzultovali využitelnost rybí predace při regulaci invazních raků v těchto systémech. Následovala návštěva toku Chlum a ověření výskytu raka říčního. Na tomto toku byl v roce 2021 zaznamenán masivní úhyn raků říčních s podezřením na vliv vyplavených toxických kovů z odlesněných ploch.
Ve čtvrtek 1.6.2023 následovala návštěva hraničního úseku Malše u obce Leopoldschlag. V této evropsky významné lokalitě se vyskytuje kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), kterou ohrožuje invazní rak signální. Zde proběhlo vyzvednutí vrší a ruční odlov invazních raků. Odpoledne následoval přejezd do Prahy.
V pátek 2.6.2023 byly vyzvednuty vrše z Prostředního rybníka v Dolních Chabrech. Do vrší nebyl odchycen žádný rak, ale následný odlov pomocí keseru potvrdil výskyt raka mramorovaného (>I>Procambarus fallax F. virginalis).
Během návštěvy jsme partnerovi ukázali většinu lokalit, na kterých postupujeme podle metodiky „Metodika regulace a eradikace invazních druhů raků: výběr vhodných metod v závislosti na charakteru vodního útvaru“ v rámci projektu RAGO Norských fondů „Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR“. Zároveň jsme získali cenné zkušenosti z postupů používaných při regulaci invazních raků v Norsku.
Viz: záložka „Výstupy“
Viz: záložka „Výstupy“
