CZ EN

Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR

ÚvodO projektuPartneřiPodrobnostiAktualityVýstupy

Lokality


Hlavním cílem projektu je praktické ověření nových výsledků aplikovaného výzkumu zaměřených na regulaci a eradikaci nepůvodních druhů raků. Úkolem je mj. ověření dopadu a efektivity navržených regulačních a eradikačních zásahů zaměřených na snížení hustoty populace, příp. až eradikaci, nepůvodních druhů raků. Aktivity probíhají na šesti vybraných lokalitách vodních toků a nádrží.

EVL Zákolanský potok

Jedná se o lokalitu s kriticky ohroženým rakem kamenáčem (Austropotamobius torrentium), která je ohrožena výskytem invazního raka pruhovaného (Faxonius limosus). Ten se nachází ve Vltavě, do které se Zákolanský potok vlévá. Promořenost těchto raků nebezpečným račím morem je přibližně 80%. Setkání těchto dvou druhů by mohlo způsobit rozšíření račího moru na celou EVL a vyhubení většiny populace raka kamenáče. Z těchto důvodů je třeba zamezit šíření invazních raků i zamezení šíření račího moru proti proudu směrem k EVL.

Aktuality pro lokalitu

12.6.2024

Dne 23. 11. 2023 proběhla prohlídka úprav zamezujících protiproudní migraci raků na dvou stupních na Zákolanském potoce. Prohlídku zorganizovalo Povodí Vltavy společně s firmou zhotovitele (Traton, s.r.o.), dále se zúčastnili zástupci řešitelů projektu z VÚV TGM a pracovníci Odboru životního prostředí města Kladna. Bariéry na stávajících stupních byly hodnoceny jako kvalitně provedené. V terénu byly obnoveny dočasné informační cedule vysvětlující funkci opatření. Na jednání bylo domluveno umístění plánovaných informačních tabulí u obou stupňů.

Popis realizované stavby byl zveřejněn ve zpravodaji státního podniku Povodí Vltavy. O designu a smyslu obou migračních bariér bylo referováno na projektových seminářích 4. 4. v Českých Budějovicích a 11. 4. v Praze. V dubnu 2024 byly u obou stupňů umístěny trvalé informační panely s textem o bariérách a riziku šíření nepůvodních druhů raků.

V zimním období byla provedena analýza vzorků eDNA odebraných v letní sezoně 2023 na třech profilech Zákolanského potoka: Zákolany/Otvovice, Pod soutokem s Knovízským potokem a nad soutokem Zákolanského potoka s Vltavou. Výsledky nepotvrdily výskyt raka pruhovaného v Zákolanském potoce, kromě posledního monitorovacího profilu umístěného cca 10 m nad soutokem s Vltavou. V Zákolanech byl zaznamenán slabý, ale konzistentní signál eDNA raka kamenáče a raka říčního. Pod soutokem s Knovízským potokem byl zaznamenán velmi slabý signál raka říčního a stopová množství eDNA raka kamenáče za hranicí spolehlivé detekce. Výsledky analýz naznačují, že invazní rak pruhovaný se nejvíce zdržuje ve svém obvyklém biotopu ve Vltavě a v Zákolanském potoce pouze nad soutokem s Vltavou. Detekce raka kamenáče je očekávaným pozitivním výsledkem, stejně tak raka říčního, který byl ze Zákolanského potoka v minulosti hlášen.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:
Další aktuality

20.12.2023

V úseku Zákolanského potoka mezi EVL Zákolanský potok a ústím do Vltavy pokračoval monitoring současného stavu výskytu raků a příprava pro instalaci migračních bariér.

Na konci června (20. 6. 2023) byl proveden odběr environmentální DNA na třech profilech (Zákolany/Otvovice nad stupněm, nad soutokem s Knovízským potokem, na soutoku s Vltavou). Vzorky jsou zatím ve zpracování u subdodavatele (Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity).

Povodí Vltavy, s.p. vybralo zhotovitele (Traton s.r.o.) a získalo všechna potřebná povolení pro úpravu obou migračních bariér. Stavební práce začaly v říjnu průzkumem úseku Zákolanského potoka mezi upravovaným stupněm a soutokem s Dřetovickým potokem. Ve štěrko-kamenitém náplavu pod vývarem stupně bylo nalezeno 41 jedinců raka kamenáče. Raci byli přemístěni výše do vhodného úseku koryta. Principem obou bariér bylo doplnění převislé zábrany k stávajícím stupňům na potoce. První z nich se nachází nad zmíněným soutokem s Dřetovickým potokem (50.18314N, 14.24807E), druhý leží níže na hranici obcí Zákolany a Otvovice (50.20297N, 14.25639E). Překážky by měly zabránit protiproudní migraci nepůvodních raků, ale i zamezit návratu raků kamenáčů, kteří by se setkali s račím morem nakaženými raky pruhovanými. Kromě přelivných ploch byly zabezpečeny i přilehlé stěny vývaru. V obou případech provedené opatření ochrání výše ležící populaci raka kamenáče před račím morem.

O provedeném opatření byl zpracován informační článek, který byl uveřejněn na webových stránkách místních obcí (Zákolany, Svrkyně). Setkání s občany, kde bylo provedení úpravy obou stupňů představeno, proběhlo již na jaře. O proběhlé akci byl také připraven článek do zpravodaje Povodí Vltavy. S obcí Zákolany a Povodím Vltavy, s.p. je předjednáno osazení informačních tabulí v blízkosti obou migračních překážek.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

8.2.2023

Byly domluveny technické detaily provedení zábran proti migraci invazních raků na dvou stávajících stupních ve dně koryta Zákolanského potoka. Realizace se předpokládá v jarních měsících roku 2023.

V letních měsících na Zákolanském potoce proběhl odběr vzorků environmentálního DNA (eDNA). Na Zákolanském potoce byly zaznamenány velmi slabé signály u sondy na raka kamenáče. Na tomto toku je výskyt celkem stabilní populace raka kamenáče ověřen cca 3 km nad místem odběru vzorků eDNA , takže je pravděpodobné, že slabý signál je z této populace. Vzorky byly odebrány na několika místech až k soutoku s Knovízským potokem. V žádném vzorku nebylo zaznamenáno DNA raka pruhovaného. Další odběry budou uskutečněny nad soutokem Zákolanského potoka s Vltavou.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

EVL Horní Malše

V toku se nachází kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), vážka klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) a v povodí byl zaznamenán i výskyt raka říčního (Astacus astacus). Všechny tyto druhy ohrožuje výskyt raka signálního (Pacifastacus leniusculus) v toku, a to jak silnou predací, tak i promořeností račím morem (Aphanomyces astaci). Při výskytu perlorodky říční a invazních raků v toku nelze provést úplnou likvidaci raků, lze pouze regulovat populaci a tím omezit jejich migraci v rámci toku na lokality, kde se perlorodka nachází.

Aktuality pro lokalitu

12.6.2024

Terénní práce na lokalitě byly ukončeny na podzim 2023. V popisovaném monitorovacím období bylo dokončeno vyhodnocení výsledků za účelem prezentace na závěrečných seminářích projektu. Úspěšnost odlovu do vrší je dobře pozorovatelná na výsledcích odlovů v roce 2023. Nejvíce raků signálních (kolem 4,6 ind/vrš) bylo odloveno ve vrcholném létě v červenci a srpnu, kdy byly nejnižší průtoky (0,2-0,3 m3/s na LG Leopoldschlag) a zároveň nejvyšší teplota vody (18°C). V okrajových obdobích léta v červnu a září byla lovná úspěšnost již výrazně nižší (kolem 1,3 ind/vrš), což kromě vývojového cyklu raků souvisí s nižší teplotou vody i vyššími průtoky v obou měsících.

Výsledky a zkušenosti získané při úsilí o regulaci populace odlovem byly diskutovány na projektovém semináři v Českých Budějovicích a v Praze, zejména s ohledem na opatření prováděná v rámci záchranného programu perlorodky říční.

V dubnu 2024 byla instalována u hraničního přechodu Cetviny trvalá informační tabule upozorňující na výskyt a rizika způsobená šířením nepůvodního raka signálního.

Další aktuality

20.12.2023

V EVL Horní Malše probíhá od léta 2022 soustavné oslabování populace invazního raka signálního ručním odlovem a lovem do vrší. Odlovy raka signálního probíhají v hraničním toku Malše v úseku mezi Cetvinami a přítokem Mardesbach.

V období od 1. 6. 2023 do 19. 9. 2023 se uskutečnilo 5 výjezdů, při kterých bylo vždy položeno 40 vrší. Do vrší bylo odchyceno celkem 548 raků signálních a při dvou ručních odchytech bylo uloveno 95 raků signálních.

Na začátku června, při vysokém stavu vody a nízké teplotě byla úspěšnost odlovu raků velmi nízká. Největší úspěšnost vykazoval odlov do vrší mezi červencem (CPUE = 4) a srpnem (CPUE = 4 resp. 5,25 jedinců na jednu vrš).

Nejvíce raků bylo nalezeno v okolí rybníčků (48.61435N, 14.53224E). Nad rybníčky dosahoval CPUE 7,8 a pod rybníčky byl CPUE 6,8. Odlovy raků potvrdily, že se raci posunuli i níže po toku. V úseku nad Maltschstrasse č.p.18 (48.61615N, 14.52124E) jsme v srpnu 2017 odchytili pouze 1 raka na 3 vrše (CPUE = 0,33). V roce 2023 již to bylo 46 raků na 6 vrší (CPUE = 7,7). Rovněž pod ústím přítoku Mardesbach nebyl v roce 2017 odloven žádný rak, zatímco v srpnu 2023 bylo do 10 vrší odloveno 12 raků (CPUE = 1,2).

Odlovy probíhaly ve spolupráci s partnerem z Rakouska (blattfisch e.U.), který poskytl údaje o rozšíření raka signálního v rakouské části povodí a komunikoval s místními obyvateli a vlastníky rybářského práva. K distribuci a využití při osvětové činnosti jsme předali část výtisků projektových kalendářů a leták „Naši vs. Invazní raci v ČR.“

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

8.2.2023

Odlovy raka signálního v EVL Horní Malše s perlorodkou říční (Margaritifera margaritifera) se v roce 2022 uskutečnily ve třech termínech. První odchyt byl proveden ručním prohledáváním úkrytů a doplněný byl odchytem na návnadu. Vzhledem k vyššímu stavu vody (průtok v Kaplici 1,6 m3/s) bylo odchyceno pouze 19 raků (doba odchytu 1,5 hodiny, 2 osoby). 21. září 2022 byl uskutečněn další odchyt invazních raků, ale v tuto dobu byly průtoky ještě vyšší (průtok v Kaplici 2,4 m3/s) a teplota vody byla pouze 9°C. Bylo použito 40 vrší, do kterých bylo odloveno pouze 7 raků a 14 raků bylo odchyceno ručně na návnadu (4 osoby, cca 2 hodiny). Při nižším stavu vody (průtok v Kaplici 1,44 m3/s) a teplejším počasí bylo dne 12. 10. 2022 do 40 vrší odchyceno 52 raků signálních. Nejvíce raků bylo nalezeno v okolí rybníčků (48.61435N, 14.53224E) a nejníže byl záchyt raků pod ústím potoka Mardesbach nad obcí Leopoldschlag.
Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

EVL Stroupínský potok

Lokalita s výskytem raka kamenáče a raka říčního byla v roce 2018 vyhubena račím morem. Průzkumy pomocí environmentální DNA naznačily výskyt invazního raka červeného v Kublovském (Pařezovém) potoce, což je přítok Stroupínského potoka. V době průzkumu byl prokázán i výskyt raka kamenáče, ale i DNA Aphanomyces astaci. Průzkum je třeba zopakovat, aby byl ověřen výskyt raků a račího moru.

Aktuality pro lokalitu

12.6.2024

Práce v povodí Stroupínského potoka byly ukončeny již na podzim 2023. Během posledního monitorovacího období byla provedena analýza vzorků eDNA odebraných v letní sezoně 2023 na Stroupínském potoce a jeho přítocích Bzovském a Kublovském/Pařezovém potoce.

Na Kublovském potoce byl zaznamenán slabý záchyt původce račího moru Aphanomyces astaci při hranici detekce a na Bzovském potoce pouze stopové množství Aphanomyces astaci (neprůkazné výsledky). Na Stroupínském potoce byl zaznamenán slabý záchyt Aphanomyces astaci při hranici detekce a dále i slabý, ale konzistentní signál eDNA raka říčního. V závěrečném úseku EVL Stroupínský potok byl zaznamenán slabý záchyt Aphanomyces astaci za hranicí detekce; stopová množství eDNA raka kamenáče (neprůkazné) i raka říčního (o něco silnější). Z výsledků vyplývá, že v povodí ještě po pěti letech stále přetrvává račí mor, ale pravděpodobně se zde zachovala zbytková populace, jak raka říčního, tak i raka kamenáče.

Při propuknutí račího moru v EVL Stroupínský potok v roce 2018 proběhl záchranný transfer raka kamenáče z Bzovkého potoka. Podařilo se zachránit 250 raků, kteří nebyli nakaženi patogenem Aphanomyces astaci. Vzorky eDNA z jara 2023 z Tyterského potoka, kam byli tito raci kamenáči v roce 2020 vysazeni, bohužel nepotvrdily výskyt raků v tomto náhradním toku.

Výsledky z povodí Stroupínského potoky byly prezentovány na projektových seminářích v Českých Budějovicích a v Praze. V plánu je také jejich prezentace na konferenci International Association of Astacology konané v září 2024 v chorvatském Záhřebu (https://iaa24.biol.pmf.hr).

Další aktuality

20.12.2023

Těžiště prací provedených v EVL Stroupínský potok spočívalo v monitoringu současného výskytu invazních a původních druhů raků. Na počátku léta bylo v EVL provedeno vzorkování environmentální DNA doprovázené klasickým ručním prohledáváním úkrytů. Na žádném z potoků (Bzovský, Kublovský, Stroupínský) nebyly nalezeni žádní jedinci raků. Na základě informace od místních obyvatel o nedávném výskytu raků v Bzovském potoce v místě chatové osady však lze očekávat existenci refugia výše v povodí.
Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

8.2.2023

V EVL Stroupínský potok byl v roce 2022 ověřován výskyt invazních raků a původního raka kamenáče a raka říčního. Probíhalo ruční prohledávání úkrytů a odběry vzorků eDNA. Pomocí ručního prohledávání nebyl nalezen žadný rak.

Další monitoring probíhal v letních měsících pomocí environmentální DNA (eDNA). Vzorky nepotvrdily výskyt invazních ani původních raků a ani výskyt račího moru (Aphanomyces astaci). Na Kublovském potoce byly zaznamenány velmi slabé signály u sondy na raka kamenáče. Z výsledků nelze s jistotou potvrdit, že se na Kublovském potoce rak kamenáč stále ještě vyskytuje. To bude ověřováno na jaře a podzim roku 2023.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

EVL Krvavý a Kačležský rybník

Předmětem ochrany na nádržích je sekavec (Cobitis sp.), který se zdržuje celý život u dna, kde se zahrabává do substrátu. Na lokalitě byl zjištěn výskyt raka signálního, který vyhledává úkryty také u dna. Kompetice se projevuje v zásadě mezi druhy s překrývající se ekologickou nikou, takže je zřejmé, že rak signální je především kompetitor menších bentických druhů ryb, se kterými soupeří o potravu, o vhodné úkryty a zároveň sdílí stejné predátory. V přítocích se v dřívějších dobách vyskytoval i rak říční, ale v posledních letech na většině míst nebyl potvrzen. Nejspíš byl vyhuben račím morem, který byl u raků signálních potvrzen.

Aktuality pro lokalitu

12.6.2024

Po provedeném výlovu Kačležského rybníka a odebrání posledních vzorků byla provedena analýza potravní sítě a preference v potravě raka signálního a potenciálně predatorních ryb.

Pro popis potravní sítě, zjištění potravních preferencí raka signálního (Pacifastacus leniusculus), a eradikačního potenciálu jednotlivých druhů ryb na populaci raka signálního v Kačležském rybníce byla použita analýza stabilních isotopů uhlíku a dusíku.

Potravní sít Kačležského rybníka se skládá z vrcholových predátorů zahrnujících štiku obecnou, candáta obecného, sumce velkého a okouna říčního. V další trofické úrovni se nachází „plevelné“ druhy ryb a teprve pod nimi se nachází kapr obecný. Pozice raka signálního v trofickém řetězci je mezi kaprem obecným a skupinou „plevelných“ ryb. V nižších patrech potravních řetězců se nachází zooplankton, makrozoobentos, náletový hmyz, detrit a obilí, které se využívá k přikrmování kapra.

Potrava juvenilního i adultního raka signálního byla velice podobná. Pro obě věkové kategorie byl hlavní složkou potravy makrozoobentos a obilí, které bylo primárně určeno jako potrava obsádky kapra obecného. Kanibalismus byl u obou věkových stadií relativně malý. Ostatní složky potravy jako sedimentující zooplankton, náletový hmyz či detrit byly relativně marginální zdroje potravy.

Zkoumané druhy ryb měly rozdílný eradikační potenciál na populaci raka signálního. Jako druhy s nejlepším eradikačním potenciálem se ukázali sumec velký, štika obecná, a candát obecný. Ježdík obecný a okoun obecný se méně specializovali na raka signálního jako potravu. Významný vliv na juvenilní raky signální měla slunečnice pestrá, nicméně jedná se o další invazivní druh. Kapr obecný se v Kačležském rybníce ukázal jako nevýznamný druh pro eradikaci raka signálního.

Studie potvrzuje, že candát vysazený do rybníka v roce 2022 byl vhodně zvoleným predátorem invazních raků. Vysoký podíl krmného obilí v potravě raka signálního je ve shodě s terénní zkušeností, že nejlepších odlovů do vrší lze dosáhnout při několikadenní přestávce v přikrmování.

Výsledky studie byly prezentovány na projektových seminářích 4. 4. v Českých Budějovicích a 11. 4. v Praze.

Analýza potravní sítě Kačležského rybníka: dokument pdf (399 kB)

Další aktuality

20.12.2023

V průběhu terénních prací byly na lokalitách rozmístěny dočasné informační cedule. Velký důraz na informování veřejnosti byl kladen před výlovem Kačležského rybníka. Je to totiž období, kdy laická veřejnost může snadno nalézt raky na obnaženém rybničním dně. Informační kampaní jsme upozornili na nebezpečí plynoucí ze šíření invazních raků. Cedule byly rozmístěny nejen v oblasti hráze rybníka, ale také na vývěskách okolních obcí a osad (Horní Pěna, Číměř, Kunějov, Člunek, Kunžak).

Informační cedule byly také doplněny v úseku experimentálních prací na vodním toku Besének a na Zákolanském potoce v místech úpravy stupňů.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

8.2.2023

Ve dnech 2.8. až 6.8. 2022 byla provedena regulace invazních raků signálních na Kačležském rybníce. Raci byli loveni do vrší. Bylo použito 20 vrší, které byly vyzvednuty po 2 až 26 hodinách v různých denních časech. Celkem bylo provedeno 170 sběrů vrší a bylo odchyceno 945 raků signálních. Odchyt byl zahájen v době, kdy bylo zastaveno přikrmování ryb. Počet raků na jednu vrš (CPUE) celkem vychází na 5,6 což je velmi vysoká populační hustota.

Doporučená kritéria pro hodnocení populační hustoty (podle Johnsen, S.I., online):
C/TN (Počet raků/počet vrší):
C/TN < 0.5: velmi malá populační hustota
0.5 < C/TN < 2.5: malá až střední populační hustota
2.5 < C/TN < 5: vysoká populační hustota
C/TN > 5: velmi vysoká populační hustota

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Prostřední rybník

Prostřední rybník v Dolních Chabrech patří k lokalitám s výskytem raka mramorovaného (Procambarus fallax F. virginalis). Rak mramorovaný patří k rakům, kteří se dokáží rozmnožovat partenogeneticky a jak bylo prokázáno na lokalitě, potomky dokáží odnosit několikrát za rok, dokonce i v zimních měsících. Toto bylo důvodem vzniku silné populace raků v Prostředním rybníku. Raci pak vysokou populační hustotu řešili únikem do přilehlého toku. Je tedy pravděpodobné, že bez dalších zásahů se populace raka mramorovaného etabluje z uniklých jedinců.

Aktuality pro lokalitu

12.6.2024

Výsledky analýzy vzorků eDNA z Prostředního rybníka a jeho okolí neprokázaly výskyt raka mramorovaného. Lze se tedy domnívat, že populace v Prostředním rybníce byla osamoceným výskytem tohoto druhu a provedenými regulačními opatřeními se ji podařilo snížit na velmi nízkou úroveň, která je metodou eDNA již nedetekovatelná.

Magistrát hl. m. Prahy bude dále pečovat o rybník vlastními silami. Práce spočívají v průběžném monitoringu výskytu raka mramorovaného a udržování vysokého predačního tlaku pomocí rybí obsádky.

Průběh a zkušenosti s eradikačními opatřeními na Prostředním rybníce byly shrnuty do rukopisu „Difficult to deal with: attempts for eradication of marbled crayfish from a small urban pond“ odeslaného do časopisu Management of Biological Invasions.

Další aktuality

20.12.2023

Na Prostředním rybníce v Praze – Dolních Chabrech pokračoval monitoring pokusu o eradikaci raka mramorovaného. Přibližně každý měsíc bylo opakováno kladení vrší kombinované s průzkumem pomocí keseru.

V červnu 2023 byla slabá populace raka mramorovaného potvrzena nálezem jednoho jedince o velikosti asi 3 cm. Populace však zůstává slabá, do vrší nebyl odchycen žádný rak. Ani vzorkování eDNA v rybníce a přilehlém Drahanském potoce a vodních plochách v okolí neodhalilo výskyt raka mramorovaného. Jeho populace tedy byla pravděpodobně izolována na Prostřední rybník a nyní je omezována predací nasazených ryb. Od dalšího výlovu správce rybníka, Magistrát hl. m. Prahy, prozatím upustil.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

8.2.2023

Na Prostředním rybníce bylo při přípravě projektu v roce 2021 odchyceno více jak 415 raků mramorovaných. Vypuštěný rybník byl povápněn a zimován. V roce 2021 byli do vrší opět odchyceni raci mramorovaní, takže rybník byl znovu vypuštěn a došlo ke sběru raků. Sebráno bylo 65 raků. Vzhledem k tomu, že raci si začali hloubit nory, v kterých přežili i období sucha, byl použit roztok vápenného mléka, který do nor lépe proniká. Nádrž byla zimována a na jaře byl rybník vybagrován. Z Drahanského potoka a přilehlých rybníků byly odebrány vzorky environmentální DNA. Po napuštění rybníka na jaře 2022 byl několikrát zopakován odlov raků pomocí vrší a žádní raci nebyli zjištěni. Při podzimním průzkumu břehových partií však bylo pomocí keseru odchyceno čerstvé mládě raka (cca 1,5 cm – tedy letošní ráče). Do rybníka je nutné znovu vysadit okouny a lokalita bude dále pečlivě sledována. Odlov bude probíhat pomocí vrší, do kterých se odchytí větší raci. Malé raky a ráčata je nutné lovit pomocí keseru a regulovat vysazením rybích predátorů. Monitoring a regulace raka mramorovaného na Prostředním rybníce probíhá ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy.
Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Besének

Besének je tok v povodí Svratky, ve kterém byla do roku 2008 silná populace raka říčního. V tomto roce však došlo k vyhubení původních raků račím morem. V posledních letech se zde začal šířit proti proudu rak signální. V roce 2019 byl v horní části toku opětovně zaznamenán výskyt raka říčního, který bude v nejbližší době ohrožován rakem signálním, který se postupně šíří proti proudu.

Aktuality pro lokalitu

12.6.2024

Na lokalitě Besének byly terénní práce ukončeny na podzim roku 2023. V období od 9. listopadu 2023 do 30. dubna 2024 probíhalo vyhodnocení získaných dat a sumarizace výsledků.

Vyhodnocení ukázalo, že zbudování bariér výrazně zpomalilo protiproudovou migraci raků signálních (téměř o 60 %). Zároveň je zřejmé, že instalované bariéry na stupních nebyly pro raky 100% nepřekonatelné. Někteří raci byli stále schopni bariéry překonat, ale již v nižších počtech než v předchozím roce, kdy překážky na stupních zbudovány nebyly. Testované bariéry se tedy osvědčily jako relativně levný a rychlý nástroj, který by mohl být využíván na lokalitách, kde by migrace invazních raků mohla ohrozit populaci původních raků, ať už zavlečením račího moru, nebo přímou konkurencí. Kombinací dalších prvků při budování bariéry, jako např. překrytím stupně hladkým materiálem a ukotvením hrubým materiálem (kameny, štěrk) v horní části stupně by bylo možné účinnost bariéry ještě zvýšit.

Dokončená analýza vzorků eDNA z Besénku potvrdila výsledky předchozích ručních odlovů. Vzorky z lokalit v okolí Dolních Žlebů (nad všemi stupni) vykazovaly konzistentní detekci raka říčního, zatímco eDNA raka signálního byla zachycena pouze v jednom vzorku, což značí spíše neprůkazný záchyt. Vzorky z okolí spodních dvou překážek vykazovaly záchyt raka signálního společně s rakem říčním, jehož eDNA však může být splavena z oblastí výskytu, které se nacházejí výše proti proudu. V žádném vzorku z Besénku nebyla detekována DNA Aphanomyces astaci, což potvrzuje i dřívější negativní testování na tento patogen přímo z raků signálních v roce 2018. Ve vzorku eDNA ze Svratky nad soutokem s Besénkem z podzima 2023 byl potvrzen výskyt račího moru. Patogen Aphanomyces astaci byl detekován i na Bystřici, kde byla populace raka říčního v létě 2023 zasažena račím morem. Zde se podařil určit i genotyp račího moru, jehož nejčastějším přenašečem je rak signální. Současně byl na Bystřici detekován i silný signál raka říčního, což potvrzuje, že račí mor na Bystřici stále probíhá. DNA Aphanomyces astaci byla detekována ve Svratce až nad soutok s Besénkem spolu se silným signálem DNA raka signálního a slabým signálem raka říčního. Výskyt raka říčního se předpokládá v přítocích Svratky (Bystřice, Hodonínka, Chlébský potok, Nedvědička). Vzhledem k potvrzenému výskytu račího moru ve Svratce, jsou všechny přítoky Svratky s výskytem raka říčního ohroženy propuknutím nákazy račího moru. Kromě Besénku se jedná ještě o přítoky Lubě, Bílý potok, Veverku, Rakovec, Vrbovec.

Na jaře roku 2024 byly na lokalitu realizovány dvě cesty. První měla za cíl kontrolu překážek po zimě a doplnění chybějící projektové dokumentace. Při druhé návštěvě, vedle pravidelné údržby, při které byly obnoveny informační cedule, byla přizvána projektová manažerka SFŽP, Mgr. Helena Kaňková, na monitorovací návštěvu.

Výsledky migrační studie byly prezentovány na projektových seminářích v dubnu v Českých Budějovicích a v Praze. Zároveň je z dat připravován příspěvek na konferenci "Inovace v ochraně životního prostředí", která se bude konat 4.- 5. 6. v Praze.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:
Další aktuality

20.12.2023

Na lokalitě Besének se práce zaměřovaly na posouzení úspěšnosti instalovaných migračních bariér v prevenci postupu raků signálních proti proudu vodního toku.

Od května do října 2023 bylo uskutečněno celkem pět výjezdů na lokalitu, při nichž bylo odchyceno, označeno a zpět vypuštěno 977 jedinců raka signálního. V druhé polovině roku byly provedeny pouze odlovy bez značení (raci byli následně z lokality odváženi a usmrcováni mražením), při nichž bylo odchyceno (ručním odlovem i lovem do vrší) 2513 jedinců, z nichž značených bylo 317.

Společně s 1069 jedinci označenými v roce 2022 bylo celkem za oba roky označeno a vráceno do toku 2046 raků. Celkový počet ulovených raků činil 4559 kusů.

Výsledky zpětného odchytu bohužel stále hovoří o velmi silné populaci. Zároveň se prokázalo, že instalované bariéry na stupních nejsou pro raky 100% nepřekonatelné. Efekt překážek na snížení protiproudové migrace bude vyhodnocován v následujících měsících.

Experimentální práce byla doplněna průzkumem výskytu invazních raků signálních a původního raka říčního v povodí. Na konci května byl bohužel prokázán výskyt raka signálního v okolí nejvýše položené bariéry v Dolních Žlebech. Těsně nad stupněm byli nalezeni dva jedinci raka signálního. Zajímavým výsledkem byl nález většího počtu jedinců raka říčního v okolí stupně (8 jedinců pod stupněm, 2 jedinci nad stupněm). Populace obou druhů raků je tedy v těchto místech v kontaktu. Výskyt obou druhů zde rovněž potvrdil výsledek květnového i říjnového vzorkování eDNA.

V místě experimentálních prací byly doplněny informační cedule a obyvatelům jsme rozdali zbývající kalendáře „Raci 2023“ a letáky „Naši vs. invazní raci v Česku“

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

8.2.2023

Na potoce Besének byla při přípravě projektu v roce 2021 potvrzena silná populace invazního raka signálního v blízkosti osady Chrastová. Zároveň byl potvrzen výskyt raka říčního výše proti proudu u osady Dolní Žleby. V roce 2022 se práce zaměřily na přesnější lokalizaci výskytu raka signálního a na realizaci opatření proti jeho šíření výše do povodí Besénku.

Během léta 2022 byla pomocí ručního odlovu zjištěna silná populace raka signálního v úrovni chatové osady nad soutokem s potokem Chrastová. Výše směrem k soutoku s Kozárovským potokem populace slábla a pod Dolními Žleby nebyl žádný rak signální nalezen. Později analyzované vzorky eDNA prokázaly výskyt raka signálního v celém sledovaném úseku, byť s klesající intenzitou směrem proti proudu.

Pro omezení migrace výše do povodí Besénku byla zvolena úprava tří stávajících stupňů na potoce v úseku mezi výše zmíněnou chatovou osadou a Dolními Žleby. Pomocí plastové desky byla vytvořena převislá přelivná hrana s volně přepadajícím vodním paprskem a navazující břeh byl opatřen rovněž plastovou bariérou omezující migraci raků po souši. Na podzim před provedením popsaných úprav byla provedena studie, která pomocí značení raků barevnými elastomery prokázala, že stupně nebyly pro raky zásadní migrační překážkou. V roce 2023 bude studie zopakována, abychom zjistili, do jaké míry se podařilo protiproudovou migraci invazních raků omezit.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Testování eDNA


Environmentální DNA (eDNA) je genetická informace uvolněna z jedince do okolí. Zejména ve vodním prostředí je množství detekovatelné DNA v mnoha případech dostačující k tomu, aby dokázalo potvrdit či vyvrátit přítomnost hledaného organismu.

eDNA

12.6.2024, Praha

V zimním období byla provedena analýza vzorků eDNA odebraných v letní sezoně 2023 na třech profilech Zákolanského potoka: Zákolany/Otvovice, Pod soutokem s Knovízským potokem a nad soutokem Zákolanského potoka s Vltavou. Výsledky nepotvrdily výskyt raka pruhovaného v Zákolanském potoce, kromě posledního monitorovacího profilu umístěného cca 10 m nad soutokem s Vltavou. V Zákolanech byl zaznamenán slabý, ale konzistentní signál eDNA raka kamenáče a raka říčního. Pod soutokem s Knovízským potokem byl zaznamenán velmi slabý signál raka říčního a stopová množství eDNA raka kamenáče za hranicí spolehlivé detekce. Výsledky analýz naznačují, že invazní rak pruhovaný dosud do Zákolanského potoka neproniká a zdržuje se ve svém obvyklém biotopu ve Vltavě. Detekce raka kamenáče je očekávaným pozitivním výsledkem, stejně tak raka říčního, který byl ze Zákolanského potoka v minulosti hlášen.

Během posledního monitorovacího období na EVL Stroupínský potok byla provedena analýza vzorků eDNA odebraných v letní sezoně 2023 na Stroupínském potoce a jeho přítocích Bzovském a Kublovském/Pařezovém potoce.

Na Kublovském potoce byl zaznamenán slabý záchyt původce račího moru Aphanomyces astaci při hranici detekce a na Bzovském potoce pouze stopové množství Aphanomyces astaci (neprůkazné výsledky). Na Stroupínském potoce byl zaznamenán slabý záchyt Aphanomyces astaci při hranici detekce a dále i slabý, ale konzistentní signál eDNA raka říčního. V závěrečném úseku EVL Stroupínský potok byl zaznamenán slabý záchyt Aphanomyces astaci za hranicí detekce; stopová množství eDNA raka kamenáče (neprůkazné) i raka říčního (o něco silnější). Z výsledků vyplývá, že v povodí ještě po pěti letech stále přetrvává račí mor, ale pravděpodobně se zde zachovala zbytková populace jak raka říčního, tak i raka kamenáče.

Vzorky eDNA z jara 2023 z Tyterského potoka, kam proběhla repatriace raků kamenáčů z Bzovského potoka (EVL Zákolanský potok), bohužel nepotvrdily výskyt raků v tomto náhradním toku.

Dokončená analýza vzorků eDNA z Besénku potvrdila výsledky předchozích ručních odlovů. Vzorky z lokalit v okolí Dolních Žlebů (nad všemi stupni) vykazovaly konzistentní detekci raka říčního, zatímco eDNA raka signálního byla zachycena pouze v jednom vzorku, což značí spíše neprůkazný záchyt. Vzorky z okolí spodních dvou překážek vykazovaly záchyt raka signálního společně s rakem říčním, jehož eDNA však může být splavena z oblastí výskytu, které se nacházejí výše proti proudu. V žádném vzorku z Besénku nebyla detekována DNA Aphanomyces astaci, což potvrzuje i dřívější negativní testování na tento patogen přímo z raků signálních v roce 2018. Ve vzorku eDNA ze Svratky nad soutokem s Besénkem z podzima 2023 byl potvrzen výskyt račího moru. Patogen Aphanomyces astaci byl detekován i na Bystřici, kde byla populace raka říčního v létě 2023 zasažena račím morem. Zde se podařil určit i genotyp račího moru, jehož nejčastějším přenašečem je rak signální.

Současně byl na Bystřici detekován i silný signál raka říčního, což potvrzuje, že račí mor na Bystřici stále probíhá. DNA Aphanomyces astaci byla detekována ve Svratce až nad soutok s Besénkem spolu se silným signálem DNA raka signálního a slabým signálem raka říčního. Výskyt raka říčního se předpokládá v přítocích Svratky (Bystřice, Hodonínka, Chlébský potok, Nedvědička). Vzhledem k potvrzenému výskytu račího moru ve Svratce až k soutoku s Besénkem, jsou všechny přítoky Svratky s výskytem raka říčního ohroženy propuknutím nákazy račího moru. Kromě Besénku se jedná ještě o přítoky Lubě, Bílý potok, Veverku, Rakovec, Vrbovec.

Shrnutí provedených analýz: dokument pdf (269 kB)

eDNA

8.2.2023, Praha

V květnu roku 2022 byly zahájeny odběry vzorků environmentální DNA (eDNA). První odběry proběhly v Praze – Dolních Chabrech na Drahanském potoce, který napájí Prostřední rybník s výskytem raka mramorovaného. Vzorky byly odebrány i na dalších rybnících v Dolních Chabrech. Odběr vzorků pokračoval v letních měsících na Stroupínském a Zákolanském potoce a na Besénku. Výsledky potvrdily výskyt raka signálního a říčního v celém monitorovaném úseku Besénku. Ostatní vzorky byly negativní, ve všech případech i na račí mor. Na Zákolanském a Kublovském potoce byly zaznamenány velmi slabé signály u sondy na raka kamenáče. Z výsledků nelze s jistotou potvrdit, že se na Kublovském potoce rak kamenáč stále ještě vyskytuje. To bude ověřováno na jaře a podzim roku 2023. Na Zákolanském potoce je výskyt raka kamenáče ověřen cca 3 km nad místem odběru vzorků eDNA.

Přednášky


Prevence spojená s informováním o škodlivosti invazních druhů je vždy mnohonásobně levnější než řešení pozdějších problémů s jejich rozšířením. Osvěta odborné i laické veřejnosti je cestou, jak alespoň částečně zamezit záměrnému šíření invazních druhů v přírodě.

Závěrečné semináře projektu

4.4.2024, České Budějovice a 11.4.2024, Praha

Ve dnech 4. a 11. dubna 2024 se v Českých Budějovicích a v Praze uskutečnily závěrečné semináře projetu.

Program obou seminářů byl obdobný. Na semináři v Českých Budějovicích byl kladen větší důraz na příspěvky o EVL Krvavý a Kačležský rybník a EVL Horní Malše. Pouze zde také zazněla přednáška rakouských kolegů o invazním raku signálním. V Praze naopak sdělil své zkušenosti s regulací raka signálního a bojem proti račímu moru kolega Stein I. Johnsen z Norska.

Pozvánka na seminář v Českých Budějovicích: dokument pdf (602 kB)
Pozvánka na seminář v Praze: dokument pdf (601 kB)

Prezenční listiny: dokument pdf (1,6 MB)

Prezentace - Představení projektu (P. Kožený): dokument pdf (2,3 MB)
Prezentace - Invazní druhy - legislativa (T. Görner): dokument pdf (1,6 MB)
Prezentace - Regulace invazních raků (J. Svobodová) dokument pdf (5,4 MB)
Prezentace - Šíření invazních raků (D. Fisher): dokument pdf (582 kB)
Prezentace - Využití eDNA (A. Petrusek, M. Mojžíšová): dokument pdf (3,5 MB)
Prezentace - Signal crayfish and crayfish plague in Norway (S. I. Jonhsen): dokument pdf (2,9 MB, anglicky)
Prezentace - Migrační bariéry - Besének (V. Macháček): dokument pdf (4,7 MB)
Prezentace - EVL Zákolanský a EVL Stroupínský potok (J. Svobodová): dokument pdf (8,7 MB)
Prezentace - Prostřední rybník Chabry (M. Buřič): dokument pdf (3,6 MB)
Prezentace - Rak jako kořist a konzument (L. Veselý): dokument pdf (2,1 MB)
Prezentace - Rak a perlorodka v Malši (K. Tichá): dokument pdf (1,3 MB)
Prezentace - How we deal with crayfish (blattfisch): dokument pdf (3,1 MB, anglicky)
Prezentace - Kačležský rybník (P. Hesoun): dokument pdf (1,7 MB)

Fotogalerie - Seminář v Českých Budějovicích:

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Fotogalerie - Seminář v Praze:

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Přednáška o invazních racích v Lednici

19.9.2023, Lednice

Dne 19.9.2023 proběhla v Autokempu Apollo u Lednice přednáška o invazních racích s praktickou ukázkou raků signálních a následnou diskuzí a ochutnávkou pro žáky Gymnázia Arabská, kteří zde byli na přírodovědném terénním praktiku. Přednášejícím byl Mgr. Vojtěch Macháček.
Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Účast na „Invazním setkání“

12.9.2023 - 13.9.2023, Průhonice

Ve dnech 12.–13. září 2023 jsme byli účastníky na Prvním neformálním setkání k invazím v ČR. Na setkání byli přítomni zástupci organizací, které mají co do činění s biologickými invazemi v České republice – ústavů Akademie věd, univerzit, resortních výzkumných organizací ministerstev (MŽP a MZe), povodí Vltavy a Labe – ale také zástupci krajských úřadů i nevládních organizací. Cílem setkání bylo navzájem se informovat o invazních druzích živočichů, rostlin a patogenů v různých typech prostředí, probíhajících výzkumných a regulačních projektech, způsobech managementu invazních druhů, či zmírňování jejich negativních dopadů na přírodu a lidskou společnost. Důraz byl kladen také na spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a státní správou. Účastníci se dohodli na založení společné platformy, která bude sloužit k užší spolupráci, vzájemné informovanosti a pravidelnému setkávání. Za VÚV TGM byla na setkání přednesena přednáška „Regulace invazních druhů raků,“ Účelem přednášky bylo seznámení účastníků s výsledky a zkušenostmi VÚV TGM v oblasti metod regulace invazních druhů raků v ČR. Přednáška byla doplněna distribucí informačních letáků a kalendářů.

Prezentace: dokument pdf (3,0 MB)
Abstrakt: dokument pdf (229 kB)
Sborník: externí odkaz
Tisková zpráva: externí odkaz

Přednáška na táboře u Kačležského rybníka

1.8.2023, Kačležský rybník

Dne 1.8.2023 proběhla přednáška o výskytu invazního raka signálního pro účastníky dětského tábora u Kačležského rybníka. Přednášky se účastnilo 30 dětí a 8 vedoucích. Současně byly předány kalendáře a letáky „Naši vs. Invazní raci“.
Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Den otevřených dveří VÚV TGM

21.6.2023, Praha

V rámci dne otevřených dveří na pražském pracovišti VÚV TGM byla prezentována problematika nepůvodních druhů se zaměřením na regulaci invazních a ochranu domácích druhů raků. Setkání se účastnilo více než 100 dětí z pražských základních škol a laická veřejnost. Byly zde distribuovány poslední kalendáře Raci v ČR a nově vytištěné letáky "Naši vs. invazní raci v Česku".

Další informace: externí odkaz

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Přednáška na Eskola Secundaria Homeme Cristos v Aveiru

19.4.2023, Aveiro (Portugalsko)

Dne 19.4.2023 proběhla v Portugalsku přednáška o vlivu invazních raků na ekosystém a determinační workshop pro 80 studentů Eskola Secundaria Homeme Cristos v Aveiru. Přednášejícím byl RNDr. Pavel Vlach, Ph.D.

Prezentace: dokument pdf (13,6 MB, anglicky)

Přednáška na obecním úřadě v Zákolanech

27.3.2023, Zákolany

Dne 27.3.2023 proběhla přednáška na obecním úřadě v Zákolanech za účasti představenstva obce a místních obyvatel. Přednášejícími byli Jitka Svobodová a Pavel Kožený. Probrány byly problémy s jakostí vody v toku v souvislosti s výstavbou ČOV v povodí. Dále byla představena mobilní aplikace „Raci v ČR“ a úpravy na stupních Zákolanského potoka, které zamezí šíření raka pruhovaného Zákolanským potokem.

Prezentace - EVL Zákolanský potok a mobilní aplikace „Raci v ČR“ (J. Svobodová): dokument pdf (3,0 MB)
Prezentace - Regulace populací a šíření invazních druhů raků (P. Kožený): dokument pdf (2,8 MB)

Český rybářský svaz

26.1.2023, Praha

Dne 26.1.2023 proběhla na Odboru životního prostředí a čistoty vod při Radě ČRS prezentace témat týkajících se ochrany původních raků a regulace nepůvodních raků. Přednášejícimi byli Jitka Svobodová a David Fischer.

Prezenční listina: dokument pdf (258 kB)

12th International Conference on Biological Invasions

12.9.2022 - 16.9.2022, Tartu (Estonsko)

V září 2022 proběhla v Tartu v Estonsku 12. mezinárodní konference o biologických invazích (12th International Conference on Biological Invasions) se zaměřením na „Biologické invaze v měnícím se světě“ (Biological Invasions in a Changing World). Na konferenci byl prezentován formou posteru průběh regulace invazních raků mramorovaných v Prostředním rybníce v Dolních Chabrech v Praze.

Poster: dokument pdf (5,1 MB, anglicky)

Limnologická konference

30.6.2022 - 24.6.2022, Bratislava (Slovensko)

Ve dnech 20. - 24. 6. 2022 proběhla v Bratislavě mezinárodní limnologická konference. Na konferenci bylo prezentováno téma „Regulace invazních raků“. Přednáška byla zaměřena na legislativu, týkající se invazních druhů, se zaměřením na invazní raky. Byly představeny různé metody regulace invazních raků, které budou využity v projektu „Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR“ financovaného z Norských Fondů, výzvy RAGO. Metody regulace jsou obsaženy v metodice „Metodika regulace a eradikace invazních druhů raků: výběr vhodných metod v závislosti na charakteru vodního útvaru“, která vznikla v projektu Technologické agentury ČR TH02030687 „Predikce nebezpečnosti nepůvodních ryb a raků a optimalizace eradikačních metod invazních druhů“. Jedním z dalších výstupů projektu, které byly rovněž prezentovány na konferenci, byla mobilní aplikace „Raci v ČR“ (dostupné na Google Play), pomocí které lze určit druhy raků a záznamy o jejich výskytu odeslat.

Prezentace: dokument pdf (4,5 MB)

Tematický program u příležitosti Světového dne migrace ryb

17.5.2022 - 18.5.2022, Praha

U příležitosti Světového dne migrace ryb (WFMD) proběhl ve dnech 17. a 18. května dvoudenní tematický program, jehož cílem bylo zvýšit obecné povědomí o vodní fauně i flóře, o principech, na kterých vodní ekosystémy fungují včetně otázky kvality prostředí, ve kterém musejí vodní organismy žít. Součástí prgramu byla také informace o autochtonních a alochtonních racích a jejich šíření a nebezpečí pro původní faunu a flóru.

Pozvánka: dokument pdf (979 kB)
Informace o průběhu akce: dokument pdf (732 kB)
Stránky Světového dne migrace ryb: externí odkaz

Články


Článek „Nenápadná invaze“

12.6.2024

V čísle 19/2024 časopisu Prestižní student (Gymnázium Arabská) byl publikován článek „Nenápadná invaze“.

Viz záložka „Výstupy

Informační články

20.12.2023

Na záložku „Výstupy“ jsme přidali informace o informačních článcích publikovaných v průběhu roku 2023.

Viz záložka „Výstupy

Článek „Naši vs. invazní raci v České republice“

13.9.2023

V čísle 4/2023 časopisu VTEI byl publikován článek „Naši vs. invazní raci v České republice“.

Viz: záložka „Výstupy

Další aktuality


Informační tabule

12.6.2024

Na záložku „Výstupy“ byla doplněna informace o realizaci a umístění informačních tabulí.

Viz: záložka „Výstupy

Společný monitoring lokalit v Norsku

4.9.2023 - 8.9.2023, Norsko

Na počátku září (4. – 8. 9. 2023) se uskutečnilo setkání řešitelů projektu z ČR a norského Institutu pro výzkum přírody (NINA). Kolega Stein I. Johnsen připravil program v jihovýchodní části Norska, kde se vyskytuje rak říční, v Norsku jediný původní druh raka. Jeho populace je však ohrožována invazním rakem signálním, který byl v norských vodách poprvé zjištěn v roce 2006. Při společném monitoringu lokalit jsme byli seznámeni s osudem račích populací na řekách Mysen a Billa, kanálu Halden a jezeře Harstadsjoen, které byly postiženy račím morem. Měli jsme možnost prohlédnout si jednoduchá opatření proti šíření invazních raků, zejména úpravy stupňů a propustků na tocích. V Norsku není regulace před invazními raky pouze předmětem ochrany přírody, ale také ekonomických zájmů místních obyvatel, pro které je lov a prodej raka říčního zdrojem výdělku. Měli jsme možnost konzultovat metody odběru environmentální DNA a interpretaci výsledků s D. Strandem, z Veterinárního institutu, který s NINA úzce spolupracuje při monitoringu. Díky kombinaci tradičního odlovu do vrší a četného vzorkování eDNA jsou norští kolegové schopni detekovat postup nákazy račím morem a včas navrhnout opatření proti jeho šíření. V závěru týdne jsme společnými silami odchytili několik jedinců raka signálního na jezeře Ostersjoen a prokázali tak jeho zdejší výskyt. Nebyl to sice radostný výsledek, ale podle norských pravidel to byl první krok k zahájení souboru regulačních opatření.
Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Návštěva partnera z Norska

29.5.2023 - 1.6.2023, lokality výskytu raků

Ve dnech 29.5. až 1.6.2023 se uskutečnila návštěva partnera projektu Steina Ivar Johnsena z organizace NINA z Norska.

V pondělí po příletu kolegy do Prahy jsme navštívili Karáskův potok na Křivoklátsku s rakem kamenáčem (Austropotamobius torrentium), na kterém jsme odebrali vzorky environmentální DNA (eDNA). Další návštěva byla na Tyterském potoce, kde byli v roce 2020 vysazeni raci kamenáči z Bzovského potoka, který byl v roce 2018 zasažen račím morem. Ručním monitoringem zatím nebyli nalezeni žádní raci, proto byla z toku rovněž odebrána eDNA. V průběhu odběru vzorků jsme seznámili norského kolegu s naším vybavením pro odběr eDNA a diskutovali metodiku práce a interpretaci výsledků.

V úterý 30.5.2023 proběhla návštěva Besénku, což je přítok Svratky v Jihomoravském kraji. Na tomto toku se v horní části vyskytuje chráněný rak říční (Astacus astacus) a směrem od Svratky se šíří proti proudu invazní rak signální (Pacifastacus leniusculus). Kolegu z Norska jsme seznámili se systémem migračních překážek, které jsme během projektu vytvořili na stávajících stupních proti šíření invazních raků. Společně jsme provedli monitoring, při kterém byli potvrzeni raci říční v oblasti Dolních Žlebů. Dále proběhla kontrola instalovaných migračních bariér níže na Besénku se silnou populací raka signálního. Z Besénku jsme přes Telč pokračovali do Jindřichova Hradce.

Ve středu 31.5.2023 jsme položili vrše na Kačležském rybníce s výskytem raka signálního. Zahraničnímu kolegovi jsme představili způsob hospodaření na rybnících a konzultovali využitelnost rybí predace při regulaci invazních raků v těchto systémech. Následovala návštěva toku Chlum a ověření výskytu raka říčního. Na tomto toku byl v roce 2021 zaznamenán masivní úhyn raků říčních s podezřením na vliv vyplavených toxických kovů z odlesněných ploch.

Ve čtvrtek 1.6.2023 následovala návštěva hraničního úseku Malše u obce Leopoldschlag. V této evropsky významné lokalitě se vyskytuje kriticky ohrožená perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), kterou ohrožuje invazní rak signální. Zde proběhlo vyzvednutí vrší a ruční odlov invazních raků. Odpoledne následoval přejezd do Prahy.

V pátek 2.6.2023 byly vyzvednuty vrše z Prostředního rybníka v Dolních Chabrech. Do vrší nebyl odchycen žádný rak, ale následný odlov pomocí keseru potvrdil výskyt raka mramorovaného (>I>Procambarus fallax F. virginalis).

Během návštěvy jsme partnerovi ukázali většinu lokalit, na kterých postupujeme podle metodiky „Metodika regulace a eradikace invazních druhů raků: výběr vhodných metod v závislosti na charakteru vodního útvaru“ v rámci projektu RAGO Norských fondů „Aplikace inovativních postupů při eradikaci invazních raků v ČR“. Zároveň jsme získali cenné zkušenosti z postupů používaných při regulaci invazních raků v Norsku.

Fotogalerie: skrýt fotogalerii
Velikost náhledů fotografií:

Leták „Naši vs. invazní raci v Česku“

31.5.2023, Praha

Na záložku „Výstupy“ jsme doplnili nový leták „Naši vs. invazní raci v Česku“ realizovaný v rámci projektu.

Viz: záložka „Výstupy

Kalendář „Raci 2023“

24.2.2023, Praha

Na záložku „Výstupy“ jsme doplnili tematický kalednář na rok 2023 realizovaný v rámci projektu.

Viz: záložka „Výstupy

Zpřístupnění internetových stránek projektu

24.8.2022, Praha

Byly dokončeny a zpřístupněny internetové stránky projektu. Stránky budou postupně aktualizovány a budou doplňovány o aktuální informace o postupu řešení projektu a realizaci plánovaných výstupů.

Zahájení projektu

1.3.2022, Praha

Projekt byl zahájen. Práce byly zahájeny nezbytnými přípravnými a administrativními činnostmi.
Datum poslední aktualizace nebo revize stránky: 12.4.2024

Kontakt

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 2582/30
160 00 Praha 6
Česká republika

http://www.vuv.cz

Projektový manažer

Mgr. Pavel Kožený
pavel.kozeny@vuv.cz
+420 220 197 265

Odborné vedení

RNDr. Jitka Svobodová
jitka.svobodova@vuv.cz
+420 220 197 466

Technicky zajišťuje

Hydroekologický informační
systém VÚV TGM
(HEIS VÚV)

http://heis.vuv.cz
© Copyright: Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek. 2022. Fotografie: řešitelé projektu, není-li uvedeno jinak. Statistika přístupů