Úvod

Projekt je rozčleněn do dvou základních celků, zaměřených na kulturní a přírodní dědictví. V každém celku jsou zařazena dílčí témata z různých oborů, tak aby celková studie komplexně popsala celé zvolené téma. Níže je uvedena struktura a stručný popis jednotlivých řešených úkolů:

1. Zatopené kulturní dědictví jižní Moravy - historický vývoj oblasti jako významného sídlištního regionu a migračního koridoru střední Evropy

První celek je zaměřen na historický vývoj v jednotlivých významných etapách historie, změny socioekonomických vazeb a kulturního významu obcí po vzniku vodních děl. Na zpracování se budou podílet špičkoví odborníci s dlouholetou specializací na určitá historická období. Vybrané zájmové lokality budou z historického hlediska zpracovány podle jednotného schématu:

1.1 Pravěké až raně novověké osídlení

Tato část bude zahrnovat následující témata: Místo lokality v širším kontextu pravěkého a časně středověkého osídlení (Podpálaví v době římské a stěhování národů v časném středověku. Bítovsko jako pohraniční oblast v době vzniku Přemyslovského státu v 11. a 12. stol. Kníničky na okraji Brněnské kotliny). Komunikační schéma krajiny. Opevněná sídla pravěká až časně středověká. Předstihové a systematické archeologické výzkumy lokalit v souvislosti s budováním vodních děl a jejich presentace v terénu. Stavební památky (kostely, plastiky, drobná sakrální architektura, lidová architektura), jejich dokumentace před zánikem a současný stav s návrhem na využití.

1.2 Středověká kolonizace a vytváření sítě osídlení od 13. stol

Tato část bude zahrnovat následující témata: Středověká kolonizace a vytváření sítě osídlení od 13. stol. Správní vývoj v rámci panství. Půdorys sídlišť a jejich rozvoj v důsledku demografického vývoje. Kulturní a politický vývoj v druhé polovině 19. a ve 20. stol. Správní změny v důsledku okupace pohraničí (Mušov, Bítov) a blízkosti hospodářského centra (Kníničky), odsun německého obyvatelstva (Mušov, Bítov) a dosídlování po druhé světové válce. Demografické změny v souvislosti s budováním vodních děl.

1.3 Hospodářský vývoj lokalit v období časného novověku

Tato část bude zahrnovat následující témata: Hospodářský vývoj lokalit a jejich širšího zázemí v rámci příslušných panství v období časného novověku do zániku patrimoniální správy. Problematika zemědělství, vinařství, rybolovu, řemesel. Počátky manufakturní výroby v závislosti na přírodních zdrojích. Rozvoj komunikací.

2. Zatopené přírodní dědictví jižní Moravy - vývoj krajiny a změny přírodního prostředí v souvislosti s budováním vodních děl

Druhý základní celek je zaměřen na vývoj krajiny a změny přírodního prostředí v souvislosti s budováním vodních děl. Tento celek je dále členěn na jednotlivé prvky přírodního prostředí.

2.1 Změny přírodního prostředí vlivem vodohospodářských úprav

V této části bude hodnocen historický vývoj přírodního prostředí v souvislosti s vodohospodářskými úpravami a stavbami. Téma bude zpracováno v několika dílčích oblastech:

empirická protipovodňová ochrana a vodní hospodářství,
historický vývoj pohledu na vodohospodářské úpravy,
změna hospodaření v nivě z důvodu zániku tradičních výrob jako překážka přírodě blízkých protipovodňových opatření,
zapomenuté drobné vodní stavby,
zahraniční příklady uchovaní tradic života v nivě,
bobr, mrtvé dřevo a dědictví barokní krajiny,
nové vodohospodářské paradigma a hledaní zapomenutých tradic.

2.2 Změny využívání vody v historických souvislostech

Další studovanou oblastí bude posouzení dopadu staveb vodních děl na samotné vodní prostředí. Budou hodnoceny změny využívání vody v historických souvislostech se zhodnocením vlivu na jakost vod. Tento dílčí celek bude zpracováván ve VÚV TGM, v.v.i., Brno ve spolupráci s externími odborníky s dlouholetou zkušeností a znalostí vzniku historických dat v archívech VÚV TGM, v.v.i., a Povodí Moravy, s.p. Ke zpracování budou využita archivní data a záznamy uchované z velké části v nedigitalizované podobě. Historická data budou porovnána se stavem po výstavbě nádrží. Hlavní náplní bude zhodnocení kvalitativních a kvantitativních změn využívání vody ve vztahu k vývoji hlavních lidských činností v oblastech:

zdroje, jakost a spotřeba pitné vody, užitkové vody pro domácí použití, vody pro zemědělské účely a vody pro průmyslové využití,
produkce a čištění odpadních vod komunálních, odpadních vod ze zemědělství, odpadních vod z průmyslu a výroby,
změny množství a jakosti vody v oblasti před a po výstavbě nádrží (porovnání jakosti vody v tocích před výstavbou nádrží, v nádržích a v tocích pod nádržemi).

2.3 Historický vývoj tras vodních toků

Dalším úkolem v tomto celku bude na základě historických map rekonstruovat původní trasy toků a jejich změny vlivem vodohospodářských zásahů. K realizaci budou použity historické mapy a archivní záznamy, které budou převedeny do geografického informačního systému (GIS) a porovnány se současnými mapovými podklady. Problematika bude zpracována ve VÚV TGM, v.v.i., Brno.

2.4 Změny krajinného pokryvu

Tato část zpracovává změny krajinného pokryvu na příkladu aluviálních luk v jihomoravských úvalech. Dlouhodobé biotopy mohou ve svém druhovém složení dobře reflektovat změny, resp. charakter okolního krajinného pokryvu. Přestože většina z aluviálních luk nenávratně zmizela, dosud se dochovaly některé jejich pozůstatky bez větší vědecké a ochranářské pozornosti. Argumentem pro podporu jejich studia je skutečnost, že na jižní Moravě neexistuje jediná maloplošně chráněná lokalita aluviálních luk, která by podléhala legislativní ochraně. Tento celek bud zpracováván na pracovišti Ústavu geoniky AV ČR, v.v.i. (ÚGN), Brno, které má pro jeho úspěšné splnění veškeré odborné předpoklady. Do dílčího celku bude zapojen Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i. v Průhonicích (VÚKOZ), který poskytne data o změnách krajinného pokryvu. K realizaci záměru bude využita vrstva mapování biotopů NATURA 2000 od Agentury přírody a krajiny (AOPK). Schéma postupu zpracování pro tuto část bude následující:

zpracování rešerše z dostupných studií věnujících se problematice aluviálních luk na jižní Moravě, jejich historii a způsobům využití,
časoprostorové změny výskytu aluviálních luk na jižní Moravě – analýza prostorových vztahů,
pořízení dokumentace o druhovém složení. V dochovaných aluviálních loukách budou pořízeny fytocenologické snímky, tj. soupis druhů na konstantně velkých plochách včetně vyjádření jejich pokryvností. Z variability druhového složení budeme pomocí mnohorozměrných metod zjišťovat vztahy k historickému a současnému využití studovaných lokalit i jejich okolí.

Zjištěné informace mohou přispět nejen k prohloubení teoretických znalostí o aluviálních loukách, vznikne také databáze využitelná jako podklad pro ochranu posledních pozůstatků tradičně a šetrně využívaných částí lužní krajiny jižní Moravy. Dílčím výstupem pracoviště ÚGN bude publikace výsledků v odborném recenzovaném časopise.

2.5 Změny způsobu využívání krajiny se zaměřením na zemědělskou strukturu

V této dílčí části budou posouzeny změny v zemědělské struktuře zaplavených oblastí (pole, vinohrady aj.), včetně změn v hospodaření na zemědělských a lesních plochách. Problematika bude zpracována ve VÚV TGM, v.v.i., Brno.
Bude provedeno posouzení a objemová kvantifikace míry hospodaření na zemědělské půdě před a po realizaci staveb vodních děl s vyjádřením míry erozního ohrožení a ohrožení povodněmi z přívalových srážek. K určení ohroženosti zemědělské půdy vodní erozí bude využita univerzální rovnice pro výpočet dlouhodobé ztráty půdy erozí – USLE dle Wischmeiera a Smithe (1978). Pro posouzení ohrožení z přívalových srážek bude využito modelových výpočtů na bázi metody CN křivek a také bude využit metodický návod pro identifikaci KB (2009). Pro identifikaci ploch rozhodujících z hlediska tvorby povrchového odtoku a erozního smyvu s nepříznivým účinkem na zastavěné území obcí bude využito nástrojů geografických informačních systémů (GIS).

2.6 Stanovení povodňového ohrožení

Jedním z účelů nádrží je snížení povodňových průtoků, proto bude součástí řešení stanovení povodňového ohrožení v území zaniklých vesnic. Na základě historických podkladů bude proveden odhad rozsahu rozlivu povodňových scénářů a po identifikaci zranitelnosti území ke stanovení povodňového ohrožení, na vybraných lokalitách ke stanovení potenciálních povodňových škod. Při stanovení povodňového ohrožení, resp. potenciálu škod bude využita Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, MŽP, 2009, aktualizace 2012. Při řešení této dílčí úlohy bude využito četných zkušeností řešitelského týmu a bohatého archívu VÚV TGM, v.v.i., s povodňovou problematikou. Problematika bude zpracována ve VÚV TGM, v.v.i., Brno.

2.7 Problematika nahrazení či zániku přirozených biotopů

Příkladem závažnosti této problematiky je jedna z vybraných lokalit mimořádnost původní krajiny v Dyjsko-moravské nivě, která byla dána především meandrujícím tokem řeky Dyje se zachovanou laterální konektivitou s množstvím ramen v různém stadiu vývoje, s množstvím poříčních tůní, mokřadních a periodicky zaplavovaných biotopů s typickou faunou. Mimořádnost území je dána i klimatickými podmínkami panonské oblasti. Výstavbou nádrží došlo k ovlivnění mezoklimatu, a tím i ke změně charakteru terestrických a akvatických biotopů. V akvatických biotopech došlo ke změnám teplotního i hydrologického režimu v té době již fragmentovaných biotopů, které měly navíc často charakter posledních refugií. To společně se, což společně se ztrátou konektivy vedlo, vzhledem k omezeným migračních schopnostem, k postupným a nenávratným změnám společenstev a až k vymizení některých druhů. V rámci projektu bude věnována pozornost těmto procesům a jejich příčinám, včetně vyhodnocení role autekologických charakteristik vybraných druhů (schopnost šíření, teplotní preference, potřebnost vyschnutí klidových stádií pro další vývoj organismu, stanovištní preference atp.) Výstupem této dílčí části budou informační a popularizační materiály pro veřejnost a školy, výstup bude sloužit jako podklad pro společnou výstavu. Tato část studie bude řešena na VÚV TGM, v.v.i., Brno.

2.8 Ztracený svět vědy v souvislosti s budováním vodních děl

Příkladem zániku vědecké hodnoty je Biologická stanice Přírodovědecké fakulty dnešní MU v obci Mušov. Stanice sloužila jako základna pro terénní průzkum unikátních, především akvatických biotopů v oblasti lužních lesů. Intenzivní výzkum probíhal zejména v období přípravy výstavby nádrží. V důsledku této výstavby mnohé biotopy zcela zanikly a došlo k celkovému ochuzení biodiverzity. Díky tomuto výzkumu, jehož se účastnila řada specialistů i studentů, byly získány cenné informace o tehdejším stavu dnes již zatopené krajiny. Informace jsou zaznamenány především v šedé literatuře a v různých publikacích a jiných zdrojích (např. diplomové práce). Sumarizace těchto informací je zčásti uvedena v publikacích OPRAVILOVÁ, VAŇHARA a SUKOP (1999) a ADÁMEK (1976) Bentos jihomoravských zaplavovaných luk. Stanice byla unikátní svým charakterem terénního centra vědy a výzkumu a po zatopení mušovskou nádrží zanikla. Dílčím výstupem této části projekt bude monografie shrnující výsledky výzkumu prováděné na této stanici. Tato tématika bude zpracována ve VÚV TGM, v.v.i., Brno.