Dne 24. 11. 2015 se v kinosále Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, v.v.i., konal seminář „Dopady ochrany lokalit pro budoucí výstavbu vodních nádrží na společnost a krajinu“.
Seminář zahájil ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i., Mgr. Mark Rieder, který přivítal účastníky semináře, zejména náměstka ministra životního prostředí Ing. Dolejského, Ph.D., ve stručnosti představil projekt, v rámci kterého byl seminář pořádán, a informoval o současné situaci v oblasti problematiky Sucho.
V úvodní přednášce Ing. Forejtníkové byla blíže představena struktura a očekávané výstupy projektu TAČR OMEGA „Analýzy a hodnocení sociálně ekonomických dopadů na rozvoj společnosti v územích chráněných pro akumulaci povrchových vod“ a popsán cíl semináře, to je především seznámení široké odborné veřejnosti s řešenou problematikou a dosavadními výsledky tohoto projektu.
V navazujících přednáškách byly prezentovány jednotlivé tématiky řešené v rámci projektu, spolu s několika doplňujícími přednáškami navazujícími tematicky na uvedené okruhy řešení.
Významnou součástí projektu je socio-ekonomický pohled na problematiku výstavby nádrží i na ochranu lokalit pro jejich případnou výstavbu, zejména z pohledu obyvatel dotčených lokalit. Kolegové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně toto zajímavé téma prezentovali na ukázce případové studie v povodí Odry.
Nezbytnou částí projektu je i hodnocení stavu ochrany přírody v LAPV z pohledu výskytu ohrožených druhů a jedinečnosti stanovišť, kterou se zabývá Mgr. Kroča.
Kroča, J.: Ochrana přírody v lokalitách vhodných pro akumulaci povrchových vod (VÚV TGM, v.v.i.)
Tato přednáška byla doplněna o příspěvek doc. RNDr. Jana Hradeckého, Ph.D., z Ostravské univerzity, který posluchače seznámil se svými zkušenostmi s důsledky příčných staveb na morfologii štěrkonosných koryt.
Po přestávce byla pozornost zaměřena směrem do historie, a to na vývoj ochrany lokalit vhodných pro výstavbu údolních nádrží. O bližší pohled na vznik pojmu LAPV se zasloužil Ing. Ansorge, který má v této problematice bohaté zkušenosti, i vzhledem ke svému dřívějšímu působení na Ministerstvu zemědělství.
Další přednáška opět směrovala k prezentovaným výsledkům projektu. Ing. Polešáková, Ph.D., účastníky seznámila s vazbami LAPV na vodohospodářské a územní plánování a upozornila rovněž na možné problémové situace.
Polešáková, M.: Lokality pro akumulaci povrchových vod v územním plánování
Ing. Kučera se ve svém příspěvku, vzhledem ke svému dřívějšímu působení v obecním zastupitelstvu, věnoval některým vybraným aspektům územního plánování v souvislostech s pravomocemi na této úrovni rozhodování.
Kučera, J.: Zkušenosti s územním plánováním z pohledu obecního zastupitelstva (VÚV TGM, v.v.i.)
V diskusích v odpovědi na dotazy i v komentářích bylo několikrát zdůrazněno, že Generel nepředstavuje plán výstavby přehrad v nejbližších letech, má jen zabezpečit ochranu těchto území pro případné budoucí využití k zamýšlenému účelu. Není tedy možné v současné době jednoznačně říct, jaký bude přesný účel případné nádrže a manipulace s hladinou.
Již nyní jsou však prověřovány různé scénáře dopadu probíhajících klimatických změn na hydrologickou bilanci v ČR a přínosy a účinnosti zamýšlených opatření. Proto byla do semináře na závěr zařazena prezentace vybraných výsledků projektu „Možnosti kompenzace negativních dopadů klimatické změny na zásobování vodou a ekosystémy využitím lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod“, které mohou v předstihu ověřit účinnost realizace jednotlivých nádrží ve více variantách.
Datum poslední aktualizace stránky: 29.8.2018