Zpět na informační portál

Analýza adaptačních opatření ke zmírnění
dopadů změny klimatu a urbanizace na
vodní režim v oblasti vnější Prahy

VÚV TGM

Testovací otázka č. 1 z 3

Domů Zpět na Přehled lekcí

Nápověda: Hydrologický oběh

Podpovrchová voda je součástí oběhu vody v krajině. Vzniká vsakováním srážek (déšť nebo tající sníh) pod povrch území, a pomocí pramenů se odvodňuje do povrchových toků (potoky, řeky). Množství půdní a podzemní vody se neustále mění, podle množství srážkové vody, která je vsákne pod povrch.

Co rozhoduje o tom, jaká část deště nebo tajícího sněhu se vsákne? Záleží na tom, jak dobře je propustná půda a hornina (písčité půdy a horniny jsou dobře propustné, jílovité špatně propustné). Důležité je i množství vody, které se vypaří – v letním horku se většina vody i z velkých dešťů obvykle vypaří. Přívalové deště z bouřek rychle odtečou po povrchu a také se moc nevsáknou. Pro doplňování zásob podpovrchové vody jsou proto mnohem důležitější sněhové a dešťové srážky v chladnější polovině roku. Za celý rok se u nás průměrně dvě třetiny až tři čtvrtiny vody ze srážek vypaří.

Často uváděné tzv. třetinové pravidlo (třetina dešťové vody odteče po povrchu, třetina se vypaří, třetina se vsákne) většinou neplatí. U nás se pod povrch může vsáknout asi jen 10-15% vody. V městech to bývá ještě méně – na mnoha plochách se žádná voda vsakovat nemůže (kde jsou budovy, zabetonované nebo vyasfaltované plochy). Ve městě je proto třeba chránit volné plochy, kde se voda může vsakovat, zajistit vsakování vod ze střech apod.).
Zpět na otázku