Podzemní voda může některé horniny rozpouštět (nejčastěji vápence, ale i dolomity, vápnité pískovce aj.). Voda vsakující se z povrchu do podzemí rozšiřuje původní pukliny a vytváří větší dutiny. Krasová pórovitost se vytváří z původní puklinové pórovitosti. Jde o postupný a dlouhodobý proces trvající miliony let. V krajině vznikají různé krasové jevy a tvary, např. škrapy, závrty, propadání a vyvěračky, jeskyně, propasti, podzemní potoky a jezírka. Jeskynní systémy jsou často velmi rozsáhlé, dlouhé i několik kilometrů. Rozpuštěný vápenec ve vodě na jiném místě vytváří nové tvary – krápníky v jeskyních, travertinové hrázky na potocích, travertinové usazeniny u krasových pramenů apod. Významnými krasovými oblastmi v ČR je Moravský kras u Brna a Český kras mezi Prahou a Berounem.
Český kras je přírodovědně velmi cenné území. V území tvořeném prvohorními vápenci lze nalézt mnoho krasových jevů. Koněpruské jeskyně jsou největším jeskynním systémem v Čechách. Vápencové horniny se táhnou na severovýchod až na území Prahy (Radotín, Slivenec, Hlubočepy) a skalní defilé vápenců lze obdivovat v Prokopském údolí nebo na Barrandově skále u Vltavy, případně v některých starých vápencových lomech (např. Požáry u Řeporyjí nebo Cikánka u Radotína).
Zpět na otázku