Zpět na informační portál

Analýza adaptačních opatření ke zmírnění
dopadů změny klimatu a urbanizace na
vodní režim v oblasti vnější Prahy

VÚV TGM

Testovací otázka č. 1 z 2

Domů Zpět na Přehled lekcí

Nápověda: Provzdušněná a nasycená zóna

Kdybychom začali kopat studnu, nejdříve projdeme vrstvou půdy, pak vrstvou horniny, která bude sice vlhká, ale nebude z ní vytékat voda, až v určité hloubce narazíme na hladinu podzemní vody, a přímo ve studni se objeví voda. Podle množství vody v pórech horniny (průlinách, puklinách i krasových dutinách) dělíme horninové prostředí prvního hydrogeologického kolektoru pod povrchem na dvě základní zóny – provzdušněnou a nasycenou.

Provzdušená zóna (nenasycená zóna) je prostor mezi povrchem území a hladinou podzemní vody a zahrnuje i zónu půdní vody. Je důležitá pro doplňování zásob podzemní vody - pokud srážková voda vsákne pod povrch, vlivem gravitace prosakuje dále do hloubky směrem k hladině podzemní vody. Je charakteristická tím, že jen část pórů vyplňuje voda. Množství vody v pórech není stálé a mění se v čase, podle toho, zda se vsakuje hodně vody (např. když hodně prší, větší část pórů provzdušněné zóny může být zaplněna - saturována vodou) nebo málo vody (v době delšího sucha je většina pórů provzdušněné zóny bez vody.

Nasycená zóna (saturovaná zóna) se nachází pod hladinou podzemní vody a vyznačuje se tím, že 100 % pórů horniny je zaplněno vodou. Pokud chceme podzemní vodu odebírat, např. čerpadlem, je to možné jen z této nasycené zóny; studna tedy musí sahat do určité hloubky pod hladinu podzemní vody.

Hloubkové zóny
Hloubkové zóny výskytu podzemní vody

Mezi provzdušněnou a nasycenou zónou je ještě tzv. kapilární zóna, která je způsobena vzlínáním podzemní vody od hladiny směrem vzhůru, vlivem kapilárních sil v malých pórech. Čím menší póry, tím výše je schopna voda vzlínat - nejvyšší kapilární zónu mají jílovité zeminy (voda může vzlínat až několik metrů nad hladinu), ve štěrcích, kde jsou mezi zrny jen velké prostory, má výšku pouze několik centimetrů.

Hloubka horního okraje kapilární zóny je důležitá pro zastavěná území a stavby (zvlášť pokud sahá blízko k povrchu), protože může způsobit vzlínání vody do základů zdiva, a jeho vlhnutí. Pokud je hladina podzemní vody mělko pod povrchem (např. v údolí kolem potoků), kapilární zóna může být zdrojem vody pro zamořená místa na povrchu (mokřady, mokré louky), kde se vyskytují četné chráněné druhy rostlin a živočichů.

Pokud stavíme studnu, je pro nás důležitá informace, v jaké hloubce je hladina podzemní vody (tedy horní okraj nasycené zóny). Pokud stavíme dům, je důležité znát hloubku kapilární zóny, která je blíže k povrchu než hladina, protože může poškodit základy a zdi vzlínáním vody.
Zpět na otázku