Analýza adaptačních opatření ke zmírnění
dopadů změny klimatu a urbanizace na
vodní režim v oblasti vnější Prahy

Kolísání hladiny podzemní vody se může ve městech negativně projevovat např. větším vlhnutím základů budov, sklepů apod. v jarním období, kdy bývá hladina podzemní vody na svých ročních maximech.

Ve městech existují vedle přírodních příčin také různé lidské zásahy, které mají vliv na změnu hladiny podzemní vody. Tyto změny většinou způsobují pokles hladiny a jsou trvalejšího charakteru:

• odvodňování základů staveb a drenážní účinek podzemních staveb (tunely, podzemní garáže, hluboké suterény budov apod.)
• omezování vsaku srážkové vody pokračující zástavbou městské krajiny, existencí podzemních inženýrských sítí, vytvářením nepropustných povrchů (asfalt, beton) a odváděním srážkové vody dešťovou kanalizací
• odběry podzemní vody pro různé účely (zásobování pitnou vodou, voda pro závlahy, technologická voda pro průmysl apod.)

V některých případech může být ale hladina podzemní vody ve městě výše než za přírodních podmínek. Podzemní stavby umístěné napříč proudu podzemní vody (např. některé stanice metra) ji mohou vzdouvat a způsobovat tak trvalý nárůst hladiny podzemní vody. Dočasný nárůst hladiny může souviset i s úniky vody z porušených vodovodních a kanalizačních potrubí. Hladina je výše i v místech vsakování dešťové vody ze střech, což je dnes požadováno u všech nových staveb.