Abychom mohli dobře určit nebezpečnost konkrétního znečištění a rizika, jaká z něj hrozí, je třeba rozumět chování uniklých chemických látek v horninovém prostředí. Znečišťující látka (kontaminant) může být rozpuštěná ve vodě, anebo může horninou prosakovat jako samostatná kapalina (např. nafta, olej). V rozpuštěné formě se látka šíří společně s podzemní vodou, tedy stejnou rychlostí a směrem, jakým teče podzemní voda.
V případě samostatné kapaliny je důležité, zda je kapalina lehčí nebo těžší než voda, tedy zda má menší nebo větší hustotu než voda, protože jejich chování v podzemní vodě je zcela odlišné. 1 litr vody váží asi jeden kilogram. Některé kapaliny, např. ropné látky, jsou lehčí než voda (jeden litr váží 0,8-0,9 kg), a když se dostanou na hladinu vody, plavou po ní (např. olejový film na hladině). Některé kapaliny, např. chlorovaná rozpouštědla, jsou naopak těžší než voda (jeden litr váží např. 1,1-1,2 kg). Když se dostanou do styku s vodou, klesají ke dnu. Látky lehčí než voda tedy najdeme v blízkosti hladiny podzemní vody, zatímco látky těžší než voda procházejí celým kolektorem a soustřeďují se na jeho dně.
Oba druhy kapalin se vedle svého pohybu také současně rozpouštějí ve vodě. Látky LNAPL v rozpuštěné formě znečišťují podzemní vodu v kolektoru jen v blízkosti hladiny podzemní vody, zatímco látky DNAPL znečišťují celý objem podzemní vody v hydrogeologickém kolektoru, od hladiny až na dno, rozsah a závažnost znečištění bývá tedy mnohem větší.
Zpět na otázku