Zpět na Přehled lekcí
Hydrogeologická pánev je struktura, kde se střídají polohy více a méně propustných hornin, kolektorů a izolátorů. Srážková voda se vsakuje na okrajích pánve, kde jsou při povrchu propustné horniny, proudí do centra pánve, kde postupně narůstá tlak daný převýšením místa infiltrace, a ve vhodném místě se odvodňuje na povrch (např. po propustném zlomu). Tyto struktury obsahují největší zdroje podzemní vody v ČR (česká křídová pánev, třeboňská pánev ad.); jsou široce využívány pro vodárenské zásobování pitnou vodou.
Na území Prahy není žádná kompletní pánevní struktura, jen od severu sem zasahují okraje české křídové pánve. Vrstvy křídových pískovců a slínovců (opuk) najdeme na nejvyšších místech Prahy (Letňany, Prosek, Ruzyně, Bílá Hora, Zličín). Pískovce jsou dobře propustné, bohužel jejich plošný rozsah a mocnost nejsou v Praze velké, aby se v nich vytvořily významnější zásoby podzemní vody, jako jejich velké akumulace mocné několik set metrů v severních a východních Čechách.
Zpět na otázku