Zpět na Přehled lekcí
Každá hydrogeologická struktura je zakončena místem odvodnění. Je to nejnižší místo hydrogeologické struktury nebo její části. Obvykle jde o údolí vodních toků, které odvodňují území přilehlého povodí. Místo odvodnění je území, kde podzemní voda opouští hydrogeologickou strukturu, a stává se vodou povrchovou. Odvodnění může být viditelné (např. pramen) anebo skryté.
Pramen je soustředěný a viditelný přirozený vývěr podzemní vody na zemský povrch. Pramenem začíná každý vodní tok. V ČR existují tisíce pramenů, mnoho se jich najde i na území Prahy. Prameny se dělí na několik typů podle způsobu vývěru a typu hydrogeologické struktury. Pokud se v jednom území vyskytuje více pramenů stejného původu, označuje se místo jako prameniště.
Základní vlastností pramene je jeho vydatnost. Udává se v litrech za sekundu. Vydatnost pramenů bývá různá, vydatné jsou prameny krasové (např. pramen ve Svatém Janu pod Skalou v Českém krasu má vydatnost přes 20 l/s). Běžné vydatnosti pramenů jsou v desetinách až jednotkách litrů za sekundu.
Důležitá je i stálost pramene. Vydatnost pramene mělké hydrogeologické struktury (např. suťový pramen na obrázku) velmi kolísá podle srážek. Stačí krátké období bez srážek (např. jeden měsíc), a takový pramen vyschne, protože voda prosakující sutěmi a hlínami po svahu potřebuje být stále doplňována. Pramen odvodňující hlubší a větší hydrogeologickou strukturu (např. pramen vzestupný nebo vrstevný na obrázku) má vydatnost stabilnější a udrží se i v delším období sucha. Na větší výkyvy srážek reaguje se zpožděním měsíců až let.
Podobně se chová i teplota vyvěrající vody – voda mělké struktury kopíruje průběh roční teploty vzduchu (tedy vyšší teplota vody v létě a nižší v zimě), a čím hlubší a větší struktura se odvodňuje, tím má vyvěrající voda po celý rok stálejší teplotu, blízkou dlouhodobému ročnímu průměru teploty vzduchu v daném místě.
Někdy se podzemní voda odvodňuje skrytým způsobem pod povrchem území. Pokud jsou v místě vývěru propustné horniny (např. sutě nebo říční štěrkopísky), vyvěrající voda bude zatékat do nich, a na povrchu nebude nic vidět. Jiným případem skrytého vývěru je situace, kdy podzemní voda vyvěrá přímo do povrchového toku, dnem nebo stěnami koryta.
