Sucho spolu s povodněmi patří k extrémním hydrologickým jevům, ke kterým dochází přirozeně a nahodile. S rostoucími dopady klimatické změny se však frekvence výskytu, časový a plošný rozsah extrémních hydrologických jevů může měnit. Výsledky modelování dopadů klimatické změny pro Českou republiku předpovídají četnější výskyt přívalových povodní a dlouhotrvajícího sucha. Tato skutečnost se v posledních letech potvrzuje na mnoha povodích v ČR. Dochází k zaklesávání hladin podzemní vody, vyskytují se problémy s nedostatkem povrchové vody.
Nepříznivá situace vede k ohrožení spolehlivosti zásobování obyvatel pitnou vodou. Pozorovanými důsledky jsou také omezování odběrů vody pro závlahu v zemědělství, či usychání smrkových, v poslední době i borovicových porostů na území ČR.
Rizika negativních dopadů sucha a nedostatku vody na zajištění její dodávky lze zmírnit či eliminovat řadou preventivních opatření. Zvažovaná opatření se dosud orientují převážně na zvyšování kapacity vodních zdrojů jako takových, možnosti optimalizace využití těchto zdrojů (propojování velkých vodárenských systémů, připojování lokálních vodárenských systémů k větším systémům atp.) se však věnuje výrazně menší pozornost.
Projekt je zaměřen na vytvoření analytických nástrojů pro posouzení rizik při zásobování pitnou vodou a posouzení možných opatření, týkajících se managementu vodohospodářských soustav a vodárenských systémů.
Projekt je řešen s finanční podporou Ministerstva vnitra v rámci
Programu bezpečnostního výzkumu České republiky 2017-2022. |