Neinvazivní a šetrné postupy řešení
kvality prostředí a údržby vodních prvků
v rámci památkové péče

ÚvodO projektuVýstupy

O projektu

Základní údaje o projektu

Název projektu: Neinvazivní a šetrné postupy řešení kvality prostředí a údržby vodních prvků v rámci památkové péče
Číslo projektu: DG16P02M032
Poskytovatel dotace: Ministerstvo kultury ČR
Název programu: Program aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI II)
Příjemce: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce, pobočka Brno
Hlavní řešitel: Ing. Miloš Rozkošný, Ph.D.
Řešitelský tým: Ing. Miriam Dzuráková, Ing. Hana Hudcová, Ph.D., Ing. Josef Kratina, Ph.D., RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D., Ing. Eva Mlejnská, Tomáš Onderek, Ing. Alžběta Petránová, Ing. Pavel Sedláček, Mgr. Aleš Vyskočil, Ph.D.
Subdodavatel: Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.
Řešitel: doc. RNDr. Zdeněk Adámek, CSc.
Zahájení projektu: 1. 3. 2016
Ukončení projektu: 31. 12. 2019
Charakteristika projektu

Hlavním cílem řešení projektu bylo komplexní teoretické a praktické zpracování problematiky kvality prostředí vodních prvků kulturních památek a historických sídel v kontextu památkové péče.

Dílčí pozornost byla věnována optimalizaci složení rybích obsádek těchto vodních prvků a jejich množství při zachování požadavků na všechny funkce objektů z pohledu památkové péče a kulturního dědictví. Snahou bylo dohledat a zpracovat informace o rybích osádkách v minulosti a zohlednit je při optimalizaci v současnosti a při zpracování metodiky k této problematice.

V roce 2016 bylo zahájeno řešení projektu. Byly rozpracovány první tři etapy řešení projektu. Náplní první etapy byla rešerše odborné literatury, sběr, studium a zpracování archivních materiálů k vybraným památkově chráněným lokalitám. V roce 2016 proběhl jednorázový průzkum stavu vodních prvků několika desítek národních kulturních památek a památkových rezervací po celém území ČR navazující na dotazníková šetření provedená v projektu z výzvy NAKI I „DF12P01OVV035 - Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy“ (v letech 2012-2015). Součástí průzkumu bylo zpřesnění informací z dotazníků, místní šetření péče o vodní prvky, kvality prostředí vodních prvků dané lokality (kvalita vod a sedimentů, složení fytoplanktonu) a případně i průzkum rybích obsádek. Byly odebírány jednorázové vzorky vod, sedimentů a biosestonu pro orientační zhodnocení kvality a znečištění vodního prostředí. Poslední rozpracovaná etapa řešení byla zaměřena na rozbor environmentálně šetrných a neinvazivních technologií udržení či zlepšení kvality vodního prostředí a snižování množství a nebezpečných vlastností dnového sedimentu nádrží areálů kulturních památek a historických sídel za použití moderních a šetrných technologií a biologicko-enzymatických preparátů.

V letech 2017 a 2018 proběhl dvouletý detailní monitoring prostředí (voda, sedimenty, bioseston, zooplankton a zoobentos, ryby) vodních prvků vybraného okruhu památek (18 lokalit - zástupci NKP, VPR a MPR), který umožnil získat komplexní informace o kvalitě prostření a jeho zatížení znečištěním (byly sledovány u relevantních lokalit i přítoky a vnosy znečištění) a jeho změnách během roku (jarní, letní, podzimní a zimní aspekt), v průběhu dvou na sebe navazujících let.

Současně byly v tomto období řešeny etapy výzkumu zaměřené na experimentální práci s biologickými a biochemickými přípravky pro úpravu vodního prostředí a redukci, či úpravu vlastností dnových sedimentů, a to jak v laboratorním, tak poloprovozním měřítku. Dále probíhal výzkum vhodného nastavení a složení (množství, druhy) rybích obsádek pro různé druhy vodních prvků (okrasné nádrže, rybníky) s využitím dosavadních zkušeností části řešitelského týmu (pracoviště ÚBO AV ČR). Jedním ze studovaných směrů výzkumu bylo např. vysazení dravých ryb pro biomanipulace a amura bílého pro biomeliorační účely do vybraných vodních prvků a sledování chování ryb a jejich přínos.

Vyvíjena a testována byla také konstrukce jednoduchého bioreaktoru, který by umožnil pracovníkům správy a péče vodních prvků připravovat potřebné množství kultivované směsi bakterií k vypouštění do vodních prvků a uspořit tak prostředky za nákup biopreparátů.

V roce 2018 byla mapována česká i zahraniční historiografie, všímající si role ryb a na ně navázaného hospodářství, s akcentem na období od počátku 19. století, kdy dochází k restauraci zájmu o chov ryb (především kapra, pstruha a dravých forem) a také o zavádění nových postupů a vědeckých metod, včetně chemických analýz vody. Hlavní zaměření výzkumu v roce 2018 se týkalo fungování dvou hydrobiologických stanic. Jednalo se o Rybářsko-hydrobiologickou stanici na velkostatku Františka Harracha ve Velkém Meziříčí a dále o obdobnou výzkumnou stanici na lichtenštejnském velkostatku v Lednici.

V roce 2019 probíhaly, a byly dokončeny, práce na poloprovozním testování aplikace biopreparátů pro úpravu vod a sedimentů. Testování aplikace biopreparátů probíhalo také v letošním roce, již jako provozní řešení, i na vodních prvcích konkrétních lokalit. V roce 2019 probíhaly zbývající práce na vývoji a ověření bioreaktoru s využitím různého vnitřního uspořádání, způsobu napájení, ohřevu vody a vzduchování.

V části věnované studiu rybích obsádek bylo řešení soustředěno na následující tematické okruhy, které již zahrnuly práce vedoucí k soupisu postupů hospodaření s rybími obsádkami a jejich promítnutí do výstupu typu „Npam“ (památkový postup) a do odborné monografie:

  1. Zásady průzkumu rybích obsádek a průzkumů úživnosti prostředí pro cílové druhy ryb
  2. Zásady složení rybích obsádek (s rozdělením na produkční rybníky a nádrže v památkově chráněných areálech a lokalitách a na okrasné nádrže a bazény)
  3. Doporučené metody řízení rybí obsádky
  4. Zásady vysazování a chovu dravých ryb
  5. Poznatky k využití ryb k biomelioraci prostředí vodních prvků, zlepšení jejich kvalitativního stavu
  6. Doporučení k údržbě a péči o rybí obsádky
  7. Soupis vhodných druhů ryb pro vodní prvky kulturních památek a definování jejich nároků na vodní prostředí

V roce 2019 pokračovalo řešení poslední, šesté, etapy projektu, která byla podle plánu zaměřena na „finalizaci, publicitu, prezentaci řešení projektu“, a to několika formami, mezi něž patří odborné výstupy (příspěvky a články ve sbornících, odborné recenzované články), certifikované praktické postupy k péči a údržbě vodních prvků (památkové postupy), veřejně dostupná odborná monografie a pracovní setkání (jednání, workshop).

S částí výsledků řešení se můžete seznámit v dílčích záložkách této aplikace pod záložkou Výstupy.

Podrobně jsou postup výzkumu a dosažené výsledky shrnuty v odborné monografii autorského kolektivu Rozkošný, Adámek, Hudcová, Mlejnková, Sedláček a Dzuráková s názvem „Kvalita prostředí vodních prvků kulturních památek a historických sídel. Posouzení stavu a možnosti řízení kvality v rámci památkové péče“.

Kniha je k dispozici v tištěné formě na vyžádání na brněnském pracovišti VÚV TGM, v.v.i. do rozebrání, viz kontakty na hlavního řešitele. V elektronické formě je ke stažení v záložce Výstupy – Publikace.

Datum poslední aktualizace stránky: 30.10.2020

Kontakt

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.
Podbabská 2582/30
160 00 Praha 6
Česká republika

http://www.vuv.cz

Kontaktní osoba

Ing. Miloš Rozkošný, Ph.D.
milos.rozkosny@vuv.cz
+420 541 126 318

Technicky zajišťuje

Hydroekologický informační
systém VÚV TGM
(HEIS VÚV)

http://heis.vuv.cz
© Copyright: Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek. 2019-2021. Fotografie: řešitelé projektu, není-li uvedeno jinak. Statistika přístupů