Chemická těžba uranu Stráž pod Ralskem

K objevení ložisek uranu s průmyslovým významem v oblasti Hamr na Jezeře a Stráž pod Ralskem došlo v 60. letech. V roce 1963 bylo objeveno ložisko Hamr, v roce 1967 ložisko Stráž. Ložisko Hamr bylo dobýváno hornickým způsobem, následně byla zahájena chemická těžba uranu na ložisku Stráž. Hornická těžba uranových rud byla ukončena v roce 1993, chemická těžba přešla definitivně z těžebního do sanačně-likvidačního režimu v roce 1996.

Podzemní voda je znečištěna kyselinou sírovou a dusičnou, které byly používány při chemické těžbě uranu. Kyselinový roztok byl vtláčen do hornin cenomanského stáří obsahujících uranovou rudu. Tyto horniny se na ložisku Stráž vyskytují v hloubce asi 200 m pod povrchem. Roztok s rozpuštěným uranem byl pak čerpán na povrch, kde byl v chemických stanicích uran separován a přepracován do formy tzv. uranového koncentrátu. Roztok zbavený uranu byl po doplnění obsahu kyseliny sírové a dusičné vtlačen zpět do podzemí. Aby byl eliminován vliv chemické těžby na horninové prostředí mimo plochy vyluhovacích polí, byl vybudován systém hydrobariér. Jsou tvořeny soustavou potrubí a vrtů, kterými se do podzemí vtláčí relativně čistá voda. V roce 1979 zahájila provoz chemická úpravna ve Stráži pod Ralskem. Byla činná do konce roku 1993. Od roku 1994 přešla nejprve do konzervace a od roku 1995 pak do likvidace. K ukládání vyloužené rudniny z chemické úpravny sloužilo odkaliště, technicky rozdělené na dvě části.

Kontaminace pronikla i do hornin turonského stáří, které jsou odděleny od cenomanských hornin hydrogeologickým izolátorem. Podzemní voda obsažená v turonských horninách je využívána i k pitným účelům.

Likvidace odkaliště byla zahájena současně s likvidací chemické úpravny a nadále probíhá. Jedním z hlavních úkolů sanace horninového prostředí dotčeného chemickou těžbou na ložisku Stráž je vyčištění kontaminovaných podzemních vod a přepracování kontaminantů na vhodné sanační materiály či komerčně uplatnitelné produkty.

Sanace ložiska Stráž je rozvržena do pěti etap a je financována přímo ze státního rozpočtu, přičemž ve čtvrté etapě po roce 2026 se předpokládá, že koncentrace v okrajových partiích poklesnou natolik, že bude možné imobilizovat zbývající kontaminanty v podzemí. Pátá etapa po roce 2032 předpokládá dosažení definitivního parametru sanace, který teprve bude určen.

Datum poslední aktualizace stránky: 17.8.2016