Spolchemie Ústí nad Labem

Založení chemické výroby v areálu Spolchemie (Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s.) se datuje do roku 1856. Postupně byla rozvíjena výroba zejména anorganických produktů, organických barviv a syntetických pryskyřic. Při bombardování města Ústí nad Labem na konci 2.světové války byla zničena velká část závodu. V srpnu 2002 zasáhly část areálu důsledky povodně, v listopadu roku 2002 došlo k požáru provozu umělých pryskyřic. Produkce Spolchemie je rozdělena do tří základních segmentů, kterými jsou výroba anorganických chemikálií, syntetických pryskyřic a organických barviv.

Kontaminace území a podzemních vod je výsledkem činnosti na lokalitě v minulosti, jedná se tedy o typickou starou ekologickou zátěž území.

Podzemní vody areálu závodu jsou plošně kontaminovány chlorovanými alifatickými uhlovodíky (zejména trichloretenem a tetrachloretenem). Chlorované alifatické uhlovodíky jsou látky těkavé, s potvrzeným negativním vlivem na centrální nervovou soustavu člověka. Jedná se o zvlášť nebezpečné látky, většina z nich je považována za pravděpodobné lidské karcinogeny. Podzemní vody jsou znečištěny těmito látkami v nejvyšších koncentracích v jižní cípu areálu a v oblasti přiléhající k jižnímu úpatí Ovčího vrchu. Horninové prostředí je kontaminováno těžkými kovy, zejména rtutí. Rtuť je vysoce toxická pro veškeré živé organismy. Ke znečištění horninového prostředí rtutí došlo v prostoru elektrolýzy v severovýchodní části areálu. Ke znečištění organochlorovými pesticidy (DDT a jeho analogy DDD a DDE) docházelo v minulosti v souvislosti s jejich výrobou ve Spolchemii. K jejich dotaci do podloží již nedochází, ale tyto vysoce toxické látky mají velkou chemickou i biologickou stabilitu, proto setrvávají v prostředí po velmi dlouhou dobu. Ke znečištění jednoduchými aromáty, benzenem, toluenem a zejména xyleny došlo v jižní části areálu závodu. Pravděpodobným zdrojem znečištění byly podzemní zásobníky těchto látek.

Kontaminovaná podzemní voda mělké zvodně v areálu migruje generelně směrem k východojihovýchodu k říčce Bílině. Hladina podzemní vody se pohybuje v hloubce jeden až 12 metrů pod úrovní terénu. Území je odvodňováno řekou Bílinou, která se cca 1 km východně od areálu vlévá z levé strany do Labe. Jihovýchodní částí areálu teče Klíšský potok, v současnosti zatrubněný, vlévající se z levé strany do Bíliny.

V roce 1995 byl v areálu závodu proveden průzkum a analýza rizika starých ekologických zátěží (firma KaP). V lednu 2003 bylo komisí FNM vybráno konsorcium firem Geosan a Aquatest v soutěži na zhotovení projektu sanace a provedení sanačních prací. V roce 2003 proběhly přípravné předsanační práce tj. dokončení doplňkového průzkumu podloží areálu, aktualizace analýzy rizika a projektových prací.

Sanační práce probíhají od roku 2004, termín dokončení sanačních prací je předpokládán na konec roku 2015. Část kontaminovaných lokalit nesaturované zóny (stavby a zeminy) v rámci areálu Spolchemie byla již sanována, sanace saturované zóny (podzemní vody) je v současné době (rok 2005) v počátcích. Na následujícím obrázku je znázorněna plocha areálu Spolchemie a rozsah kontaminace podzemních vod.

Datum poslední aktualizace stránky: 17.8.2016