V září 2018 byla Mezinárodní komisí pro ochranu Labe přijata Strategie ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe, která popisuje současný stav zatížení vod v povodí Labe a určuje nadregionální cíle pro koncentrace a látkové odtoky fosforu v klíčových profilech povodí Labe. Z provedené analýzy vyplývá, že k dosažení cílů pro pobřežní a mořské vody Severního moře je potřeba snížit vstup znečištění fosforem z území ČR ze současné úrovně o 38 % což v absolutních číslech látkového toku v profilu Labe – Hřensko/Schmilka činí téměř 580 tun za rok. Aby došlo ke snížení zátěže celkovým fosforem, je nutné v české části povodí Labe určit klíčové zdroje znečištění, případně vhodným způsobem posílit retenci a transformaci fosforu ve vodních tocích a nádržích. Hlavním motem pro dosažení cíle proto musí být prioritizace zdrojů znečištění a finanční efektivita navržených opatření.
Cílem projektu je zpracovat, verifikovat a připravit pro návrhy efektivních opatření simulační model znečištění vod fosforem v české části mezinárodní oblasti povodí Labe. Simulační model se stane jedním z klíčových nástrojů pro naplňování cílů Strategie ke snížení obsahu živin ve vodách v mezinárodní oblasti povodí Labe přijaté v roce 2018 Mezinárodní komisí pro ochranu Labe. Výstupy simulací budou využity pro návrhy efektivních opatření ke snížení celkové zátěže vodních útvarů reaktivním fosforem a tím i ke snížení eutrofizace vnitrozemských, pobřežních a mořských vod v mezinárodním povodí Labe. Výsledky projektu budou využity pro návrhy opatření a posuzování záměrů opatření v plánech dílčích povodí podle Rámcové vodní směrnice a pro rozhodování vodoprávních úřadů a správců povodí.
Podstatou projektu je vytvořit simulační model zatížení vod fosforem v české části povodí Labe, který bude využíván jako účinný nástroj pro návrh a simulace efektivních opatření pro snižování zátěže klíčových bilančních profilů a uzávěrových profilů vodních útvarů Labe a jeho přítoků. V současné době jsou opatření navrhována spíše intuitivně. Až na výjimky není používána komplexní analýza zdrojů a není posuzována jejich finanční efektivita. Opatření po jejich realizaci tak často nemají očekávaný efekt a koncentrace fosforu v povrchových vodách v posledních 10 až 15 letech stagnují.
Navrhovaný projekt předpokládá vývoj simulačního modelu založeného na principech modelu VSTOOLS.EUTRO, vyvinutého v rámci projektu TA02020808 - Metody optimalizace návrhu opatření v povodí vodních nádrží vedoucí k účinnému snížení jejich eutrofizace. Nově vyvinutý model bude sloužit pro identifikaci a modelování všech vstupů znečištění vod fosforem v povodí Labe na území ČR se zahrnutím některých částí povodí na území Rakouska, Bavorska a Polska. V rámci řešení projektu bude provedena kompletní inventura bodových zdrojů znečištění a budou doplněna data o vstupech fosforu z částí obcí a vypouštění průmyslového a jiného typu. Jako bilančně významný vstup celkového fosforu bude do simulačního modelu začleněn vstup s erozí a transportem sedimentů na úrovni půdních bloků a kritických bodů vstupu do říční sítě. Vstup transportem sedimentu ze zemědělských ploch bude kvantifikován s pomocí modelu WATEM/SEDEM. Na základě výběrového monitoringu bude kvantifikován vstup fosforu a jeho rozložení v měsíčním kroku ze zemědělských ploch i za běžných srážko-odtokových situací. V celém povodí Labe budou odvozeny přirozené vstupy fosforu do vod a případné další lokálně významné vstupy znečištění (rybářství, rekreační vlivy aj.). Simulační výpočty v modelu, zejména retence a transformace fosforu v tocích a nádržích, budou kalibrovány na základě dat z monitoringu povrchových vod v kontrolních profilech a profilech vodních útvarů k úrovni období 2016-2021. Při simulacích se současnými daty o zdrojích znečištění budou identifikovány klíčové zdroje znečištění v sestupném pořadí tak, jak se podílejí na zatížení hlavního bilančního profilu Labe – Hřensko/Schmilka a také na zatížení jednotlivých uzávěrových profilů vodních útvarů v povodí Labe na území ČR. Pro určení významnosti zdrojů fosforu v povodí bude použit koncept eutrofizačního potenciálu, který zohledňuje emitované formy fosforu, lokalizaci zdrojů v povodí a další aspekty, jako je přítomnost vodních nádrží a retence v tocích.
V druhé fázi projektu pak budou pro prioritní zdroje znečištění navržena opatření a s použitím modelu bude testována jejich efektivita. Efektivita opatření bude posuzována jak s ohledem na klíčový bilanční profil Labe – Hřensko/Schmilka, tak i s ohledem na jednotlivé útvary povrchových vod a bude uvažován jejich multiplikační efekt. Výsledkem simulací bude databáze priorizovaných zdrojů a k nim přiřazených opatření.
