Cílem projektu je vytvoření metodických postupů a souvisejících nástrojů (software) pro stanovení optimálních postupů a řešení, které zmírní negativní vliv nepůvodních druhů vodních živočichů (raků a ryb) na původní biotu. Rozhodování managementu nepůvodních vodních živočichů je obvykle značně komplikované a může mít celou řadu řešení s různou náročností a efektivitou výsledku. Proto bude v rámci řešení projektu vytvořena metodika a z ní vycházející softwarová aplikace typu DSS (Decision Support System), která umožní na základě přesně definovaných vstupních údajů (dat) provést výběr optimálních řešení pro konkrétní lokality. Použité softwarové řešení bude zároveň dostatečně obecné, aby bylo využitelné pro řešení dané problematiky na libovolné zájmové lokalitě.
Na rozdíl od mnoha evropských států nemá ČR v současné době navržené a zpracované žádné vhodné metodické postupy použitelné při výskytu invazních vodních živočichů. Zároveň neexistuje ani žádný oficiální metodický postup, jak postupovat v případech nebezpečných nákaz. Typickým příkladem je výskyt račího moru, závažného onemocnění původních raků se snadným přenosem a téměř 100% mortalitou, jejímž primárním zdrojem jsou američtí invazní raci. Obdobná situace je však známá i v případě nepůvodních druhů ryb. Pro zamezení šíření takovéhoto nebezpečí je nutné vypracovat metodické postupy. Metodikami definované postupy budou popsány formou rozhodovacích diagramů, následně budou algoritmizovány a implementovány do podoby interaktivního webového nástroje (aplikace), který na základě dostupných dat a informací (obsažených v databázové části aplikace nebo zadaných/doplněných/upřesněných uživatelem) poskytne uživateli kvalifikovaná doporučení pro volbu vhodných opatření k dané lokalitě.
Zpracování metodik bude vycházet z laboratorního i terénního testování vybraných regulačních a eradikačních opatření, možných postupů navržených a ověřených v rámci tohoto projektu a dále pak z analýz a zpracování poznatků převážně zahraničních výzkumů. Bude se jednat o regulační opatření mechanická (odlov), biomanipulační (ovlivnění trofického řetězce) a chemická (použití chemických prostředků), která budou primárně testována v laboratorních podmínkách. Aplikační software bude vytvořen ve formě webové aplikace, umožňující snadnou práci odborné i laické veřejnosti.
Přestože v minulosti probíhala řada projektů zabývajících se problematikou původních a nepůvodních druhů vodních živočichů, nebyly do současné doby v České republice navrženy a zpracovány žádné vhodné metodické postupy eradikace aplikovatelné při výskytu invazních vodních živočichů, ohrožujících populace původní bioty. Snaha o potlačování invaze nepůvodních vodních druhů je přitom vyvíjena ve většině evropských (i mnoha mimoevropských) zemích. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i., se problematikou nepůvodních druhů vodních živočichů již několik let zabývá, příkladem může být například projekt „Monitoring lokalit soustavy Natura 2000 jako nástroj pro efektivní management a ochranu autochtonních populací raků“, řešený v období od 1.1.2015 do 31.12.2016 (EHP-CZ02-OV-1-007-2014) mj. v mezinárodní spolupráci s norským partnerem (NINA), viz crayfish2015.vuv.cz. V rámci řešení (nejen) tohoto projektu bylo získáno značné množství zkušeností a pořízeno množství dat, která budou využita jako datová základna pro řešení.
Tematika invazních druhů již dlouhou dobu přesahuje hranice všech evropských států, neboť nečinnost spojená s nekonáním nápravných opatření v tomto směru vede k trvalé ztrátě biodiverzity a (přímo nebo nepřímo) také k velkým ekonomickým škodám. Prevence, včasná detekce a likvidace populací invazních druhů je nejlepší cestou v boji s biologickými invazemi. Problematiku je třeba řešit i s ohledem na nově schválené nařízení EP a Rady č. 1143/2014, o prevenci, regulaci, zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů a dále též s ohledem na nutnost plnění environmetálních cílů ve smyslu dosažení dobrého stavu vodního útvaru podle Rámcové směrnice v oblasti vodní politiky 2000/60/ES, kdy dobrého stavu nemůže být dosaženo, pokud se zde vyskytuje invazní druh, který může ohrozit evropsky významné živočichy a negativně ovlivňovat celý ekosystém.
Uvedené nařízení v kapitole II „PREVENCE“, článku 7 „Omezení“ mj. uvádí, že invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Unii se nesmějí záměrně:
a) přivážet na území Unie, a to včetně převozu přes toto území pod celním dohledem;
b) držet, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
c) chovat, a to ani v případě, že jsou drženy v oddělených prostorách;
d) přepravovat do, z nebo v rámci Unie, s výjimkou přepravy druhů do zařízení v souvislosti s eradikací;
e) uvádět na trh;
f) využívat či vyměňovat;
g) nechat rozmnožovat, pěstovat nebo kultivovat, a to ani v případě držení v oddělených prostorách;
h) uvolňovat do životního prostředí.
Problematika eradikačních a managementových opatření je tedy více než aktuální nejenom v návaznosti na požadavky vyplývající z výše zmíněné legislativy EU.
| Druhy raků vyskytující se na území České republiky | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 Rak kamenáč Austropotamobius torrentium Původní druh |  Rak říční Astacus astacus Původní druh |  Rak bahenní Astacus leptodactylus Původ: východní Evropa |  Rak pruhovaný Orconectes limosus Původ: Severní Amerika |  Rak signální Pacifastacus leniusculus Původ: Severní Amerika |  Rak mramorovaný Procambarus fallax f. virginalis Původ: Severní Amerika |  Rak červený Procambarus clarkii Původ: Severní Amerika |
| Orientační klíč k rozlišení jednotlivých druhů raků - text: dokument pdf (4,3 MB), tabulka: dokument pdf (533 kB) | ||||||
| Leták „Raci v České republice - co se smí, co se nesmí, co dělat, co nedělat!“: dokument pdf (25 MB) | ||||||
| Další informace o racích najdete v knize „Raci v České republice“: dokument pdf (7,4 MB) | ||||||
| Leták „Morová rána v našich vodách - Nerozšiřujte račí mor!“: dokument pdf (3,2 MB) | ||||||
| Leták „ZABRAŇTE ŠÍŘENÍ RAČÍHO MORU!“: dokument pdf (0,7 MB) | ||||||
Základním přínosem projektu bude zpřístupnění nástrojů, které pomohou s identifikací populací invazních vodních živočichů (raků a ryb) nebezpečných pro původní druhy. S pomocí těchto nástrojů bude možné navrhovat a následně také realizovat nejefektivnější způsoby odstranění nebezpečí souvisejících s těmito populacemi, což následně významně přispěje k zabezpečení ochrany ekosystémů a biologické rozmanitosti vodního prostředí.
V laboratorních podmínkách budou zahájeny experimenty s cílem stanovení efektivní koncentrace biocidů, vnímavosti ostatních druhů a druhová specificita včetně poločasu rozpadu účinné látky v kontrolovaných podmínkách. Vytipování vhodných lokalit pro testování různých metod eliminace (mechanické a biomanipulační postupy) invazních druhů. Bude provedena podrobná analýza dostupných dat a podkladů a bude zpracován návrh datového modelu uložení dat. Budou zpřístupněny internetové stránky projektu.
Bude pokračovat testování aplikace biocidů a dalších chemických látek na raky a ryby v laboratorních podmínkách s cílem stanovení efektivní koncentrace, vnímavosti ostatních druhů a druhové specificity. Zahájení terénního testování ostatních redukčních opatření (mechanické a biomanipulační postupy). Na základě navržených postupů bude navržena koncepce a stanoveny principy funkce webové aplikace (software) a budou připravovány a testovány dílčí komponenty. Průběžně bude probíhat zpracování a ukládání dat.
Budou pokračovat experimenty v laboratorních podmínkách a u mechanických a biomanipulačních metod též experimenty v terénu. Výsledky získané a ověřené pomocí experimentů budou ukládány v databázi, vyhodnocovány a následně zapracovány v metodikách. Na základě postupů navržených (popsaných) v metodikách bude v pilotní verzi zpracován a po naplnění vzorkem dat též testována realizovaná webová aplikace (software).
Bude provedena finalizace metodik kontroly a eradikace nepůvodních invazních druhů a bude zahájen proces jejich certifikace, včetně zapracování připomínek oponentů a předpokládaných uživatelů. Bude zpracována finální verze software (webová aplikace) včetně ověření funkčnosti, naplnění dat, zpracování uživatelské dokumentace a následného zpřístupnění uživatelům. Součástí závěrečné zprávy budou texty zpracovaných metodik a uživatelská dokumentace k webové aplikaci.
