Hygienické a toxikologické limity

Pro tuto studii relevantní hygienické limity v potravinách stanovují ES 1881/2006, ES 629/2008 a ES 1259/2011. Hygienické limity určují takové množství polutantu v rybím mase, které při dlouhodobé konzumaci nemá vliv na zdraví osob, které ryby konzumují. U některých druhů ryb jsou tyto limity vyšší, neboť se většina látek více kumuluje v tuku a v dravých rybách, viz graf 1. Tento graf ukazuje rozdílné ukládání polutantů v závislosti na jejich potravě. V dravých rybách (okoun, štika)se rtuť kumuluje více než v rybách nedravých (tloušť, kapr) svou roli zde hraje také nasazování a doba expozice. Data použitá pro výrobu grafu Pocházejí ze studie Štrunc a kol. (2015, nepublikováno)

Graf 1. Obsah rtuti v rybách

Polutant TOXIKOLOGICKÉ LIMITY
expoziční limit                  jednotky
Hg         1,6/PTWI µg.kg t. hm.-1.týden-1
MeHg     1,3/PTWI µg.kg t. hm.-1.týden-1
HCB       0,17/ADI µg.kg t. hm.-1.den-1
PCDD/F  14/PTWI pg.kg t. hm.-1.den-1

Toxikologické limity slouží pro výpočet (170 gramových) porcí, které může osoba měsíčně sníst, aniž by se musela obávat zdravotního rizika.

D = EL X W
NTL = D/c
PP = NTL/p
D – Přijatelný (tolerovaný) denní, týdenní, měsíční příjem polutantu (mg/osobu)
EL – Expoziční limit ADI, TWI, PTWI, PMTDI (WHO, EFSA)
W – Průměrná tělesná hmotnost konzumenta (70 Kg)
c – Obsah polutantu ve svalovině ryb (mg/Kg čerstvé hmoty)
NTL – Hmotnost rybí svaloviny pro naplnění toxikologického limitu - (Kg/den, týden, měsíc)
PP – Počet porcí, které může konzument sníst za dané období (porce/ den, týden, měsíc)
P – Hmotnost jedné porce (170g)
Informace o zatížení konkrétního druhu ryb jsou prezentovány jako koncentrace jednotlivých polutantů ve vzorcích odlovených ryb v běžné lovné velikosti. Konkrétním výstupem porovnání toxikologického limitu se skutečně zjištěnými koncentracemi v rybách z vybrané lokality je počet porcí (porce = 170 g) z velikostně a hmotnostně definovaných ryb, které může konzument (sportovní rybář) sníst za měsíc.

Pří vytváření webové stránky byly požity tři zdroje dat. Prvním zdrojem je Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), který provádí pravidelný monitoring uzávěrových profilů na velkých řekách. Data jsou v rozmezí let 2011-2015. ČHMÚ monitoruje polovinu profilů 3 po sobě jdoucí roky a poté 3 roky druhou polovinu. Další data jsou z volně dostupné na Ministerstvu zemědělství, jedná se o jednorázový monitoring našich největších údolních nádrží a potenciálně nebezpečné lokality. Poslední soubor dat pochází z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Některé soubory dat obsahovali více druhů ryb, největší soubor dat je však postaven pouze na jelci tloušťovi, proto byl vybrán jelec tloušť i u ostatních lokalit, pokud nebyl na lokalitě odloven, byl místo něj zvolen cejn velký. Při vzniku webu byly uvažovány i vědecké studie, nicméně nebyly do webu zakomponovány, neboť je pravděpodobné, že se na rozdíl od použitých zdrojů nebude monitoring opakovat, ve vědeckých studiích se většinou jedná o konkrétní rybí druh, tudíž není možné data srovnávat s indikátorovým druhem jelec tloušť. Výběr jelce tlouště vychází z pravidelného monitoringu ČHMÚ, tato ryba je monitorována především kvůli výskytu na území celé České republiky, snadnosti odlovení i všežravosti. Pro monitoring ji doporučuje ve své metodice Liška (2007). Pokud by vznikl nový profil, který bude pravidelně monitorován, je třeba ho do webové aplikace připojit.