Rekreační potenciál vody v Praze

Rekreační potenciál vody v Praze - stav a výhledy

ÚvodO projektuPodrobnostiAktivita IAktivita IIAktivita IIIPrůběh řešeníVýsledkyPublicita

Praha: Šárecký potok

Podrobnosti

Aktivity realizované v rámci projektu

Projekt je strukturován do tří samostatných dílčích částí - aktivit, které na sebe přirozeně navazují. Sjednocujícím prvkem všech tří aktivit je pak posílení rekreačního potenciálu vody:

  • Aktivita I: Hodnocení zdrojů znečištění a jejich vliv na rekreační potenciál vody v městském prostředí
  • Aktivita II: Možnosti vodní rekreace na území hlavního města Prahy (od historie po současnost)
  • Aktivita III: Návrh efektivního postupu monitoringu diagnostiky a údržby k zajištění vodohospodářských funkcí vodních nádrží

Aktivita I: Hodnocení zdrojů znečištění a jejich vliv na rekreační potenciál vody v městském prostředí

Projekt se ve své první aktivitě zaměřuje na detailní průzkum významných povodí pražských potoků a vodních nádrží s cílem určit klíčové zdroje znečištění bodového a plošného charakteru, které negativně ovlivňují stav vod jak na území hl. m. Prahy tak i v částech povodí, která zasahují na území Středočeského kraje. Získaná data umožní, za použití dříve vyvinutých softwarových nástrojů, analyzovat zájmová povodí s cílem určit hlavní zdroje znečištění, které brání zlepšování jakosti vody na vybraných lokalitách a priorizovat, případně i navrhovat vhodná opatření ke zlepšení jejich ekologického stavu a posílení jejich rekreačního potenciálu.

Na území hlavního města Prahy je evidováno sedm koupališť ve volné přírodě. Tato přírodní koupaliště jsou většinou zásobována vodou z povrchových zdrojů (potoků), jejichž kvalita zákonitě ovlivňuje kvalitu vody ve vlastních koupalištích a má často významné dopady na rekreaci v nich, jejich provoz (a provozovatele). Současná legislativa (např. Vyhláška č. 238/2011 Sb. o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch ve znění vyhlášky č. 97/2014 Sb.) stanovuje povinnost kontroly kvality vody pouze ve vlastním koupališti bez ohledu na kvalitu přitékající vody. Dílčím cílem aktivity je posouzení kvality přítoků do koupališť ve volné přírodě a možností jejího ovlivnění.

Smyslem aktivity je tedy zejména vyhodnocení klíčových zdrojů znečištění (zejména živin a organických látek), které negativně působí na vodní toky, vodní nádrže, případně na další vodní biotopy na území hl. m. Prahy (se zvláštním zřetelem na přírodní koupaliště) a neumožňují plnohodnotné využívání vodního prostředí pro rekreaci a aktivity s ní spojené. Projekt zahrnuje také simulaci vhodných opatření, která by eliminovala nepříznivé vlivy znečištění a posouzení jejich efektivity a proveditelnosti. Jako hlavní nástroj pro analýzu budou využity simulační modely jakosti vod, vyvíjené ve VÚV TGM již řadu let pro různé vodohospodářské úlohy. Cílem aktivity je testovat a upravit simulační modely na podmínky vodních toků a nádrží na území hl. m. Prahy a přispět k identifikaci a eliminaci hlavních zdrojů znečištění. Po ukončení projektu se předpokládá další komerční využití upraveného a ověřeného software.

Aktivita II: Možnosti vodní rekreace na území hlavního města Prahy (od historie po současnost)

Přestože moderní doba přeje velkému rozvoji komplexních akvaparků, část Pražanů stále dává přednost pobytu v přírodním prostředí a rekreaci ve volné přírodě. Další významnou aktivitou v projektu proto je zhodnocení vývoje vodní rekreace na území Prahy od konce 19. století po současnost a zmapování rekreačního potenciálu současných i výhledových koupacích lokalit na území Prahy. Předmětem výzkumu bude zhodnocení současných možností (včetně výhod a omezení) vodní rekreace a zmapování dalších, dosud nevyužívaných vodních ploch s cílem zjistit potenciál jejich využití a posoudit současnou kvalitu vody (včetně výslytu vybraných patogenních mikroorganismů) a možnosti zlepšení stavu.

V rámci aktivity dojde ke zmapování možností vodní rekreace na území hl. města Prahy od konce 19. století po současnost (archivní údaje, změny kvality vody ve Vltavě a dolním toku Berounky, možnosti vodní rekreace v dalších přírodních biotopech, včetně dosud nevyužívaných vodních ploch na území hl. m. Prahy).

Aktivita III: Návrh efektivního postupu monitoringu diagnostiky a údržby k zajištění vodohospodářských funkcí vodních nádrží

Řada rekreačních lokalit na území Prahy je vázána na větší či menší vodní nádrže. Sledování jejich stavu a údržba jsou podmínkou, aby takové nádrže mohly být využívány k rekreačním účelům dlouhodobě. Dalším aktivitou projektu je proto sestavení metodiky optimalizace postupu údržby vodních nádrží (VN) v intravilánech (nebo v blízkosti) měst a obcí na příkladu VN Hostivař a Džbán. Tento postup bude zahrnovat využití nejmodernějších technologií pro měření batymetrie. Součástí měření bude např. i možnost standardizovaného odběru vzorků sedimentů a následné laboratorní stanovení koncentrací škodlivin, které je nezbytné pro odhad ekonomické náročnosti odtěžení těchto sedimentů a jejich následné likvidace, příp. jejich využití. Dále budou prověřovány možnosti (limity) bezkontaktních technologií k zajištění průzkumu pod hladinou vody ponořených stavebních objektů VN a jejich částí. Získané poznatky budou sloužit k diagnostice stavu konstrukcí hrází a objektů vodních děl (VD) z hlediska jejich bezpečnosti, provozní spolehlivosti, možných příčin poruch a jejich následků. Interpretace všech získaných výsledků bude směřovat k naplánování efektivních nápravných opatření tak, aby byly plněny účely vodních děl.

Cílem aktivity je sestavení, vývoj a optimalizace postupu údržby vodních nádrží (VN) v intravilánech (nebo v blízkosti) měst a obcí na příkladu VN Hostivař a Džbán. Tento postup bude zahrnovat využití nejmodernějších technologií pro měření batymetrie (vytvoření spojitého digitálního modelu dna) a mocnosti a struktury sedimentů na dně vodních nádrží. Za tímto účelem budou dopracovány standardizované postupy a metody pro efektivní odhad objemu sedimentů na dně vodních nádrží, a stanovení struktury těchto sedimentů za použití nejmodernějších metod bezkontaktního sonarového průzkumu. Součástí měření bude i možnost standardizovaného odběru vzorků sedimentů pro kalibraci sonarového měření a následné laboratorní stanovení koncentrací škodlivin, které je nezbytné pro odhad ekonomické náročnosti odtěžení těchto sedimentů a jejich následné likvidace, příp. jejich využití.

V další části aktivity budou prověřovány možnosti (limity) bezkontaktních technologií k zajištění průzkumu pod hladinou vody ponořených stavebních objektů VN a jejich částí (zejm. návodní líce a svahy hrází, vtoky do spodních výpustí, trvale ponořené části betonových objektů apod.). Získané poznatky budou sloužit k diagnostice stavu konstrukcí hrází a objektů vodních děl (VD) z hlediska jejich bezpečnosti, provozní spolehlivosti, možných příčin poruch a jejich následků. Na základě výstupů těchto měření budou přesně lokalizována místa pro detailní průzkum zajišťovaný potápěči. Interpretace všech získaných výsledků bude směřovat k naplánování efektivních nápravných opatření.

Rozsah řešení

Vzhledem k rozsahu území Prahy budou základní průzkumy a analýzy provedeny celoplošně a na vybraných pilotních lokalitách (povodí Rokytky, přítoky do stávajících koupališť ve volné přírodě: Divoká Šárka, Motol, Džbán, Lhotka, VN Hostivař) bude proveden podrobný průzkum a modelování současného a výhledového stavu při realizaci souboru nejefektivnějších opatření.

Plánované přínosy, výsledky a výstupy řešení

Specifickým přínosem Aktivity I bude posouzení různých typů zdrojů znečištění ve vztahu k jejich významnosti při zatížení sledovaných lokalit a pilotních povodí. Důkladná analýza všech antropogenních vnosů znečištění bude vhodným nástrojem pro rozhodování vodoprávních úřadů na území hl. m. Prahy a v části Středočeského kraje, kam zasahují povodí toků ústící do Vltavy v Praze. Projekt umožní věrohodně identifikovat podíly vnosu znečištění z různých typů zdrojů (plošné, bodové) a definuje minimální potřebu odstranění hodnocených látek ve zdrojích, aby mohl být dosažen dobrý stav vod na hodnocených lokalitách. Bude ověřován výsledek typu „Proof of koncept“ ve dvou pracovních variantách. Předpokládá se, že obě varianty budou testovány ve vybraných pilotních povodích a optimální varianta bude komercializována (ověřované výsledky představují výstupy typu software). Hlavním výstupem Aktivity II bude software - webová mapová prohlížečka obsahující relevantní vrstvy umožňující sestavení různých mapových pohledů pro každého uživatele. Vybrané vrstvy budou obsahovat různé rozšiřující informace (např. fotografie, údaje o kvalitě vody, grafy). Dalším výstupem pak bude soubor map, který může být následně využit např. ve formě panelů jako expozice v prostředí souvisejícím s vodní rekreací. Hlavním výstupem řešení Aktivity III pak bude zpracování metodického postupu efektivního monitoringu, diagnostiky a údržby vodních nádrží, včetně zatopených návodních částí hrází a souvisejících objektů, který přispěje k efektivnějšímu využívání nádrží pro dané vodohospodářské účely, zlepšení systému kontroly technického stavu návodních částí hrází a ponořených částí s nimi souvisejících objektů a zařízení pro včasnou identifikaci případných poruch a minimalizaci vzniku tzv. zvláštní povodně a následných hospodářských škod nejen na vlastních dílech, ale i v přilehlém území pod nimi. Kromě těchto hlavních výstupů budou na závěr projektu realizovány také publikační výstupy (článek, příspěvek ve sborníku) a dále také popularizační přednášky.


Datum poslední aktualizace stránky: 8.1.2018

Kontakt

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 2582/30
160 00 Praha 6
Česká republika

http://www.vuv.cz

Vedoucí řešitel projektu

Mgr. Pavel Rosendorf
pavel.rosendorf@vuv.cz
+420 220 197 413

Technicky zajišťuje

Hydroekologický informační
systém VÚV TGM
(HEIS VÚV)

http://heis.vuv.cz
© Copyright: Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek. 2017. Fotografie: řešitelé projektu, není-li uvedeno jinak. Statistika přístupů