Stav řešení

Na všech zájmových vodních nádržích proběhlo měření speciálně upraveným plavidlem CAPEREA, které je vybaveno moderními technologiemi pro měření spojitého digitálního modelu dna, monitoring sedimentů a snímání podvodních konstrukcí. Použité technologie umožňují získat spojitý digitální model dna nádrže namísto řady příčných profilů. Toto měření pod vodou svou přesností a podrobností odpovídá běžnému měření na souši. GPS umístěná na lodi zajišťuje okamžité a přesné určení polohy. Náklonová jednotka a další sensory pak korigují chyby způsobené pohybem plavidla a rozdílnými charakteristikami vodního prostředí. Plavidlo umožňuje měření ve vodách s hloubkami 0,5 až 100 m s výkonem měřící soupravy za den až 1 km2 při spojitém měření povrchu dna vodního útvaru.

Měření dna bylo doplněno o povrchové měření nad hladinou včetně blízkého okolí. K tomuto byl použit přenosný systém pro mobilní laserové skenování RIEGL VMX-250. Systém generuje v podobě bodového mračna rychlá a přesná 3D data ve vysokém rozlišení. Skener pak ještě doplňuje panoramatická kamera Ladybug 5. Ta vytváří 30 megapixelové obrazy, kterými pokrývá 90 % svého okolí. Plavidlo je také schopné identifikace jednotlivých vrstev sedimentů. Jejich skladba a mocnost se měří parametrickým sonarem pro záznam podélného profilu sedimentovaných vrstev.

Pro VN Džbán a VN Hostivař byly vytvořeny batymetrické mapy na základě geodeticky zaměřených dat po odtěžení sedimentu v letech 2008 (VN Džbán) a 2011 (VN Hostivař) a na základě dat získaných sonarovým měřením v květnu 2018 (VN Džbán i VN Hostivař). Získané informace o nadmořské výšce dna ze dvou časových období posloužily k vytvoření rozdílové analýzy mocnosti sedimentů pro jednotlivé nádrže a umožnily získat představu o změnách batygrafických křivek oproti hodnotám z manipulačních řádů.

V návaznosti na sonarová měření na vodních nádržích bylo provedeno také ověřovací měření sedimentačních vrstev různých frakcí pomocí parametrického sonaru v tárovacím žlabu na pracovišti Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. Výstupy tohoto měření byly analyzovány a porovnány s výsledky reálných měření mocnosti a stratifikace sedimentů ve vodních nádržích.

Na VN Jiviny byla také otestována technologie sidescan – měření bočním sonarem. Využito bylo zařízení StarFish 990F, které je schopno rozlišit předměty o minimálním rozměru 1 cm. Zařízení umožňuje bezkontaktní průzkum pod hladinou vody ponořených stavebních objektů a břehových částí. Slouží tak k diagnostice stavu konstrukcí hrází a objektů vodních děl z hlediska jejich bezpečnosti, provozní spolehlivosti, možných příčin poruch a jejich následků.

V květnu roku 2018 byla na VN Hostivař pomocí bezpilotního letadla nasnímána hráz nádrže a stavební objekty nad vodní hladinou. V únoru roku 2020 byl za účelem digitální fotogrammetrie bezpilotním letadlem nasnímán odhalený prostor zátopy VN Jiviny.

V průběhu řešení projektu bylo provedeno několik terénních šetření s důrazem na vodohospodářskou infrastrukturu pod nádržemi i v dílčích povodích nad nádržemi. Pro jednotlivé VN byl zaměřen a sestaven podrobný simulační model pro posouzení transformace povodňové vlny v závislosti na změnách rozdělní prostorů v nádrži. Sestaven byl také 2D hydrodynamický model území pod vodními díly pro posouzení efektů změny ochrany území, respektive rizik s využitím postupů rizikové analýzy.

V neposlední řadě byl proveden odběr vzorků sedimentů z VN Džbán, VN Hostivař a VN Jiviny. Za účelem vyhodnocení možnosti jejich využití budou vzorky podrobeny analýzám dle Vyhl. 257/2009 Sb. (Vyhláška o používání sedimentů na zemědělské půdě) a Vyhl. 294/2005 Sb. (Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady).