Rekreační potenciál vody v Praze

Rekreační potenciál vody v Praze - stav a výhledy

ÚvodO projektuPodrobnostiAktivita IAktivita IIAktivita IIIPrůběh řešeníVýsledky

Aktivita III: Návrh efektivního postupu monitoringu diagnostiky a údržby k zajištění vodohospodářských funkcí vodních nádrží

ÚvodPilotní LokalityStav Řešení

VD Hostivař

Vodní dílo Hostivař se nachází na jihovýchodním okraji Prahy a jeho vodní plocha zasahuje do městských částí Praha 10, 11, 15 a Praha – Petrovice. Přehrada byla vybudována v letech 1959 – 1961 a leží na potoce Botiči (do nádrže přitéká také Hájecký potok). Jedná se o průtočnou přehradní nádrž s délkou vzdutí 2,6 km a maximální šířkou přes 300 m. Půdorysný tvar je protáhlý a dvakrát esovitě zakřivený. Dno nádrže tvoří písek a bahno. Za normální (běžné) hladiny s kótou 246,60 m n. m. dosahuje plocha nádrže 34,9 ha a objemu 1 310 000 m3. Při této hladině vody je maximální hloubka rovna 12 m. Hráz nádrže je zemní sypaná s délkou v koruně 117 m, šířkou 3,5 metru a maximální výškou 16 m. K hlavním účelům nádrže patří ochrana před povodněmi, rekreace a sportovní rybaření. Jedná se o největší vodní plochu v Praze.

Nádrž Hostivař nebyla více jak 40 let od svého vybudování vypuštěna ani čištěna. Zákonitě tak docházelo k jejímu zanášení sedimenty a snižovaní retenční kapacity. Což vedlo v letních měsících k rychlejšímu prohřívání vody a rozvoji sinic. V dubnu 2010 bylo proto zahájeno postupné snižování hladiny a na jaře 2011 byly započaty samotné práce na odtěžení nánosů z nádrže. Výška sedimentu byla odhadnuta do rozmezí 0,5 – 1 m. Ze dna Hostivařské nádrže bylo do konce srpna 2011 vyvezeno 197 000 m3 materiálu. V horní části nádrže byly vytvořeny ostrůvky pro hnízdění ptáků a mokřad pro obojživelníky.

V roce 2003 byla v horní části nádrže vybudována dělicí přeronová hráz, která od té doby zachycuje sedimenty a zabraňuje zvýšenému zanášení prostoru nádrže. Vlastní dno nádrže a jeho okolí byly po dokončení těžebních prací geodeticky zaměřeny. Data z těchto měření byla následně použita pro vytvoření digitálního modelu dna nádrže.

VD Džbán

Vodní dílo Džbán se nachází v severozápadní části Prahy, v katastrálním území Vokovice. Jedná se o průtočnou přehradní nádrž vybudovanou v letech 1966 – 1971 na Litovicko-Šáreckém potoku. Nádrž má protáhlý půdorysný tvar, je cca 800 metrů dlouhá a v nejširším místě přes 150 metrů široká. Za normální (běžné) hladiny zabírá plocha nádrže 13 ha a má objem 302 000 m3. Při extrémních povodňových situacích dokáže VD Džbán zadržet až 443 000 m3 vody a rozloha při tomto objemu vzroste na 18 ha. Maximální hloubka pak přesahuje 7 m. Hráz nádrže je zemní sypaná s maximální výškou 8,5 m. V koruně dosahuje délky 75 m a šířky 4 m. Mezi hlavní účely nádrže patří rybaření a rekreace. Vodní dílo Džbán je po Hostivařské přehradě druhým největším přírodním koupalištěm v Praze.

Vodní nádrž Džbán byla prvním přírodním koupalištěm v Praze, kde bylo v důsledku výskytu sinic zakázáno koupání. Jedním z faktorů, který k tomu vedl, bylo velké zabahnění nádrže. Zabahnění dosáhlo takové míry, že mělo zásadní vliv na provoz nádrže a docházelo dokonce k vyplavování bahna do Litovicko-Šáreckého potoka.

V říjnu 2007 tak bylo provedeno úplné vypuštění nádrže, částečné odvodnění sedimentu a ve dně byla prohrnuta odvodňovací strouha. Samotné práce na odbahňování byly zahájeny v květnu 2008 a trvaly 67 dní. Nejproblematičtějším místem byl prostor před hrází, kde se nacházela až dvoumetrová vrstva tekutého bahna. Celkem bylo ze dna nádrže odtěženo 52 400 m3 sedimentu. Po dokončení odbahnění byly opraveny stavidla a veškeré technologie v hrázi. Na levém břehu byla vybudována mělká zóna pro mokřadní vegetaci, která bude sloužit i jako úkryt a hnízdiště pro vodní ptactvo. Výsledkem oprav a odtěžení sedimentu by mělo být zejména zajištění bezpečného provozu a dlouhodobé zlepšení kvality vody v tomto přírodním koupališti (zdroj: Pražská příroda, 2018).




VD Jiviny

Vodní dílo Jiviny se nachází na severozápadním okraji Prahy a jeho vodní plocha zasahuje do městské části Praha 6. Přehrada byla vybudována v letech 1980 – 1984 jako retenční nádrž a leží na Litovicko-Šáreckém potoce. Jedná se průtočnou přehradní nádrž s délkou vzdutí cca 600 metrů a maximální šířkou přes 240 metrů. Za normální (běžné) hladiny dosahuje plocha nádrže 90 000 m2 a objemu 138 000 m3. Při povodňových situacích dokáže VD Jiviny zadržet až 240 000 m3 vody a rozsah zatopení při tomto objemu vzroste na 118 000 m2.

Hráz nádrže je zemní sypaná (od roku 2008 opatřena kamenným pohozem) s délkou v koruně 288 metrů a výškou 5,5 metru. K hlavním účelům nádrže patří zmírnění průchodu velkých vod, nadlepšování průtoku v Litovicko-Šáreckém potoce a využití jako sportovního rybářského revíru. V současné chvíli je VN Jiviny zcela vypuštěna a prostor nádrže čeká na odtěžení sedimentů.


Za obsah stránky včetně příloh a obrázků odpovídá vedoucí řešitel aktivity III: Ing. Karel Drbal, Ph.D.

Datum poslední aktualizace stránky: 21.5.2020

Kontakt

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 2582/30
160 00 Praha 6
Česká republika

http://www.vuv.cz

Vedoucí řešitel projektu

Mgr. Pavel Rosendorf
pavel.rosendorf@vuv.cz
+420 220 197 413

Technicky zajišťuje

Hydroekologický informační
systém VÚV TGM
(HEIS VÚV)

http://heis.vuv.cz
© Copyright: Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek. 2017. Fotografie: řešitelé projektu, není-li uvedeno jinak. Statistika přístupů