Náplň a cíle projektu

Náplň řešení projektu

S územním rozvojem hlavního města Prahy dochází ke změnám přírodních podmínek na jejím území. S tím, jak jsou postupně zastavovány dosud volné plochy či zemědělská půda, nastávají změny v hydrologických poměrech jednotlivých toků i podzemních vod. Dochází ke zmenšování přirozených infiltračních ploch, k jinému režimu zasakování vlivem umělých zasakovacích opatření, a k řízeným i neřízeným změnám odtokových poměrů, což má za následek negativní dopady, zvláště v době vyšších vodních stavů.

V rámci povodňových plánů jsou zmapovány vodní poměry větších toků, zvláště Vltavy a jejich významnějších přítoků (Rokytka, Botič aj.). Chybí zde však celkové hodnocení celého území Prahy zahrnující všechny drobné toky v časoprostorových souvislostech. Významným faktorem v hodnocení povodňových rizik jsou i všechny drobné vodní toky, které jsou důležité nejen pro hodnocení lokálních povodňových rizik na území jednotlivých městských částí, ale ve svém synergickém působení významně spoludefinují celkové vodní poměry pražské aglomerace.

Hlavní cíle projektu

Projekt si klade za cíl posoudit dlouhodobý vliv postupující urbanizace dalších a dalších ploch na vodní režim v okrajových částech Prahy, v úzké vazbě na probíhající klimatické změny a jejich očekávané dopady v budoucnu. Cílem projektu je také posoudit účinnost stávajících navržených a již realizovaných adaptačních opatření, případně navržení dalších doplňujících opatření, zavést poloprovoz systému umožňujícího hodnocení okamžitých srážkoodtokových poměrů na malých tocích a vytvoření užitného vzoru - typového projektu takového opatření. Těžiště prací bude směřováno na území povodí horních částí místních malých toků přitékajících (z území Středočeského kraje) nebo pramenících v okrajových, málo urbanizovaných částech území Prahy, které často nebyly v centru pozornosti doposud provedených prací, průzkumů a studií vodních poměrů. Problematiku bude projekt řešit komplexně, jak z hlediska množství vod, tak i jejich kvality. Vstupní data zahrnou co nejdelší dostupné období, cca posledních 40-50 let, výstupy se budou týkat nejen zpracování těchto dlouhých časových řad, ale i modelových simulací vývoje směrem do budoucna, opět ve výhledu několika desítek let.

Postup řešení projektu

Vymezení zájmového území projektu, tzv. prstenec vnější Prahy (žlutě).
Oranžově jsou vybraná pilotní povodí.

V úvodu projektu projektu byl vymezen územní prstenec zahrnující území okrajových částí Prahy podél hranic Prahy se Středočeským krajem. Prstenec byl vytvořen s využití hranic povodí 4. řádu (případně jejich částí), je tedy dobře hydrologicky definován z hlediska odtokových poměrů. Hranice zájmového území jsou stanoveny tak, aby neobsahovaly historická zastavěná území vnitřní Prahy, a naopak zahrnovala území vnější Prahy, kde v posledních desítkách let dochází k největším změnám ve využití krajiny, a tím souvisejícím změnám od tokových poměrů. Bylo vybráno 6 pilotních území: povodí Kopaninského potoka, povodí Dalejského potoka, povodí Motolského potoka, povodí Lipanského potoka, povodí Drahanského potoka a povodí Vinořského potoka. Vybraná pilotní povodí reprezentují různé přírodní a geologické poměry, i různý způsob a dynamiku využití krajiny v průběhu let, jsou tak dobrým předpokladem pro následné zobecnění získaných dat a jejich intepretaci pro celé území vnější Prahy. Ve všech pilotních území byly popsány základní charakteristiky povodí, změny zástavby v letech 1860, 1927, 1953, 2003 a 2015.

Dále byla vyhodnocena hydroklimatická data a popsány nové vodoměrné profily na kterých také probíhá monitoring jakosti vod. Většina stanic je osazena dálkovým přenosem, který každý den odešle pomocí GSM signálu naměřená data. Kromě těchto nových měrných stanic byla též osazena srážkoměrná stanice v povodí Lipanského potoka.

Pro syntézu potřebných poznatků jsou v daném zájmovém území a pilotních modelových povodích shromažďovány další dostupné podklady, vesměs v úzké spolupráci s MHMP a společností IPR. Jde především o územně plánovací podklady, mapy zastavěnosti území, inženýrskogeologické mapy a další odborné mapy z geoportálu Prahy. Dalšími zdroji důležitých údajů jsou databáze HEIS (Hydroekologický informační systém) a České geologické služby (Geofond, mapový server).

Umístění horního měrného profilu na
Kopaninském potoce

Pro hodnocení hydrogeologických poměrů, a zvláště infiltrace srážek do podzemních vod, je zásadní především inženýrskogeologická mapa, kterou Praha disponuje v neobyčejně podrobném měřítku 1:5000. Zobrazuje nejen geologické a litologické poměry ale i mocnost a charakter kvartérního pokryvu a hydrogeologické poměry Tato cenná data budou využita při syntetickém hodnocení území z hlediska tvorby podzemních vod a odtokových poměrů ve druhé fázi projektu.

Pro odtokové poměry jsou důležité informace o odtoku podzemní vody. V této souvislosti je cenným podkladem mapa odtoku podzemní vody (Krásný j. a kol. 1982, ČHMÚ), Hodnoty zde uváděné budou ve druhé fázi projektu v roce 2019 porovnávány s aktuálními hodnotami ovlivněnými pokračujícími klimatickými změnami.

Pro hodnocení geologických poměrů je důležitá tzv. prozkoumanost území, tzn. množství průzkumných vrtů, které v území existují, a jejichž údaji disponuje Česká geologická služba (Geofond). Pro hodnocení infiltračních schopností území je důležité zabývat se i půdními poměry a charakterem půd z hlediska propustnosti a infiltrační kapacity.

Analýza dopadů hydrologických extrémů a zhodnocení adaptačních opatření

Adaptační opatření ve vybraných povodích slouží jako nástroj pro prevenci proti suchu a zároveň ke zmírnění účinků přívalových srážek, které mohou působit lokální záplavy. V rámci projektu Analýza adaptačních opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu a urbanizace na vodní režim v oblasti vnější Prahy byla vybraná povodí posuzována ze dvou hledisek.

1. Opatření jako nástroj pro zmírnění pro zadržení vody v krajině.
2. Opatření jako prevence a ochrana před povodněmi z přívalových srážek.

Zde je nutno poznamenat, že jeden či druhý typ opatření lze použít ve vzájemné shodě tedy k oběma účelům.

V případě prvního typu opatření jsme vycházeli z katalogu přírodě blízkých opatření, který byl zpracován v rámci projektu Sucho: www.suchovkrajine.cz/vystupy/katalog-opatreni

V případě návrhu a posouzení opatření poskytujících ochranu před povodněmi z přívalových srážek jsou využívány výstupy z projektu Interreg, Central Europe – Heavy rain risk management. Jedním z výstupů tohoto projektu je katalog opatření, kde jsou jednotlivá opatření rozdělena do následujících kategorií:

• Prevence
• Ochrana
• Připravenost
• Vzorové případy vhodné realizace
• Další

Oba katalogy budou použity v rámci návrhu a posouzení vhodných adaptačních opatření na vybraných povodích vnější části Prahy.