Náplň a cíle projektu

Náplň řešení projektu

S územním rozvojem hlavního města Prahy dochází ke změnám přírodních podmínek na jejím území. S tím, jak jsou postupně zastavovány dosud volné plochy či zemědělská půda, nastávají změny v hydrologických poměrech jednotlivých toků i podzemních vod. Dochází ke zmenšování přirozených infiltračních ploch, k jinému režimu zasakování vlivem umělých zasakovacích opatření, a k řízeným i neřízeným změnám odtokových poměrů, což má za následek negativní dopady, zvláště v době vyšších vodních stavů.

V rámci povodňových plánů jsou zmapovány vodní poměry větších toků, zvláště Vltavy a jejich významnějších přítoků (Rokytka, Botič aj.). Chybí zde však celkové hodnocení celého území Prahy zahrnující všechny drobné toky v časoprostorových souvislostech. Významným faktorem v hodnocení povodňových rizik jsou i všechny drobné vodní toky, které jsou důležité nejen pro hodnocení lokálních povodňových rizik na území jednotlivých městských částí, ale ve svém synergickém působení významně spoludefinují celkové vodní poměry pražské aglomerace.

Hlavní cíle projektu

Projekt si klade za cíl posoudit dlouhodobý vliv postupující urbanizace dalších a dalších ploch na vodní režim v okrajových částech Prahy, v úzké vazbě na probíhající klimatické změny a jejich očekávané dopady v budoucnu. Cílem projektu je také posoudit účinnost stávajících navržených a již realizovaných adaptačních opatření, případně navržení dalších doplňujících opatření, zavést poloprovoz systému umožňujícího hodnocení okamžitých srážkoodtokových poměrů na malých tocích a vytvoření užitného vzoru - typového projektu takového opatření. Těžiště prací bude směřováno na území povodí horních částí místních malých toků přitékajících (z území Středočeského kraje) nebo pramenících v okrajových, málo urbanizovaných částech území Prahy, které často nebyly v centru pozornosti doposud provedených prací, průzkumů a studií vodních poměrů. Problematiku bude projekt řešit komplexně, jak z hlediska množství vod, tak i jejich kvality. Vstupní data zahrnou co nejdelší dostupné období, cca posledních 40-50 let, výstupy se budou týkat nejen zpracování těchto dlouhých časových řad, ale i modelových simulací vývoje směrem do budoucna, opět ve výhledu několika desítek let.