Aktivita projektu „Voda pro Prahu“

Využití umělých a přírodních struktur
pro revitalizace a zvýšení biologické
a morfologické pestrosti pražských potoků

ÚvodO projektuLokalityPrůběh řešeníVýsledky

Výsledky

Závěrečná zpráva

Závěrečná zpráva o řešení aktivity.

Závěrečná zpráva aktivity „Využití umělých a přírodních struktur pro revitalizace a zvýšení biologické a morfologické pestrosti pražských potoků“

Vydáno: Praha, prosinec 2018
Autoři: Pavel Kožený a kol.

Text zprávy: dokument pdf (3,3 MB)

Výsledky 4. etapy řešení projektu (podzim - zima 2018)

Příspěvky a prezentace na konferenci „Říční krajina“ konané 5. až 7. listopadu 2018 v Praze:

Prezentace a příspěvek „Perspektivní hydromorfologické fenomény z hlediska zlepšování ekologického stavu vodních toků“

Publikováno / prezentováno: Konference „Říční krajina“, 5. až 7. listopadu 2018, Praha
Autoři: Pavel Kožený, Hana Janovská, Libuše Opatřilová, Eduard Bouše, Tereza Beránková

Prezentace: dokument pdf (3,1 MB)
Příspěvek: dokument pdf (829 kB)

Prezentace a příspěvek „Habitatové preference ryb v revitalizovaných pražských potocích“

Publikováno / prezentováno: Konference „Říční krajina“, 5. až 7. listopadu 2018, Praha
Autoři: Eduard Bouše, Miroslav Barankiewicz, Tereza Čechová, Pavel Kožený, Tereza Beránková, Hana Janovská

Prezentace: dokument pdf (6,1 MB)
Příspěvek: dokument pdf (236 kB)

Výsledky 1. etapy řešení projektu (jaro - léto 2017)

Níže jsou stručně publikovány výsledky z 1. etapy řešení projektu (jaro – léto 2017). Podrobnější informace můžete nalézt v Odborné zprávě z 1. Etapy.

Kvalita vody

Dalejský a Radotínský potok, jejichž povodí leží v Barrandienu, se vyznačovaly vyšším obsahem vápenatých a hořečnatých iontů, což se projevuje též vyšším pH. V tomto smyslu má podobnou charakteristiku též Šárecký potok, který odvodňuje v horní části svého povodí zásadité jílovcové a prachovcové vrstvy.

Přítomnost velkých nádrží v blízkosti odběrových profilů na Botiči (Hostivař) a Rokytce (Kyjský r.) se projevovala znatelně vyššími teplotami vody, než byly měřeny na ostatních potocích. Přítomností nádrží nad oběma zmíněnými profily lze též vysvětlit vyšší hodnoty BSK5, které spolu s nízkými koncentracemi dusičnanů a fosforečnanů indikují vyplavování fytoplanktonu ze zmíněných nádrží.

Znepokojivé byly vysoké koncentrace celkového fosforu na Radotínském potoce (1,8 – 2,2 mg/l), jehož naprostá většina byla tvořena fosforečnanem. Společně s poměrně vysokou koncentrací dusičnanů lze usuzovat, že jde o vliv silného komunálního znečištění.

Monitoring kvality vody bohužel prokázal neuspokojivou kvalitu vody zejména v Rokytce a Botiči. Nejde o žádnou novinku. Vliv komunálního znečištění i nádrží v povodí dokládá i dlouhodobý monitoring prováděný MHMP. Analýza vody v průběhu řešení projektu pomůže stanovit, nakolik je její kvalita limitující pro vodní organismy ve srovnání se stanovištní nabídkou vodního toku.

Tabulka: Výsledky chemické analýzy a fyzikálně – chemických parametrů vody na lokalitách pražských potoků v květnu a červnu 2017.

Hydromorfologické charakteristiky experimentálních lokalit

Jednotlivé experimentální lokality se velmi lišily složením dnových substrátů. Koryto Dalejského potoka bylo tvořeno převážně hrubým a jemným štěrkem. Koryto Rokytky nad Hořejším rybníkem zůstává převážně jílovité, jak bylo vytvořeno při revitalizaci v roce 2014. Korytotvornou činností zde dosud nevznikly náplavy štěrku, který by byl vhodným substrátem pro vodní bezobratlé. Kameny jsou zde rovněž vzácné. Naopak koryto Rokytky pod Hořejším rybníkem je stabilizováno kamenivem spadajícím do velikostní frakce kameny až balvany. Zatímco experimentální úsek ležící níže po proudu obsahuje i jemnější frakce sedimentu, stabilizované koryto výše proti proudu, kam zasahuje srovnávací úsek, je převážně balvanité. V revitalizovaném korytě Šáreckého potoka na Žežulce byly zastoupeny poměrně rovnoměrně frakce štěrku a kamenů, místně se vyskytovaly balvany a jílovité břehy.

Přirozené říční dřevo se na lokalitách vyskytovalo pouze ojediněle s pokryvností nejvýše 1 %. Většinou šlo o akumulace naplavených větviček a větve zasahující ze břehu. Srovnávací a experimentální úseky se zastoupením dnových substrátů významně neliší s výjimkou lokality Rokytka pod Hořejším rybníkem, kde se projevuje vliv rozdílné úpravy horní části koryta.

I v dalších charakteristikách (šířka koryta, průměrná hloubka a rychlost proudění) se jednotlivé lokality se opět mezi sebou liší, ale dvojice srovnávacího a experimentálního úseku v rámci jedné lokality mají hodnoty velmi podobné.


Obrázky: Zastoupení dnových substrátů na experimentálních („exp“) a srovnávacích („sro“) úsecích lokalit, kde bude vkládáno říční dřevo (kódy jednotlivých lokalit viz informace na záložce „Lokality“).

Makrozoobentos

Vzorky vodních bezobratlých jsou v současné době přebírány a tříděny do základních taxonomických skupin. Následně bude probíhat určování pokud možno do druhové úrovně. Výsledná data a jejich zhodnocení budou podle předpokladu k dispozici na podzim 2017.

I když byla použitá vzorkovací metoda primárně určena k zachycení drobných vodních bezobratlých, v síti byli nalezeni i zástupci velkých mlžů. V prvním případě šlo o mladého jedince škeble říční (Anodonta anatina) z lokality Rokytka pod Hořejším rybníkem, v druhém případě byla nalezena stará lastura velevruba nadmutého (Unio tumidus) na lokalitě Rokytka nad Hořejším rybníkem. Lastura dokládá historický výskyt tohoto mlže, přestože se zde v současné době již nevyskytuje (K. Douda, osobní sdělení).


Obrázky: Mladý jedinec škeble říční (Anodonta anatina) z lokality Rokytka pod Hořejším rybníkem (vlevo) a stará lastura velevruba nadmutého (Unio tumidus) z lokality Rokytka nad Hořejším rybníkem.

Astakologický průzkum

Na počátku května 2017 byl proveden průzkum výskytu raků na Šáreckém potoce, Říčanském potoce, Rokytce, Dalejském potoce a na Radotínském potoce. Smutným výsledkem dosavadní práce je pravděpodobný zánik populace raka kamenáče na Radotínském potoce. Nepříliš početná, avšak stabilní populace zde byla hlášena po řadu let (v nálezové databázi AOPK). Nyní však, pravděpodobně vlivem havarijního stavu ČOV v povodí, nebyli nalezeni žádní jedinci. Dosud jediným vodním tokem s výskytem raka je Dalejský potok nad Řeporyjemi, kde byl nalezen rak bahenní (Astacus leptodactylus). Povzbudivé alespoň je, že na žádné ze zkoumaných lokalit nebyl zjištěn výskyt invazních druhů raků.


Obrázky: Rak bahenní (Astacus leptodactylus) nalezený na Dalejském potoce. V dosavadním průzkumu jde o jedinou lokalitu s výskytem raka na vodním toku na území Prahy.

Datum poslední aktualizace stránky: 25.2.2019

Kontakt

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 2582/30
160 00 Praha 6
Česká republika

http://www.vuv.cz

Vedoucí řešitel aktivity

Mgr. Pavel Kožený
pavel.kozeny@vuv.cz
+420 220 197 265

Technicky zajišťuje

Hydroekologický informační
systém VÚV TGM
(HEIS VÚV)

http://heis.vuv.cz
© Copyright: Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek. 2017. Fotografie: řešitelé projektu, není-li uvedeno jinak. Statistika přístupů