Dílčí cíl č. 1:

Hydrologické a hydrogeologické poměry povrchových a podzemních vod v zájmovém území

Řešitel dílčího projektu: Ing. Anna Hrabánková

Vymezení zájmového území projektu, tzv. prstenec vnější Prahy (žlutě). Oranžově jsou vybraná pilotní povodí.

V úvodu projektu projektu byl vymezen územní prstenec zahrnující území okrajových částí Prahy podél hranic Prahy se Středočeským krajem. Prstenec byl vytvořen s využití hranic povodí 4. řádu (případně jejich částí), je tedy dobře hydrologicky definován z hlediska odtokových poměrů. Hranice zájmového území jsou stanoveny tak, aby neobsahovaly historická zastavěná území vnitřní Prahy, a naopak zahrnovala území vnější Prahy, kde v posledních desítkách let dochází k největším změnám ve využití krajiny, a tím souvisejícím změnám od tokových poměrů. Bylo vybráno 6 pilotních území: povodí Kopaninského potoka, povodí Dalejského potoka, povodí Motolského potoka, povodí Lipanského potoka, povodí Drahanského potoka a povodí Vinořského potoka. Vybraná pilotní povodí reprezentují různé přírodní a geologické poměry, i různý způsob a dynamiku využití krajiny v průběhu let, jsou tak dobrým předpokladem pro následné zobecnění získaných dat a jejich intepretaci pro celé území vnější Prahy. Ve všech pilotních území byly popsány základní charakteristiky povodí, změny zástavby v letech 1860, 1927, 1953, 2003 a 2015.

Dále byla vyhodnocena hydroklimatická data a popsány nové vodoměrné profily na kterých také probíhá monitoring jakosti vod. Většina stanic je osazena dálkovým přenosem, který každý den odešle pomocí GSM signálu naměřená data. Kromě těchto nových měrných stanic byla též osazena srážkoměrná stanice v povodí Lipanského potoka.

Umístění horního měrného profilu na Kopaninském potoce

Pro syntézu potřebných poznatků jsou v daném zájmovém území a pilotních modelových povodích shromažďovány další dostupné podklady, vesměs v úzké spolupráci s MHMP a společností IPR. Jde především o územně plánovací podklady, mapy zastavěnosti území, inženýrskogeologické mapy a další odborné mapy z geoportálu Prahy. Dalšími zdroji důležitých údajů jsou databáze HEIS (Hydroekologický informační systém) a České geologické služby (Geofond, mapový server).

Pro hodnocení hydrogeologických poměrů, a zvláště infiltrace srážek do podzemních vod, je zásadní především inženýrskogeologická mapa, kterou Praha disponuje v neobyčejně podrobném měřítku 1:5000. Zobrazuje nejen geologické a litologické poměry ale i mocnost a charakter kvartérního pokryvu a hydrogeologické poměry Tato cenná data budou využita při syntetickém hodnocení území z hlediska tvorby podzemních vod a odtokových poměrů ve druhé fázi projektu.

Pro odtokové poměry jsou důležité informace o odtoku podzemní vody. V této souvislosti je cenným podkladem mapa odtoku podzemní vody (Krásný j. a kol. 1982, ČHMÚ), Hodnoty zde uváděné budou ve druhé fázi projektu v roce 2019 porovnávány s aktuálními hodnotami ovlivněnými pokračujícími klimatickými změnami.

Pro hodnocení geologických poměrů je důležitá tzv. prozkoumanost území, tzn. množství průzkumných vrtů, které v území existují, a jejichž údaji disponuje Česká geologická služba (Geofond). Pro hodnocení infiltračních schopností území je důležité zabývat se i půdními poměry a charakterem půd z hlediska propustnosti a infiltrační kapacity.

Analýza dopadů hydrologických extrémů a zhodnocení adaptačních opatření

Adaptační opatření ve vybraných povodích slouží jako nástroj pro prevenci proti suchu a zároveň ke zmírnění účinků přívalových srážek, které mohou působit lokální záplavy. V rámci projektu Analýza adaptačních opatření ke zmírnění dopadů změny klimatu a urbanizace na vodní režim v oblasti vnější Prahy byla vybraná povodí posuzována ze dvou hledisek.

1. Opatření jako nástroj pro zmírnění pro zadržení vody v krajině.
2. Opatření jako prevence a ochrana před povodněmi z přívalových srážek.

Zde je nutno poznamenat, že jeden či druhý typ opatření lze použít ve vzájemné shodě tedy k oběma účelům.

V případě prvního typu opatření jsme vycházeli z katalogu přírodě blízkých opatření, který byl zpracován v rámci projektu Sucho: www.suchovkrajine.cz/vystupy/katalog-opatreni

V případě návrhu a posouzení opatření poskytujících ochranu před povodněmi z přívalových srážek jsou využívány výstupy z projektu Interreg, Central Europe – Heavy rain risk management. Jedním z výstupů tohoto projektu je katalog opatření, kde jsou jednotlivá opatření rozdělena do následujících kategorií:

• Prevence
• Ochrana
• Připravenost
• Vzorové případy vhodné realizace
• Další

Oba katalogy budou použity v rámci návrhu a posouzení vhodných adaptačních opatření na vybraných povodích vnější části Prahy.

Kvalita vod pilotních území – hodnocení pomocí kvantitativně jakostního modelu

Zkušební laboratoř technologií a složek životního prostředí VÚV TGM, v. v. i., prováděla sledování chemického složení povrchové vody pražských potoků. Všechny použité metody i odběr povrchové vody jsou postupy akreditované u Českého institutu pro akreditaci a posouzené střediskem posuzování laboratoří Aslab.

Monitoring byl započat v dubnu 2018 a v současnosti dále probíhá. Odběry jsou realizovány na 9 vybraných profilech, odebírány jsou bodové vzorky dvakrát měsíčně. Při odběru vzorků jsou v terénu stanoveny základní fyzikálně-chemických ukazatelů: teplota vody, teplota vzduchu, pH, elektrická konduktivita. V laboratoři pak jsou stanovovány ukazatele: Hydrogenuhličitany, KNK 4,5, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, chloridy, sírany, amonné ionty, dusičnany, amoniakální dusík, dusičnanový dusík, nerozpuštěné látky, celkový fosfor, sodík, draslík, vápník, hořčík, železo a mangan.

Datum poslední aktualizace stránky: 17.6.2019