Dílčí cíl č. 3:

Studie odtokových poměrů a komplexní návrhy opatření v části povodí nádrže Želivka – Švihov

Řešitel dílčího projektu: Ing. Karel Drbal, Ph.D.

Analýza zájmového území

Zájmové území bylo vybráno na základě posouzení všech dostupných podkladů a bylo vymezeno závěrovým profilem povodí na toku Želivka pod Bělou v povodí 1-09-02-021 o celkové ploše 266,33 km².

Vybrané zájmové území v povodí Želivky

Pro toto vybrané území byla vypracována podkladová analýza, která vyhodnotila sklonitostní, klimatické, hydrologické, pedologické, erozní a srážkoodtokové poměry. Zabývala se také využitím území a v neposlední řadě byly analyzovány dostupné projekty komplexních pozemkových úprav (KoPÚ), územně plánovacích dokumentací a územního systému ekologické stability (USES). Na základě výsledků bylo vybráno 10 katastrálních území (kú), pro která byl navržen komplexní systém protierozních a protipovodňových opatření.

Katastrální území vybraná pro komplexní systém protierozních a protipovodňových opatření

Návrh komplexního systému protierozních a protipovodňových opatření ve vybraných kú

Byly navrhovány tyto typy opatření:

A) Vyloučeny erozně nebezpečné plodiny (VENP)
B) Protierozní agrotechnologie na orné půdě (AGT)
C) Trvale travní porosty (TTP)
D) Biotechnická opatření

Cílem bylo:

• snížení míry erozního smyvu povrchovým odtokem,
• změna odtokových charakteristik území - snížení čísla CN, zvýšení retence,
• zvýšení odolnosti území vůči erozi půdy,
• zvýšení odolnosti území vůči nepříznivým projevům sucha,
• zvýšení ekologické stability území.

Odkaz: Příklad návrhu opatření

Technická studie MVN Chválov

Původním záměrem bylo zahrnout do řešení dílčího cíle 3 i zpracování prováděcího projektu významného technického prvku ochranného opatření. Předpokladem bylo, že takové opatření je již koncipováno v plánech společných zařízení jako jednoho z hlavních výstupů ukončených KoPÚ. Protože nebyl takový technický prvek nalezen, byly v zájmovém povodí vybrány s ohledem na ochrannou protipovodňovou funkci a využití plochy povodí dvě lokality pro možný návrh nádrže k podrobnějšímu vyhodnocení jejich výhodnosti a účelnosti. Obě lokality byly posouzeny z hlediska:

• Transformace povodňových vln s dobou opakování 2, 5, 10, 20 a 50 let
• Možnosti nadlepšování minimálních zůstatkových průtoků
• Možnosti nadlepšování minimálních zůstatkových průtoků a odběru vody 5 l/s

Obě uvažované nádrže mají podobný retenční potenciál, v rámci doporučení se řešila ochrana obyvatel před přívalovou povodní. Z tohoto hlediska by při souběhu povodňových událostí byla vhodnější nádrž SN_1038 (MVN Chválov).

Zhotovitel technické studie: firma AQUATIS a.s.

Cílem vodohospodářského řešení je návrh základních parametrů nádrže a funkčních objektů s prověřením možností hladiny stálého nadržení. Byl prověřen návrh MVN se stálým zásobním objemem v definované lokalitě při výšce hráze cca 6,0 m a návrh základních parametrů funkčních objektů pro převedení povodňových průtoků.

Vliv vybraných typů MVN na kvality vod

Byly sledovány tři typy MVN:

1. suché retenční nádrže - v zátopě tůně, revitalizace toků, mokřady, apod. (např. suchá nádrž Kejžlice)
2. retenční se zásobním prostorem a malým stálým nadržením - v zátopě vodní plocha, max. hloubka obvykle cca 1 m, menší navazující mokřady, apod. (retenční nádrž Velký Rybník)
3. „klasické“ MVN - plně napuštěné, využívané k chovu ryb (např. Čelistná)

Suchá nádrž Kejžlice

Retenční nádrž Velký Rybník

MVN Čelistná

Závěry:

• Nejmenší dopad na toky mají retenční nádrže bez vodních ploch nebo s plochami, které nejsou na tok napojeny.
• Retenční nádrže s malým stálým nadržením ovlivňují tok méně, ideálně pokud místo mělké vodní plochy je mokřad.
• Průtočné MVN, se stálou hladinou, které byly hospodářsky využívány, zhoršovaly ekologický stav a jakost vod.
• Vliv MVN není vždy jednoznačný, záleží na typu MVN, způsobu využití, kvalitě vody na přítoku apod. Nicméně výstavba MVN, které umožňují jejich hospodářské využití, není vhodným opatřením pro podporu jakosti vod a ekologického stavu toků.
• Obecně platí, že čím lepší kvalita vody v toku, tím spíše negativní ovlivnění pod MVN
• Je třeba věnovat pozornost rybí obsádce! Invazivní druhy ryb (střevlička, karas) mohou zhoršit kvalitu vody, disturbanci sedimentů s uvolňováním zachyceného fosforu do vody.

Výstupy dílčího cíle 3 byly představeny a předány zástupcům Státního pozemkového úřadu na krajské pobočce v Jihlavě.

Datum poslední aktualizace stránky: 17.6.2019