Kvalitní pitná voda a její zásobování tvoří jeden ze základních pilířů moderní společnosti. Tomu odpovídá i cíl Mezinárodní asociace pro vodu (IWA), kterým je dobrá a nezávadná pitná voda, která se těší důvěře spotřebitele a kterou lze nejen bez obav pít, ale u níž spotřebitel zároveň oceňuje i její estetickou kvalitu. Aby mohly být tyto cíle splněny, je důležité nejen stanovit požadavky na kvalitu vody, ale také mít průběžně pod kontrolou celý proces výroby a distribuce pitné vody a všechna jeho riziková místa. V roce 2004 zveřejnila Světová zdravotnická organizace novou koncepci založenou na komplexním hodnocení a řízení rizik, která zahrnuje celý systém zásobování od zdroje surové vody až po kohoutek spotřebitele. Tento přístup byl nazván „plán pro zajištění bezpečného zásobování pitnou vodou (water safety plan)“.
Česká legislativa pro pitné vody vychází ze směrnice Rady 98/83/ES o jakosti vody určené k lidské spotřebě ve znění směrnice Komise (EU) 2015/1787. V roce 2017 byla provedena novelizace zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Díky zákonu č. 202/2017 Sb. se dostalo posouzení rizik i do české legislativy jako povinný nástroj pro provozovatele vodovodů a dalšího zásobování pitnou vodou. V roce 2018 publikovalo Národní referenční centrum pro pitnou vodu ve Státním zdravotním ústavu „Metodický návod ke zpracování posouzení rizik systémů zásobování pitnou vodou podle zákona o ochraně veřejného zdraví“, který na zmíněnou legislativu navazuje a popisuje, jak by měl každý provozovatel k posouzení rizik přistupovat.
V prosinci 2020 byla vydána nová evropská směrnice EU 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské potřebě. Jednou ze základních změn oproti původní verzi směrnice je článek 8, který se zabývá posouzením a řízením rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Jelikož se jedná o velmi specifickou a složitou agendu, bude tento článek, resp. jeho následná transpozice do české legislativy, vyžadovat značné personální, materiální a finanční zabezpečení. Nutnost analyzovat současný stav datové základny, navrhnout její doplnění, optimalizovat postupy a sestavit metodiku postupu při zpracování posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě je důležitým krokem pro úspěšnou transpozici tohoto článku.
V posledních letech zároveň průběžně probíhá zpracování plánů povodí, kde se obdobná problematika, byť jinak zaměřená, také řeší. Jde hlavně o charakterizaci vodních útvarů, hodnocení jejich stavu a identifikace významných antropogenních vlivů. Ze zkušeností zpracování plánů bude vycházet i navržené řešení. Protože se jedná o implementaci nových požadavků, není v současné době přenositelná zkušenost ze zahraničí. Nicméně, celá problematika je průběžně projednávána v expertních skupinách pro implementaci Rámcové směrnice, ve kterých jsou řešitelé projektu přítomni, což zajišťuje transfer přístupů jednotlivých zemí do vlastního řešení projektu.
Cílem projektu je vytvoření nástrojů - metodického postupu a příslušné datové základny – pro posouzení rizik pro jakost vody v částech povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Nástroje budou koncipovány tak, aby byly celostátně využitelné, napomohly implementaci požadavků podle čl. 8 směrnice EU 2020/2184 v ČR a přispěly tak k zefektivnění a zkvalitnění činnosti vykonávané veřejnou správou v oblasti životního prostředí. Hlavními výsledky budou metodika schválená příslušným orgánem státní správy (NmetS) popisující postup identifikace a posouzení rizik, včetně návrhu efektivního využití celostátně dostupných dat, a specializovaná veřejná databáze (S).
Projekt vytvoří znalostní, datovou a metodickou základnu pro posouzení rizik pro jakost surové vody určené pro lidskou spotřebu v přirozeném prostředí (širší povodí odběrů), jež je součástí celkového posouzení a řízení rizik zásobování vodou pro lidskou spotřebu, které zahrnuje jak vodu v přirozeném prostředí, tak v systému zásobování a domovních rozvodných systémech. V ČR je evidováno celkem cca 150 odběrů povrchové a cca 5 000 odběrů podzemní vody pro lidskou spotřebu. Pro posouzení rizik odebírané vody bude nutné provádět hodnocení pro každý systém zásobování vodou, navržené postupy však budou jednotné. Zároveň je k dispozici množství informací, které lze využít – údaje o odběrech (ochranná pásma vodních zdrojů, databáze jakosti surové vody) i dalších pomocné údaje (zejména z plánů povodí) o jakosti povrchových a podzemních vod, hodnocení stavu vodních útvarů a identifikaci antropogenních vlivů. Hlavním výstupem projektu bude metodika popisující postup posouzení rizik pro daný odběr, včetně využití dat. Ten bude vycházet z postupů charakterizace vodních útvarů, návrhů monitorovacích programů a identifikace významných zdrojů znečištění, přičemž se ale bude jednat o výrazně vyšší podrobnost a jiný rozsah hodnocených ukazatelů. Vzhledem k tomu, že značný počet odběrů je provozován malými dodavateli vody, bude postup přizpůsoben i jejich možnostem.
Řešení projektu je (mimo jiné) z velké části postaveno na shromáždění všech relevantních dostupných dat (jde zejména o údaje o významných zdrojích znečištění, data z databáze surových vod odebíraných pro pitné účely, výsledky sledování povrchových a podzemních vod, údaje o ochranných pásmech vodních zdrojů, data o užívání vody apod.) a jejich vyhodnocení z hlediska posouzení rizik tak, aby výsledky mohly být využity pro jednotlivé odběry pitných vod. Tím dojde ke zjednodušení a zkvalitnění rozhodovacích procesů pro návrhy provozního monitoringu odběrů a identifikaci nebezpečí a nebezpečných událostí v povodí odběrů.
Uvedené činosti pak vytvářejí významný podklad pro návrh opatření (vlastní návrhy opatření nejsou předmětem řešení projektu, mj. také proto, že k jejich zpracování je třeba realizovat i další hodnocení rizik systému zásobování vodou a rizik domovních rozvodných systémů). Protože se předpokládá, že vlastní identifikace a posouzení rizik bude zpracováváno více subjekty, bude připravena podrobná metodika, která zaručí jednotný postup a následnou srovnatelnost výsledků a zároveň jednotlivým subjektům usnadní jejich činnost.
Hlavním výstupem řešení projektu bude metodika schválená příslušným orgánem státní správy (NmetS) popisující postup pro posouzení rizik jakosti vody v částech povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Tento hlavní, ale i ostatní výstupy (S - specializovaná veřejná databáze, Nmap - specializovaná mapa s odborným obsahem, Jost) projektu napomohou ke splnění požadavků Evropské unie na implementaci článku 8 směrnice EU 2020/2184 v ČR a s pomocí těchto výstupů se zefektivní, zkvalitní a zjednoduší činnosti vykonávané veřejnou správou v oblasti životního prostředí.
Realizované činnosti a s nimi související výstupy pak budou přínosné nejen pro činnosti odpovědných orgánů státní správy vzhledem k závazkům vyplývajícím z dodržení směrnice EU 2020/2184, ale budou sloužit i pro potřeby odpovědných odborných útvarů a organizačních složek veřejné správy, které se budou transpozicí výše zmíněné směrnice zabývat. Výsledky budou uplatnitelné v praxi i řadu let po skončení projektu provozovateli vodovodů a ostatních systémů veřejného zásobování pitnou vodou pro sestavení posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě.
