V roce 2011 byly dotazovány všechny laboratoře, které dodávají výsledky koupacích vod do IS PiVo na konkrétní používané metodiky, které mohou ovlivnit výsledky stanovení. Odpovědělo 61 % z nich. Bylo zjištěno, že metodu pro stanovení E. coli dle ČSN 75 7835 pravidelně používá 29 % laboratoří, 53 % laboratoří používá metodu dle ČSN EN ISO 9308-1. Nikdo nepoužívá metodu dle ČSN EN ISO 9308-3 (mikrotitrační destičky) a 29 % má zkušenosti s metodou dle Colilert Quanti-Tray. Pro stanovení enterokoků všechny laboratoře používají metodu dle ČSN EN ISO 7899-2, ale užívají médium Slanetz-Bartley od různých výrobců. Nikdo nepoužívá metodu dle ČSN EN ISO 7899-1 (mikrotitrační destičky) ani jakýkoliv typ Enterolertu Quantitray. Dále bylo zjištěno, že 80 % laboratoří zpracovává odebrané vzorky do 6 hodin po odběru vzorků a žádná laboratoř neuvádí nejistoty výsledků.
Vliv použité metody se může odrazit i v celkovém hodnocení koupací vody, což by mohlo mít, pokud zůstane neodhaleno, velmi vážné následky, protože u vod klasifikovaných jako nevyhovující musí být přijímána nápravná opatření.
Pro vzorkování byly vybrány lokality, které zahrnovaly různé typy systémů - tekoucí řeky (Berounka-Černošice), tekoucí řeka se začátkem vzdutí přehrady (Otava-Vojníkov), rybník (Šeberák) a velká vodní nádrž (Orlík-Radava) a zároveň splnily očekávání jistého výskytu stanovovaných organismů, aby bylo možné výsledky hodnotit. Bylo provedeno 9 pravidelných odběrů (z toho 8 v koupací sezóně a 1 po sezóně) a 1 pilotní odběr před sezónou. Cílem nebylo zjistit mikrobiální kontaminaci jako takovou, ale porovnat jednotlivé metody mezi sebou a ověřit metody pro stanovení patogenů. Některé analýzy byly prováděny paralelně jak v SZÚ, tak ve VÚV TGM v.v.i., a výsledky byly porovnávány. Zároveň byly prováděny experimenty k určení stability vzorků koupacích vod během 24 hodinového skladování a byl sledován vliv srážek na jakost vody v jednotlivých profilech.
Použití různých alternativních metod dává různé výsledky (i když tyto odpovídají referenčním metodám, stanoveným právními předpisy). Diference sice nebyly statisticky významné (na hladině pravděpodobnosti 0,05), ale představovaly značné percentuálně rozdíly.
Záchytnost bakteriologických médií od různých výrobců dává rovněž různé výsledky, přestože jejich složení odpovídá normám (především u stanovení intestinálních enterokoků).
Dalším problémem je diference konečných výsledků při očkování menších objemů vzorků vody ( 1 ml a 10 ml) a následném přepočtu na větší objem (100 ml). Významně v tomto hraje roli i vysoká doprovodná mikroflóra, především u relativně „čistých“ profilů – přehrady a rybníky (až 95-98 %), kdy je i obtížné zajistit minimální počet kolonií pro kvantitativní stanovení (10-15 ktj na plotně).
Norma EN ISO 9308-1 (u nás zavedená jako ČSN EN ISO) prochází hloubkovou revizí a uvažované chromogenní médium CCM bude určené především (a možná výhradně) pro pitné desinfikované vody. Metoda stanovení E. coli na Rapid2 E. coli agaru (Biorad) získala francouzskou validaci (AFNOR) jako alternativní metoda ke stávající verzi normy ČSN EN ISO 9308-1.
Hodnoty zjištěných somatických kolifágů se řádově pohybovaly v jednotkách až stovkách ptj/100 ml. Vzhledem k tomu, že použitá metoda je umožňuje stanovit pouze v objemu 1 ml, jedná se o velmi nízké záchyty.
U řady stanovení je opět velký problém doprovodné mikroflóry a některé analýzy jsou tak pouze kvalitativního charakteru.
Korelace patogenních mikroorganismů (Staphylococcus aureus a Campylobacter spp.) s indikátorovými bakteriemi byla relativně slabá.
V profilu Orlík- Radava nebyl termotolerantní Campylobacter detekován ani jednou, v rybníku Šeberák byl detekován pouze v jednom z odběrů a to v počtu 22 ktj/100 ml, proto vyšla průměrná hodnota 2,44 ktj/100 ml. V říčních profilech byl Campylobacter běžně detekován, průměrná hodnota v profilu Otava- Vojníkov byla 20,65 ktj/100 ml a v profilu Berounka – Černošice to bylo 17,64 ktj/100 ml.
Salmonely nebyly ani jednou detekovány v objemu 1 000 ml a stejně tak byly negativní výsledky Listeria monocytogenes a E. coli O157 ve 100 ml vzorku.
Staphylococcus aureus se nepodařilo prokázat ve sledovaných lokolitách v objemu 10 ml (vyšší objem nebylo možno s ohledem na doprovodnou mikroflóru analyzovat). Prokázán byl jen po skončené koupací sezóně (31.10.2011) na profilech Orlík-Radava v 10 ml (6 ktj) a Berounka-Černošice v 1 ml (22 ktj). Konfirmace suspektních kolonií plasmakoagulázovým testem je dosti subjektivní (hodnocení koagulátu), proto bylo potvrzení doplněno o další alternativy – test s hyaluronidásou a latexovým testem (Latex Pastorex Stah+, Bio-Rad), které však byly negativní i v datu 31.10.
Pseudomonas aeruginosa byla vyšetřována jednak dle ČSN EN ISO 16266 v objemu max. 10 ml pro řeky (Otava-Vojníkov, Berounka-Černošice) a 100 ml(přehrada Orlík- Radava, rybník Šeberák) a dále metodou Pseudalert, Idexx ve 100 ml.
Denzity na řekách ve sledovaných profilech jsou značné (řádově stovky ktj/100ml), na rybníku (Šeberák) a přehradě (Orlík- Radava) řádově nižší.
Vzhledem k tomu, že metoda dle ČSN EN ISO 16266 aplikovaná na povrchové vody je velmi pracná a díky malých vyšetřeným objemům (v důsledku lokalit s vysokou doprovodnou mikroflórou – řeky) i nepřesná, zkoušeli jsme metodu, která by mohla vyšetřování velice ulehčit. Jedná se o metodu na principu MPN s fluorescentní koncovkou – Pseudalert, Idexx s deklarovanou vysokou mezí detekce (1 ktj/100 ml v pitné či balené vodě). Jejich srovnání však zatím přineslo jen značné diference ve všech porovnávaných parametrech – průměr, medián, P90 viz následující tabulka a graf.
Vliv srážek na stanovení indikátorových bakterií Vliv srážek nebylo možné vyhodnotit, protože koupací sezóna byla srážkově nadprůměrná a téměř všechny odběry byly prováděny méně než 72 hodin po srážkové epizodě, nebylo možné ani zhodnotit vliv návštěvnosti na jakost vody, neboť ta byla v loňské koupací sezóně minimální. Výsledky stanovení indikátorových bakterií (E. coli a enterokoky) v profilu Otava-Vojníkov a průběh srážek v koupací sezóně zobrazuje následující graf.
Datum poslední aktualizace stránky: 17.8.2016