Klasifikační strom pro odvození mapy vysychání drobných vodních toků v ČR
- Stupeň rizika vysychání toků byl odvozen hierarchicky.
- Vždy jde o kombinaci dvou či více podmínek, které musí platit současně.
- Hranice proměnné prostředí, použitá pro konstrukci mapy, tedy neplatí obecně, ale pouze v kombinaci s nadřazenou podmínkou v dané větvi klasifikačního stromu.
Klasifikační strom: klasifikace lokalit PER (toky stále tekoucí),
VUL (toky vysychající nepravidelně) a INT (toky vysychající pravidelně) pomocí abiotickýchch charakteristik metodou klasifikačního stromu;
N = počet hodnocených lokalit, R_0 nízké riziko vysychání, R_1 střední riziko vysychání, R_2 velké riziko vysychání. Blíže viz Zahrádková et al., 2015.
Příklady:
- Pokud je v povodí podíl krajinného pokryvu typu 2 (dominantně orné půdy) větší než 0,568 (tj. cca 57 %) a zároveň je podíl plochy stojatých vod větší než 0,001 (1 promile), platí, že riziko je velké (koncový uzel 7)
- Pokud je podíl orné půdy menší, závisí riziko na frekvenci výskytu deficitu srážek a pokud je tento častější (více než 0,195), záleží dále na podílu jílovců – je-li tento vyšší než 0,61, riziko je velké (koncový uzel 2)
- Pokud je podíl orné půdy menší a deficit srážek častější, ale podíl jílovců menší, je podstatná míra výskytu významných geomorfologických hranic – je-li vyšší než 0,470, pak je riziko velké (koncový uzel 3)….atp.