Podrobnosti
Řešená oblast a identifikace problému
Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) a rak říční (Astacus astacus) jsou řazeni mezi kriticky ohrožené druhy
podle § 56 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rak kamenáč je též prioritním druhem
podle Přílohy II. Směrnice 92/43/EEC o stanovištích (Habitats Directive).
Rozšíření raka říčního a raka kamenáče v ČR je v současnosti omezeno na drobné vodní toky.
V případě raka kamenáče je v Záchranném programu pro raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) v České republice (AOPK ČR, 2024) evidováno pouze 38 lokalit,
resp. potoků, s doloženým současným výskytem druhu. Celkem je v Záchranném programu evidováno 44 lokalit, na kterých se rak kamenáč nachází, nebo se zde nacházel
v minulých letech a vlivem račího moru nebo z jiných příčin zde nebyl posledními průzkumy jeho výskyt opětovně potvrzen. Pro ochranu raka kamenáče je v ČR
vyhlášeno 13 evropsky významných lokalit. Kromě stanovištních preferencí jsou hlavním důvodem fragmentace populací nevhodná kvalita vody ve větších tocích
a zejména výskyt račího moru, který decimuje populace našich původních raků od počátku 20. století.
Zatímco kvalita vody se v posledních třiceti letech zlepšila, riziko nákazy račím morem je stále aktuální nebo dokonce vzrůstá. Důvodem je postupné
šíření nepůvodních severoamerických raků, kteří jsou přenašeči račího moru a také intenzivní využívání vodních ekosystémů lidmi. Typickým příkladem
přímého lidského podílu na šíření račího moru je rekreační rybolov a aktivity spojené se zarybňováním provozované místními organizacemi rybářského svazu.
Současná fragmentace populací původních raků je však paradoxně výhodou, která omezuje šíření račího moru. Z tohoto důvodu je např. Záchranným programem pro
raka kamenáče doporučeno nezprůchodňovat překážky na vodních tocích s výskytem tohoto kriticky ohroženého druhu. Záchranný program dokonce doporučuje v podmínkách ohrožení
račím morem nebo šířením nepůvodních druhů raků (což je prakticky to samé) úpravu stávajících migračních překážek nebo dočasné zřízení překážek nových.
Tato opatření jsou popsána v metodice Svobodové a kol. (2020). Jejich výstavba a účinnost byla ověřena v nedávném projektu Norských fondů (Kožený a kol. 2024).
K dispozici jsou též zahraniční zkušenosti např. v Norsku nebo ve Španělsku (Dana et al. 2011,…).
Pro efektivní využití dočasného migračního oddělení račí populace od okolí je také potřebné detailně zmapovat aktuální výskyt račího moru a invazních raků.
Pro monitoring založený na klasickém ručním odlovu je toto příliš náročný úkol. Za pomoci moderních metod založených na analýze environmentální DNA (eDNA)
lze s vysokou mírou spolehlivosti detekovat subpovodí zasažená račím morem a oblasti výskytu domácích nebo nepůvodních druhů raků.
Monitoring račích populací pomocí eDNA je metoda ve světě známá, v ČR je však využívaná spíše jen v rámci výzkumu. Jako doplněk rutinního monitoringu byla
používána dosud jen sporadicky.
Projekt si klade za cíl zlepšit podmínky pro ochranu populací raka kamenáče a raka říčního. Dílčí cíle projektu jsou následující:
- pro vybrané lokality s výskytem původních druhů raků prověřit výskyt invazních druhů a Aphanomyces astaci v okolí pomocí eDNA v kombinaci s klasickým ručním monitoringem,,
- v případě výskytu račího moru ověřit schopnost co nejpřesnější lokalizace nákazy s využitím analýzy eDNA, určit hranice zasaženého úseku toku a navrhnout příslušná opatření zamezující dalšímu šíření
- pro vybrané lokality s výskytem původních druhů raků popsat stávající migrační bariéry (stupně na tocích) a vytipovat objekty vhodné k dočasným úpravám v případě postupu račího moru nebo populace invazních raků,
- pro jednotlivé lokality zpracovat studii popisující rizika šíření račího moru a invazních druhů raků a objekty na tocích doporučené k ponechání nebo úpravě z důvodu ochrany populace,
- zvýšit povědomí o problematice ochrany původních druhů raků a praxi snižující riziko přenosu račího moru u správců povodí, krajských úřadů, ORP, místních organizací sportovních rybářů a veřejnosti.
Projekt je realizován na lokalitách ve třech oblastech:
- Lokality současného a nedávného výskytu raka kamenáče v Plzeňském kraji:
Zde bude monitorováno pomocí eDNA celkem 17 potoků (4 EVL lokalit, potoky s nedávným výskytem raka kamenáče, 5 potoků se současnou stabilní populací dle Záchranného programu, 5 přítoků Mže s výskytem raka říčního). Celkem na min. 45 místech budou odebírány eDNA vzorky pro detekci raka kamenáče, raka říčního, invazních raků a račího moru.
- Lokality výskytu raka říčního v povodí Svratky:
Předpokládáme monitoring pomocí eDNA na středním toku Svratky mezi Tišnovem a VN Vír, dále na 8 levostranných přítocích a 9 pravostranných přítocích. Bližší pozornost bude zaměřena na okolí experiemntálně upravených migračních překážek na potoce Besének. Celkem předpokládáme odběry vzorků eDNA nejméně na 35 místech.
- Povodí EVL Horní Malše včetně přítoků:
Monitoring invazních raků (rak signální) pomocí eDNA zde bude proveden na cca 40 říčních kilometrech hlavního toku Malše na území EVL a vybraných 12 přítoků. monitoring bude proveden na minimálně 22 místech.
Výchozí stav a dosavadní způsoby řešení
Zásadním dokumentem pro projektové aktivity je Záchranný program pro raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) v České republice.
Projekt bude naplňovat požadavky Záchranného programu na plánovaná opatření, monitoring, potřebný výzkum a výchovu a osvětu.
V plánu opatření Záchranného programu je mezi opatřeními výslovně uvedeno:
- usměrnění rybářského hospodaření v tocích s výskytem raka kamenáče a systematická osvěta a práce s rybářskou veřejností,
- realizace biotopových opatření spojených s problematikou račího moru, a to upravit stávající migrační bariéry v prioritních tocích tak,
aby byly účinné a invazní druhy raků se přes ně nedokázaly šířit a v případě prioritních lokalit vytipovat místa pro zbudování dočasné
migrační bariéry pro případ šíření račího moru (šíření invazních druhů) proti proudu,
- regulace a eradikace populací invazních druhů raků, a to zabránění rozšiřování populací nepůvodních druhů raků v souladu s Metodikou regulace a eradikace
invazních druhů raků: výběr vhodných metod v závislosti na charakteru vodního útvaru (Svobodová, 2020).
V kapitole „Monitoring raka kamenáče“ mimo jiné Záchranný program jako vhodné nástroje uvádí:
- mapování lokalit potenciálně osídlených rakem kamenáčem,
- monitoring invazních druhů raků,
- využívání environmentální DNA (eDNA).
V kapitole „Výzkum“ dále Záchranný program specifikuje důležitá témata v oblasti predikce ohrožení raka kamenáče:
- výzkum přenosu račího moru (migrační schopnosti raků atp.),
- pokračování v testování račího moru pomocí eDNA z vody,
- pokračování v testování promořenosti invazních raků račím morem.
V kapitole „Výchova a osvěta“ mimo jiné Záchranný program zdůrazňuje potřebu osvěty v problematikách:
- račí mor (co to je, co jej způsobuje, jak se šíří, jaké má následky, jak se proti jeho šíření bránit),
- nepůvodní druhy raků.
Projekt doplňuje informace potřebné k aktualizacím Koncepce migračního zprůchodnění říční sítě ČR (MŽP, 2020),
s níž není v rozporu, protože lokality výskytu raků se nacházejí v horních částech povodí a jsou tedy mimo
migrační koridory stanovené touto koncepcí.
Cíle a přínosy řešení
Hlavním cílem navrhovaného projektu je zlepšení podmínek pro ochranu populací raka kamenáče a raka říčního. Dílčí cíle projektu jsou následující:
- pro vybrané lokality s výskytem původních druhů raků prověřit výskyt invazních druhů a Aphanomyces astaci v okolí pomocí eDNA v kombinaci s klasickým ručním monitoringem,
- v případě výskytu račího moru ověřit schopnost co nejpřesnější lokalizace nákazy s využitím analýzy eDNA, určit hranice zasaženého úseku toku a navrhnout příslušná opatření zamezující dalšímu šíření
- pro vybrané lokality s výskytem původních druhů raků popsat stávající migrační bariéry (stupně na tocích) a vytipovat objekty vhodné k dočasným úpravám v případě postupu račího moru nebo populace invazních raků,
- pro jednotlivé lokality zpracovat studii popisující rizika šíření račího moru a invazních druhů raků a objekty na tocích doporučené k ponechání nebo úpravě z důvodu ochrany populace,
- zvýšit povědomí o problematice ochrany původních druhů raků a praxi snižující riziko přenosu račího moru u správců povodí, krajských úřadů, ORP, místních organizací sportovních rybářů a veřejnosti.
Výsledky projektu přinesou zásadní rozšíření znalostí o výskytu kriticky ohroženého raka kamenáče s využitím analýzy eDNA. Monitoring bude proveden na 4 evropsky významných lokalitách vyhlášených
pro ochranu raka kamenáče a na 5 dalších lokalitách zahrnutých do jeho Záchranném programu. Na dalších 3 lokalitách vedených v Záchranném programu jako vyhynulé bude ověřen výskyt potenciální slabé populace raka kamenáče, která nebyla
klasickým ručním monitoringem v posledních letech zjištěna.
Výsledky projektu přinesou nové informace o rozšíření původce račího moru Aphanomyces astaci a jeho přenašečů - severoamerických druhů raků (v řešených územích rak signální a rak pruhovaný).
Průzkum migračních bariér na lokalitách s rakem kamenáčem poslouží pro zpracování seznamu překážek vhodných k migrační izolaci chráněných populací v případě šíření račího moru v povodí.
Výsledky monitoringu invazního raka signálního v EVL Horní Malše a jejích přítocích, v kontextu nedávného odstranění několika stupňů na Malši, přinesou aktuální data o rozšíření
a potenciálním vlivu na populaci perlorodky říční
Výzkum provedený na středním toku Svratky se zaměřením na experimentální lokalitu potoka Besének přinese nové informace o šíření račího moru a invazních raků v povodí a o efektu
upravených migračních překážek. Zároveň studie poskytne informace o výskytu izolovaných populací raka říčního v této oblasti.
Výsledky projektu budou naplňovat záchranný program pro raka kamenáče v ČR v oblastech monitoringu pomocí eDNA, prevence ohrožení račím morem, tvorby plánů pro ochranu jednotlivých
lokalit výskytu, zvyšování úrovně znalostí a technik využitelných pro ochranu EVL a dalších lokalit výskytu
Vedle státních orgánů ochrany přírody budou informace šířeny mezi laickou a odbornou veřejnost se zaměřením na místní organizace rybářských svazů.
Výsledky projektu budou dále sloužit jako východisko pro další výzkum v tématu ochrany původních druhů raků, prevenci šíření invazních severoamerických raků a račího moru.
Datum poslední aktualizace nebo revize stránky: 8.6.2026