Podrobnosti

Řešená oblast a identifikace problému

Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) a rak říční (Astacus astacus) jsou řazeni mezi kriticky ohrožené druhy podle § 56 odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Rak kamenáč je též prioritním druhem podle Přílohy II. Směrnice 92/43/EEC o stanovištích (Habitats Directive).

Rozšíření raka říčního a raka kamenáče v ČR je v současnosti omezeno na drobné vodní toky. V případě raka kamenáče je v Záchranném programu pro raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) v České republice (AOPK ČR, 2024) evidováno pouze 38 lokalit, resp. potoků, s doloženým současným výskytem druhu. Celkem je v Záchranném programu evidováno 44 lokalit, na kterých se rak kamenáč nachází, nebo se zde nacházel v minulých letech a vlivem račího moru nebo z jiných příčin zde nebyl posledními průzkumy jeho výskyt opětovně potvrzen. Pro ochranu raka kamenáče je v ČR vyhlášeno 13 evropsky významných lokalit. Kromě stanovištních preferencí jsou hlavním důvodem fragmentace populací nevhodná kvalita vody ve větších tocích a zejména výskyt račího moru, který decimuje populace našich původních raků od počátku 20. století.

Zatímco kvalita vody se v posledních třiceti letech zlepšila, riziko nákazy račím morem je stále aktuální nebo dokonce vzrůstá. Důvodem je postupné šíření nepůvodních severoamerických raků, kteří jsou přenašeči račího moru a také intenzivní využívání vodních ekosystémů lidmi. Typickým příkladem přímého lidského podílu na šíření račího moru je rekreační rybolov a aktivity spojené se zarybňováním provozované místními organizacemi rybářského svazu.

Současná fragmentace populací původních raků je však paradoxně výhodou, která omezuje šíření račího moru. Z tohoto důvodu je např. Záchranným programem pro raka kamenáče doporučeno nezprůchodňovat překážky na vodních tocích s výskytem tohoto kriticky ohroženého druhu. Záchranný program dokonce doporučuje v podmínkách ohrožení račím morem nebo šířením nepůvodních druhů raků (což je prakticky to samé) úpravu stávajících migračních překážek nebo dočasné zřízení překážek nových. Tato opatření jsou popsána v metodice Svobodové a kol. (2020). Jejich výstavba a účinnost byla ověřena v nedávném projektu Norských fondů (Kožený a kol. 2024). K dispozici jsou též zahraniční zkušenosti např. v Norsku nebo ve Španělsku (Dana et al. 2011,…).

Pro efektivní využití dočasného migračního oddělení račí populace od okolí je také potřebné detailně zmapovat aktuální výskyt račího moru a invazních raků. Pro monitoring založený na klasickém ručním odlovu je toto příliš náročný úkol. Za pomoci moderních metod založených na analýze environmentální DNA (eDNA) lze s vysokou mírou spolehlivosti detekovat subpovodí zasažená račím morem a oblasti výskytu domácích nebo nepůvodních druhů raků.

Monitoring račích populací pomocí eDNA je metoda ve světě známá, v ČR je však využívaná spíše jen v rámci výzkumu. Jako doplněk rutinního monitoringu byla používána dosud jen sporadicky.

Projekt si klade za cíl zlepšit podmínky pro ochranu populací raka kamenáče a raka říčního. Dílčí cíle projektu jsou následující:

• pro vybrané lokality s výskytem původních druhů raků prověřit výskyt invazních druhů a Aphanomyces astaci v okolí pomocí eDNA v kombinaci s klasickým ručním monitoringem,,
• v případě výskytu račího moru ověřit schopnost co nejpřesnější lokalizace nákazy s využitím analýzy eDNA, určit hranice zasaženého úseku toku a navrhnout příslušná opatření zamezující dalšímu šíření
• pro vybrané lokality s výskytem původních druhů raků popsat stávající migrační bariéry (stupně na tocích) a vytipovat objekty vhodné k dočasným úpravám v případě postupu račího moru nebo populace invazních raků,
• pro jednotlivé lokality zpracovat studii popisující rizika šíření račího moru a invazních druhů raků a objekty na tocích doporučené k ponechání nebo úpravě z důvodu ochrany populace,
• zvýšit povědomí o problematice ochrany původních druhů raků a praxi snižující riziko přenosu račího moru u správců povodí, krajských úřadů, ORP, místních organizací sportovních rybářů a veřejnosti.

Projekt je realizován na lokalitách ve třech oblastech:

• Lokality současného a nedávného výskytu raka kamenáče v Plzeňském kraji:
  Zde bude monitorováno pomocí eDNA celkem 17 potoků (4 EVL lokalit, potoky s nedávným výskytem raka kamenáče, 5 potoků se současnou stabilní populací dle Záchranného programu, 5 přítoků Mže s výskytem raka říčního). Celkem na min. 45 místech budou odebírány eDNA vzorky pro detekci raka kamenáče, raka říčního, invazních raků a račího moru.
• Lokality výskytu raka říčního v povodí Svratky:
  Předpokládáme monitoring pomocí eDNA na středním toku Svratky mezi Tišnovem a VN Vír, dále na 8 levostranných přítocích a 9 pravostranných přítocích. Bližší pozornost bude zaměřena na okolí experiemntálně upravených migračních překážek na potoce Besének. Celkem předpokládáme odběry vzorků eDNA nejméně na 35 místech.
• Povodí EVL Horní Malše včetně přítoků:
  Monitoring invazních raků (rak signální) pomocí eDNA zde bude proveden na cca 40 říčních kilometrech hlavního toku Malše na území EVL a vybraných 12 přítoků. monitoring bude proveden na minimálně 22 místech.

Výchozí stav a dosavadní způsoby řešení

Zásadním dokumentem pro projektové aktivity je Záchranný program pro raka kamenáče (Austropotamobius torrentium) v České republice. Projekt bude naplňovat požadavky Záchranného programu na plánovaná opatření, monitoring, potřebný výzkum a výchovu a osvětu.

V plánu opatření Záchranného programu je mezi opatřeními výslovně uvedeno:

• usměrnění rybářského hospodaření v tocích s výskytem raka kamenáče a systematická osvěta a práce s rybářskou veřejností,
• realizace biotopových opatření spojených s problematikou račího moru, a to upravit stávající migrační bariéry v prioritních tocích tak, aby byly účinné a invazní druhy raků se přes ně nedokázaly šířit a v případě prioritních lokalit vytipovat místa pro zbudování dočasné migrační bariéry pro případ šíření račího moru (šíření invazních druhů) proti proudu,
• regulace a eradikace populací invazních druhů raků, a to zabránění rozšiřování populací nepůvodních druhů raků v souladu s Metodikou regulace a eradikace invazních druhů raků: výběr vhodných metod v závislosti na charakteru vodního útvaru (Svobodová, 2020).

V kapitole „Monitoring raka kamenáče“ mimo jiné Záchranný program jako vhodné nástroje uvádí:

• mapování lokalit potenciálně osídlených rakem kamenáčem,
• monitoring invazních druhů raků,
• využívání environmentální DNA (eDNA).

V kapitole „Výzkum“ dále Záchranný program specifikuje důležitá témata v oblasti predikce ohrožení raka kamenáče:

• výzkum přenosu račího moru (migrační schopnosti raků atp.),
• pokračování v testování račího moru pomocí eDNA z vody,
• pokračování v testování promořenosti invazních raků račím morem.

V kapitole „Výchova a osvěta“ mimo jiné Záchranný program zdůrazňuje potřebu osvěty v problematikách:

• račí mor (co to je, co jej způsobuje, jak se šíří, jaké má následky, jak se proti jeho šíření bránit),
• nepůvodní druhy raků.

Projekt doplňuje informace potřebné k aktualizacím Koncepce migračního zprůchodnění říční sítě ČR (MŽP, 2020), s níž není v rozporu, protože lokality výskytu raků se nacházejí v horních částech povodí a jsou tedy mimo migrační koridory stanovené touto koncepcí.

Cíle a přínosy řešení

Hlavním cílem navrhovaného projektu je zlepšení podmínek pro ochranu populací raka kamenáče a raka říčního. Dílčí cíle projektu jsou následující:

• pro vybrané lokality s výskytem původních druhů raků prověřit výskyt invazních druhů a Aphanomyces astaci v okolí pomocí eDNA v kombinaci s klasickým ručním monitoringem,
• v případě výskytu račího moru ověřit schopnost co nejpřesnější lokalizace nákazy s využitím analýzy eDNA, určit hranice zasaženého úseku toku a navrhnout příslušná opatření zamezující dalšímu šíření
• pro vybrané lokality s výskytem původních druhů raků popsat stávající migrační bariéry (stupně na tocích) a vytipovat objekty vhodné k dočasným úpravám v případě postupu račího moru nebo populace invazních raků,
• pro jednotlivé lokality zpracovat studii popisující rizika šíření račího moru a invazních druhů raků a objekty na tocích doporučené k ponechání nebo úpravě z důvodu ochrany populace,
• zvýšit povědomí o problematice ochrany původních druhů raků a praxi snižující riziko přenosu račího moru u správců povodí, krajských úřadů, ORP, místních organizací sportovních rybářů a veřejnosti.

Výsledky projektu přinesou zásadní rozšíření znalostí o výskytu kriticky ohroženého raka kamenáče s využitím analýzy eDNA. Monitoring bude proveden na 4 evropsky významných lokalitách vyhlášených pro ochranu raka kamenáče a na 5 dalších lokalitách zahrnutých do jeho Záchranném programu. Na dalších 3 lokalitách vedených v Záchranném programu jako vyhynulé bude ověřen výskyt potenciální slabé populace raka kamenáče, která nebyla klasickým ručním monitoringem v posledních letech zjištěna.

Výsledky projektu přinesou nové informace o rozšíření původce račího moru Aphanomyces astaci a jeho přenašečů - severoamerických druhů raků (v řešených územích rak signální a rak pruhovaný).

Průzkum migračních bariér na lokalitách s rakem kamenáčem poslouží pro zpracování seznamu překážek vhodných k migrační izolaci chráněných populací v případě šíření račího moru v povodí.

Výsledky monitoringu invazního raka signálního v EVL Horní Malše a jejích přítocích, v kontextu nedávného odstranění několika stupňů na Malši, přinesou aktuální data o rozšíření a potenciálním vlivu na populaci perlorodky říční

Výzkum provedený na středním toku Svratky se zaměřením na experimentální lokalitu potoka Besének přinese nové informace o šíření račího moru a invazních raků v povodí a o efektu upravených migračních překážek. Zároveň studie poskytne informace o výskytu izolovaných populací raka říčního v této oblasti.

Výsledky projektu budou naplňovat záchranný program pro raka kamenáče v ČR v oblastech monitoringu pomocí eDNA, prevence ohrožení račím morem, tvorby plánů pro ochranu jednotlivých lokalit výskytu, zvyšování úrovně znalostí a technik využitelných pro ochranu EVL a dalších lokalit výskytu

Vedle státních orgánů ochrany přírody budou informace šířeny mezi laickou a odbornou veřejnost se zaměřením na místní organizace rybářských svazů.

Výsledky projektu budou dále sloužit jako východisko pro další výzkum v tématu ochrany původních druhů raků, prevenci šíření invazních severoamerických raků a račího moru.