Klíčová slova
znečištění, bodové zdroje, registr, komunální odpadní vody, odkanalizování obcí
Úvod do problematiky
Úkol „Aktualizace registru komunálních zdrojů znečištění“ je určen k dlouhodobé informační podpoře výkonu státní správy v oblasti ochrany vod. Databáze vznikla ve VÚV T.G.M. v roce 1995 a od té doby je každoročně aktualizována. Tématicky úkol spadá do gesce odboru ochrany vod MŽP a jeho účelem je průběžná aktualizace a hodnocení informací o odvádění komunálních odpadních vod veřejnými kanalizacemi a míře a způsobu jejich čištění. Sledovány jsou všechny obce ČR s počtem stálých obyvatel vyšším než 1000.
Způsob aktualizace dat v registru
Pro získávání dat do registru komunálních zdrojů znečištění (RKZZ) neexistuje žádný zákonný rámec. Registr je sestavován na základě jiných existujících databází (údaje s.p. Povodí, Vodní bilance) a přímými dotazy u příslušných úřadů státní správy a provozovatelů čistíren odpadních vod. Veškeré správní údaje jsou aktualizovány dle platných Číselníků a seznamů ČSÚ.
V letošním roce bude poprvé sestavena ústřední evidence vodovodů a kanalizací, jejíž naplňování vybranými údaji z majetkové a provozní evidence vlastníků a provozovatelů je zajištěno zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcí vyhláškou č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Data ústřední evidence budou použita při změně stávající struktury databáze RKZZ (Obr. 1.). Nová struktura (Obr. 2.), s logičtější vazbou jednotlivých souborů, bude navíc rozšířena o soubor Stokové sítě.
Obsah a struktura databáze
Databáze je vedena ve formátu MS Access 2000. Data jsou rozdělena do samostatných částí podle jejich původu a především podle jejich zaměření. Hlavní okruhy tvoří data o obcích, nebo jejich částech, uvažovaných jako komunální zdroje znečištění; data o vodoprávních povoleních vztahujících se k jednotlivým zdrojům znečištění a data o čistírnách odpadních vod. Zbývající sbírané, přebírané či generované údaje jsou náplní doplňkových tabulek. Struktura databáze je patrná z Obr. 1.
Obr. 1.: Stávající schéma databáze registru komunálních zdrojů znečištění včetně způsobu vzájemného propojení základních a doplňkových tabulek.
Rozsah a stručný popis obsahu základních tabulek: Část ČOV (925 záznamů)
Rozsah a stručný popis obsahu doplňkových tabulek:
PROVOZOVATELÉ (182 záznamů)
Předpokládaná budoucí struktura registru je schématicky znázorněna na Obr. 2
Obr. 2.: Návrh nové struktury registru komunálních zdrojů znečištění, využívajícího mj. i dat ústřední evidence vodovodů a kanalizací.
Využití údajů registru komunálních zdrojů znečištění
Informace registru jsou využívány nejvíce MŽP, MZe, ČSÚ, MMR, SFŽP, ČIŽP a vzdělávacími institucemi, jsou však k dispozici i soukromým subjektům. Ve VÚV T.G.M. slouží údaje registru při řešení jiných výzkumných úkolů a především pro hodnocení míry odkanalizování a čištění komunálních odpadních vod v ČR a pro aktualizaci přehledu aglomerací s populačním ekvivalentem větším než 2000, které nesplňují podmínky kladené na členské státy EU z hlediska zajištění odpovídajícího způsobu zneškodňování komunálních odpadních vod.
Vybrané výstupní informace
K čištění komunálních odpadních vod v obcích s 1000 a více stálými obyvateli bylo v České republice k 31.12.2002 využíváno celkem 925 ČOV; 183 z nich bylo provozováno obecním úřadem, u zbývajících 742 zajišťoval provoz jiný hospodářský subjekt.
Z celkového množství komunálních odpadních vod, produkovaného výše zmíněnými obcemi a přiváděného sběrnými systémy do ČOV, je na našem území zneškodňováno:
Míru napojení obyvatelstva na sběrný systém městských odpadních vod a čistírny odpadních vod (v rámci 4 základních velikostních skupin aglomerací) zachycují Grafy 1a.-1d. a 2a.-2d.
Graf 1a.: Míra odkanalizování obcí s populačním ekvivalentem do 2 000 EO.
Graf 1b.: Míra odkanalizování obcí s populačním ekvivalentem od 2 001 do 10 000 EO.
Graf 1c.: Míra odkanalizování obcí s populačním ekvivalentem od 10 001 do 100 000 EO.
Graf 1d.: Míra odkanalizování obcí s populačním ekvivalentem nad 100 000 EO.
Graf 2a.: Míra čištění komunálních odpadních vod v obcích s populačním ekvivalentem do 2000 EO.
Graf 2b.: Míra čištění komunálních odpadních vod v obcích s populačním ekvivalentem od 2 001 do 10 000 EO.
Graf 2c.: Míra čištění komun. odpadních vod v obcích s populačním ekvivalentem od 10 001 do 100 000 EO.
Graf 2d.: Míra čištění komunálních odpadních vod v obcích s populačním ekvivalentem nad 100 000 EO.
Z tabulek 1. a 2. lze získat základní přehled o užitých typech čistíren a míře odstraňování nutrientů. U 59 čistíren nejsou v registru k dispozici úplná data, proto nejsou tyto čistírny zahrnuty do tabulek. Za odstraňování dusíku v tabulce 2 se nepovažuje pouhá nitrifikace, ale jen technologie s nitrifikací i denitrifikací.
Tab. 1.: Přehled typů ČOV pro čištění komunálních odpadních vod v obcích ČR s více než 1000 fyzickými obyvateli.
Tab. 2.: Odstraňování dusíku a fosforu v rámci jednotlivých velikostních kategorií čistíren.
Závěr
Registr komunálních zdrojů znečištění poskytuje přehled o aktuálním stavu nakládání s komunálními odpadními vodami v České republice. Tyto informace jsou a budou trvale nezbytné pro vykazování vývoje v oblasti čištění odpadních vod, zejména pro sledování postupného plnění požadavků směrnice Rady 91/271/EHS na území ČR v přechodném období do roku 2010.
Souhrn
Cílem vedení registru komunálních zdrojů znečištění je poskytovat aktuální informace o stavu odkanalizování a míře a způsobu čištění komunálních odpadních vod v obcích ČR s 1000 a více obyvateli.
Databáze registru, obsahující záznamy o 1284 obcích a 925 čistírnách odpadních vod, je každoročně aktualizována a slouží k trvalé podpoře výkonu státní správy v oblasti ochrany vod a napomáhá při sledování postupného plnění závazků plynoucích přijetím směrnic EU.