Programy monitoringu podle článku 8 Rámcové směrnice EU pro vodní politiku
Česká republika
|
|
Oblast povodí: Labe
| Evropský kód |
CZ_RB_5000 |
| Název |
Labe |
| Úroveň pro kterou byl proveden reporting
|
Národní část mezinárodní oblasti povodí |
| URL pro další informace |
http://www.ochranavod.cz |
1. Programy monitoringu povrchových vod
Tato část informuje o programech monitoringu povrchových vod (situačním a provozním) provozovaných v této oblasti povodí
Obsah1.1 Elementy kvality povrchových vod
Tato část popisuje metody a normy používané pro elementy kvality všeobecně
| Kód elementu kvality |
QE1-1 |
| Název elementu kvality |
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Vzorek v tekoucích vodách je odebírán v proudnici ponořením sběrače nebo vzorkovnice.
Odběr fytoplanktonu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu tekoucích vod (Heteša J. & Marvan P., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. |
| Metoda analýzy |
Stanovení fytoplanktonu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu tekoucích vod (Heteša J. & Marvan P., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. Do centrifugační zkumavky se odměří 10 ml promíchaného vzorku. Odstřeďuje se při 2 000 otáčkách/min po dobu 5 min při použití rotoru s poloměrem 0,08 m. Doběh odstředivky nesmí být bržděn. Po odstředění se voda nad centrifugátem ze zkumavky slije do čisté nádoby bez zvíření sedimentu. Odstředěný zbytek se upraví Pasteurovou pipetou na vhodný objem (např. 0,1 ml až 1 ml). K úpravě objemu se použije voda po odstředění. Obsah se důkladně promíchá opakovaným nasáváním Pasteurovou pipetou nebo rychlou rotací preparační jehlou. Kapka homogenizovaného vzorku se Pasteurovou pipetou rychle přenese na podložní sklíčko nebo na mřížku počítací komůrky a překryje krycím sklem, které se připevní svorkami.
Je-li ve vzorku větší množství bičíkovců, nelze je obvykle spočítat v živém stavu v počítací komůrce. Proto provádíme zahušťování znovu se vzorkem, který je fixován Lugolovým roztokem. Pod mikroskopem se spočítají organismy na celé ploše komůrky, nebo na části její
plochy podle jejich hustoty. |
| Aplikované normy |
Odběr a stanovení fytoplanktonu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro tekoucí vody vychází z kapitoly 4 ČSN 75 7712 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení biosestonu a k doplňkovému stanovení planktonních sinic s aerotopy lze použít postup podle TNV 75 7717 Jakost vod – Stanovení planktonních sinic. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběr vzorků fytoplanktonu z tekoucích vod je optimálně prováděn v měsíčním intervalu v období březen - říjen. Minimální počet odběrů je třikrát ročně v následujících obdobích:
• v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu řepky
• v letním období (konec června – polovina srpna)
• v podzimním období (říjen – polovina listopadu). |
| Kód elementu kvality |
QE1-1 |
| Název elementu kvality |
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Vzorkování ve stojatých vodách je prováděno na svislici odběrovou hadicí z epilimnia a hloubkovým sběračem po 1 m, 5 m nebo 10 m.
Odběr fytoplanktonu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu stojatých vod (Komárková J., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. |
| Metoda analýzy |
Stanovení fytoplanktonu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytoplanktonu stojatých vod (Komárková J., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. Stanovení druhového složení fytoplanktonu ve stojatých vodách je prováděno v zahuštěném vzorku pod mikroskopem. Nezahuštěný vzorek se centrifuguje a prohlíží pod přímým mikroskopem. Pro determinaci rozsivek se mohou připravit vypálené vzorky, které se určují pod imerzí. Biomasa se stanovuje metodou počítání organizmů v sedimentačních komůrkách. Vzorek vody fixovaný Lugolovým roztokem se nechá sedimentovat v Utermöhlových komůrkách. Po dokonalé sedimentaci se zjistí počty buněk jednotlivých druhů, případně jejich velikostních frakcí na obráceném mikroskopu ve vhodném objemu vzorku. |
| Aplikované normy |
Odběr a stanovení fytoplanktonu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stojaté vody vychází z ČSN 75 7712 Jakost vod – Biologický rozbor – Stanovení biosestonu. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Vzorkování ve stojatých vodách je prováděno 1x měsíčně v bezledovém období - od března do října, t.j. 8 odběrů. |
| Kód elementu kvality |
QE1-2 |
| Název elementu kvality |
Složení, četnost a biomasa vodní flóry |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Vzorek fytobentosu je v tekoucích vodách odebírán z vhodného substrátu (obvykle kamenů) oškrábáním řasového nárostu. Odběr fytobentosu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu tekoucích vod (Marvan P. & Heteša J., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz.
Makrofyta jsou u tekoucích vod sledována v celém odběrovém úseku. Odběr makrofyt v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrofyt tekoucích vod (Grulich V. & Vydrová A., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. |
| Metoda analýzy |
Stanovení fytobentosu v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu tekoucích vod (Marvan P. & Heteša J., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz.
Fytobentos je kvalitativně analyzován pod mikroskopem na druhové složení a poté je hodnoceno kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů podle pokryvnost ve vzorku pod mikroskopem. Pro určení druhového složení rozsivek se připravují trvalé preparáty.
Stanovení makrofyt v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrofyt tekoucích vod (Grulich V. & Vydrová A., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz.
Vodní makrofyta v tekoucích vodách jsou sledována a hodnocena v celém odběrovém úseku o délce 100 m, resp. 500 m. V mělkých místech se brodí způsobem cik-cak korytem. Pokud není brodění bezpečné, je možné provést pozorování ze břehu. Do determinačního protokolu se zaznamenají všechny přítomné druhy. Pro determinace či jejich další ověření se sbírají vzorky některých rostlin. Dále se provede odhad procentuální pokryvnosti jednotlivých druhů ve vztahu k ploše celého odběrového úseku a odhad celkové procentuální pokryvnosti. |
| Aplikované normy |
Odběr a stanovení fytobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodiky pro stanovení fytobentosu vychází z ČSN 75 7715 Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení nárostů; ČSN EN 13946 Jakost vod - Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorku bentických rozsivek z řek a ČSN EN 14407 (75 7722) Jakost vod – Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z vodních toků a pro interpretaci dat.
Odběr a stanovení makrofyt se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodiky pro stanovení makrofyt v tekoucích vodách vychází z ČSN 75 7721 Jakost vod – Návod na sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry vzorků fytobentosu v tekoucích i stojatých vodách se provádějí:
- v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu řepky
- v letním období (konec června – polovina srpna)
- v podzimním období (říjen – polovina listopadu).
Sledování makrofyt v tekoucích vodách se provádí minimálně jedenkrát v období optimálního růstu, tj. obvykle od poloviny června do poloviny září. |
| Kód elementu kvality |
QE1-2 |
| Název elementu kvality |
Složení, četnost a biomasa vodní flóry |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Vzorek fytobentosu je ve stojatých vodách odebírán v charakteristických odběrových úsecích z vhodného substrátu (obvykle kamenů) oškrábáním řasového nárostu a řasových nárostů uvolněných ze dna. Odběr fytobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu stojatých vod (Marvan P. & Kozáková M., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz.
U vod stojatých je monitoring makrofyt prováděn na trvale vytyčených transektech metodou fytocenologických snímků. Odběr makrofyt ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrocyt stojatých vod (Grulich V. & Vydrová V., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. |
| Metoda analýzy |
Stanovení fytobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků fytobentosu stojatých vod (Marvan P. & Kozáková M., 2006) metodiky jsou dostupné na http://www.ochranavod.cz.
Fytobentos je kvalitativně analyzován pod mikroskopem na druhové složení a poté je hodnoceno kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů podle pokryvnost ve vzorku pod mikroskopem. Pro určení druhového složení rozsivek se připravují trvalé preparáty.
Stanovení makrofyt ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrocyt stojatých vod (Grulich V. & Vydrová V., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz.
Vodní makrofyta ve stojatých vodách jsou sledována a hodnocena v reprezentativním transektu. Na transektu se vytyčují odběrová místa, kde se zaznamenávají fytocenologické snímky, ve vzdálenosti 5 m. Počet transektů je dán velikostí monitorované vodní plochy:
- <0,5 ha 1 transekt
- 0,5-2 ha 2 transekty
- <2 ha 3(-5) transekty |
| Aplikované normy |
Odběr a stanovení fytobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodiky pro stanovení fytobentosu vychází z ČSN 75 7715 Jakost vod - Biologický rozbor - Stanovení nárostů; ČSN EN 13946 Jakost vod - Návod pro rutinní odběr a úpravu vzorku bentických rozsivek z řek a ČSN EN 14407 (75 7722) Jakost vod – Návod pro identifikaci a kvantifikaci bentických rozsivek z vodních toků a pro interpretaci dat.
Odběr a stanovení makrofyt se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodiky pro stanovení makrofyt v tekoucích vodách vychází z ČSN 75 7721 Jakost vod – Návod na sledování vodních makrofyt v tekoucích vodách. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry vzorků fytobentosu v tekoucích i stojatých vodách se provádějí:
- v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu řepky
- v letním období (konec června – polovina srpna)
- v podzimním období (říjen – polovina listopadu). Odběr makrofyt ve stojatých vodách se provádí alespoň jedenkrát v letním období (od června do konce září), kdy je růst makrofyt a jejich výskyt optimální. |
| Kód elementu kvality |
QE1-3 |
| Název elementu kvality |
Složení, četnost a diverzita fauny bentických bezobratlých |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Vzorek makrozoobentosu v mělkých tekoucích vodách je odebírán pomocí ruční bentické sítě, v nebroditelných tocích z lodi pomocí drapáků nebo pneumatickým vzorkovačem (air-liftem).
Odběr makrozoobentosu v broditelných tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou Perla (Kokeš J. & Němejcová D., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz .
Odběr makrozoobentosu v nebroditelných tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z nebroditelných tekoucích vod (Kokeš J. , Tajmrová L. & Kvadrová H., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz .
|
| Metoda analýzy |
Stanovení makrozoobentosu v broditelných tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu tekoucích vod metodou Perla (Kokeš J. & Němejcová D., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz.
Vzorky jsou odebírány metodou PERLA, založené na multihabitatovém odběru, při kterém jsou habitaty vzorkovány proporcionálně podle jejich výskytu v úseku toku. Pro odběr se používá metoda 3 minutového semikvantitativního vzorkování s použitím ruční bentosové sítě.
Stanovení makrozoobentosu v nebroditelných tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu z nebroditelných tekoucích vod (Kokeš J., Tajmrová L. & Kvadrová H., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. Vzorky makrozoobentosu v nebroditelných tocích se odebírají z proudnice toku. Vzorek se odebírá jako směsný z 10 míst zvolených náhodně nebo na příčném transektu. Odběr vzorku se obvykle provádí z lodi. Jsou doporučeny tři metody odběru vzorku:
- metoda odběru pomocí Birge – Ekmanova drapáku,
- metoda odběru pomocí Ponarova, Van Veen drapáku,
- metoda odběru pneumatickým vzorkovačem (Air-lift sampler).
Výběr konkrétního odběrového zařízení je určen substrátem. Odběr z proudnice toku se doplňuje vzorkem odebraným ruční sítí z litorální zóny metodou Perla.
Odebrané vzorky makrozoobentosu jsou již na lokalitě předběžně roztříděny podle taxonomických skupin a konzervovány formaldehydem nebo ethanolem. V laboratoři jsou poté determinovány v celém vzorku nebo jeho části, která nesmí být nižší než jedna čtvrtina. |
| Aplikované normy |
Odběr a stanovení makrozoobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stanovení makrozoobentosu broditelných tekoucích vod vychází z ČSN EN 27828 (75 7703) Jakost vod - Metody odběru biologických vzorku - Pokyny pro odběr vzorku makrozoobentosu ruční síťkou. Metodika pro stanovení makrozoobentosu nebroditelných vod vychází z ČSN EN ISO 9391 (75 7705): Jakost vod – Odběr vzorku makrozoobentosu v hlubokých vodách - Pokyny pro použití kolonizačních, kvalitativních a kvantitativních vzorkovačů. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry makrozoobentosu v tekoucích vodách se provádějí:
- v jarním období (březen – polovina května); fenologicky je to období do začátku květu řepky
- v podzimním období (konec září – polovina listopadu). |
| Kód elementu kvality |
QE1-3 |
| Název elementu kvality |
Složení, četnost a diverzita fauny bentických bezobratlých |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Vzorek makrozoobentosu je ve stojatých vodách odebírán z lodi pomocí drapáků a sběrem exuvií pakomárů z hladiny.
Odběr makrozoobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu ze stojatých vod (Adámek Z., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz
|
| Metoda analýzy |
Stanovení makrozoobentosu ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků makrozoobentosu ze stojatých vod (Adámek Z., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. Vzorky makrozoobentosu ve stojatých vodách se odebírají vhodným drapákem minimálně na 5 místech, exuvie pakomárů se sbírají na návětrné straně nebo v místě jejich zvýšené kumulace v supralitorálu, příp. eulitorálu.
Odebrané vzorky makrozoobentosu jsou již na lokalitě předběžně roztříděny podle taxonomických skupin a konzervovány formaldehydem nebo ethanolem. V laboratoři jsou poté determinovány v celém vzorku nebo jeho části, která nesmí být nižší než jedna čtvrtina. |
| Aplikované normy |
Odběr a stanovení makrozoobentosu se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stanovení makrozoobentosu nebroditelných vod vychází z ČSN EN ISO 9391 (75 7705): Jakost vod – Odběr vzorku makrozoobentosu v hlubokých vodách - Pokyny pro použití kolonizačních, kvalitativních a kvantitativních vzorkovačů. Metodika pro stanovení makrozoobentosu stojatých vod vychází ze stejných metodik jako metodiky tekoucích vod. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry makrozoobentosu ve stojatých vodách se provádějí 1x měsíčně od konce dubna do začátku října v závislosti na klimatických podmínkách. |
| Kód elementu kvality |
QE1-4 |
| Název elementu kvality |
Složení, četnost a věková struktura rybí fauny |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Odběr ryb v tekoucích vodách je prováděn pomocí elektrického agregátu nebo zátahovými sítěmi. Odlov ryb v tocích je zaměřen na vzorkování plůdkového společenstva ryb.
Odběr ryb v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků plůdkových společenstvech ryb tekoucích vod (Jurajda, P.; Slavík O. & Adámek, Z., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. |
| Metoda analýzy |
Stanovení ryb v tekoucích vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků plůdkových společenstvech ryb tekoucích vod (Jurajda, P.; Slavík O. & Adámek, Z., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz.
Odlov ryb v tocích je zaměřen na vzorkování plůdkového společenstva ryb, které dobře dokumentuje přirozenou reprodukci ryb na lokalitě. Odlov je prováděn primárně elektrickým agregátem, v dolních tocích velkých řek je doplňován odlovem pomocí plůdkových zátahových sítí. Determinace a proměřování plůdku se provádí přímo po odlovu na břehu a následně je plůdek vypouštěn zpět do vody. Konzervují se pouze ranná stádia pro pozdější determinaci v laboratoři. |
| Aplikované normy |
Odběr a stanovení ryb se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stanovení ryb tekoucích vod vychází z ČSN EN 14011 (75 7706): Jakost vod - Odběr vzorků ryb pomocí elektrického proudu. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Vzorkování rybího společenstva tekoucích vod se provádí od druhé poloviny července do konce října v závislosti na klimatických podmínkách v jednotlivých letech. |
| Kód elementu kvality |
QE1-4 |
| Název elementu kvality |
Složení, četnost a věková struktura rybí fauny |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Ve stojatých vodách je odběr ryb prováděn pomocí tenat, hydroakustického průzkumu (echolotu) a elektrického agregátu.
Odběr ryb ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků ryb stojatých vod (Kubečka J. & Prchalová M., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz. |
| Metoda analýzy |
Stanovení ryb ve stojatých vodách se provádí podle národní metodiky: Metodika odběru a zpracování vzorků ryb stojatých vod (Kubečka J. & Prchalová M., 2006) dostupné na http://www.ochranavod.cz.
Odlov ryb v nádržích je prováděn různými druhy tenat, doplňkově je používán hydroakustický průzkum a litorální oblasti nádrží jsou prolovovány elektrickým agregátem. Ulovené ryby jsou determinovány a měřeny po odlovu na břehu. Pro určení věku jsou odebírány šupiny, otolity nebo skřelová kost. Pro zpracování hydroakustických dat je používán program SONAR verze 5 nebo vyšší. Do tohoto programu se data konvertují s použitím příslušné nakalibrované hodnoty citlivosti systému. Pro zpracování se použijí pouze záznamy ryb starších 0+. Oddělení záznamu od ryb menších, bezobratlých a šumu se provede podle úlovku pelagických tenatních sítí tím, že se určí prahová, hraniční délka ryb 0+ a starších. Tato prahová délka se pomocí rovnic uváděných v literatuře převede na hodnotu síly odrazu. |
| Aplikované normy |
Odběr a stanovení ryb se provádí podle národních metodik (viz analysis method). Metodika pro stanovení ryb stojatých vod vychází též z ČSN EN 14 757 (75 7708): Jakost vod - Odběr vzorků ryb tenatními sítěmi. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek.Česká republika se zúčastňuje interkalibrací pro jednotlivé biologické složky v rámci EC GIG a CB GIG. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Vzorkování rybího společenstva ve stojatých vodách je prováděno od začátku července do konce září. |
| Kód elementu kvality |
QE3-1 |
| Název elementu kvality |
Všeobecné chemické a fyzikálně chemické parametry |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické ukazatele jsou měřeny buď přímo na lokalitě přenosnými sondami nebo je odebrán vzorek do vzorkovnice přímo nebo pomocí odběrového zařízení pro pozdější analýzu v laboratoři |
| Metoda analýzy |
Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vycházejí ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu je k dispozici na http://www.ochranavod.cz. |
| Aplikované normy |
Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem anebo metodik zveřejněných na http://www.ochranavod.cz. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programu monitoringu, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Měření a odběry všeobecných chemických a fyzikálně chemických ukazatelů stojatých vod jsou prováděny minimálně 6x ročně. |
| Kód elementu kvality |
QE3-2 |
| Název elementu kvality |
Prioritní látky |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Vzorky pro stanovení prioritních látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů a pod místy významných vypouštění. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. |
| Metoda analýzy |
Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.ochranavod.cz. |
| Aplikované normy |
Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.ochranavod.cz. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programu monitoringu, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry a stanovení prioritních látek jsou prováděny 1x měsíčně. |
| Kód elementu kvality |
QE3-2 |
| Název elementu kvality |
Prioritní látky |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Vzorky pro stanovení prioritních látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů a pod místy významných vypouštění. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. |
| Metoda analýzy |
Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.ochranavod.cz. |
| Aplikované normy |
Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.ochranavod.cz. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programu monitoringu, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry a stanovení prioritních látek jsou prováděny 1x měsíčně. |
| Kód elementu kvality |
QE3-3 |
| Název elementu kvality |
Specifické znečišťující látky |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Vzorky pro stanovení ostatních znečišťujících látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů a pod místy vypouštění. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. |
| Metoda analýzy |
Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.ochranavod.cz. |
| Aplikované normy |
Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.ochranavod.cz. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programu monitoringu, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry a stanovení ostatních znečišťujících látek jsou prováděny 1x měsíčně. |
| Kód elementu kvality |
QE3-3 |
| Název elementu kvality |
Specifické znečišťující látky |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Vzorky pro stanovení ostatních znečišťujících látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů a pod místy vypouštění. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. |
| Metoda analýzy |
Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.ochranavod.cz. |
| Aplikované normy |
Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.ochranavod.cz. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programu monitoringu, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry a stanovení ostatních znečišťujících látek jsou prováděny 1x měsíčně. |
| Kód elementu kvality |
QE3-4 |
| Název elementu kvality |
Ostatní znečišťující látky |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Vzorky pro stanovení dalších znečišťujících látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. |
| Metoda analýzy |
Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.ochranavod.cz. |
| Aplikované normy |
Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.ochranavod.cz. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programu monitoringu, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry a stanovení dalších znečišťujících látek jsou prováděny 1x měsíčně. |
| Kód elementu kvality |
QE3-4 |
| Název elementu kvality |
Ostatní znečišťující látky |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Vzorky pro stanovení dalších znečišťujících látek jsou odebírány v reprezentativních profilech vodních útvarů. Vzorky jsou odebírány do vzorkovnic z toku nebo prostřednictvím odběrových zařízení na nádržích a ze sedimentů. |
| Metoda analýzy |
Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vychází ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu, který je k dispozici na http://www.ochranavod.cz. |
| Aplikované normy |
Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem a anebo metodik zveřejněných na http://www.ochranavod.cz. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programu monitoringu, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Odběry a stanovení dalších znečišťujících látek jsou prováděny 1x měsíčně. |
| Kód elementu kvality |
QE3-1 |
| Název elementu kvality |
Všeobecné chemické a fyzikálně chemické parametry |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Všeobecné chemické a fyzikálně-chemické ukazatele jsou měřeny buď přímo na lokalitě přenosnými sondami nebo je odebrán vzorek do vzorkovnice přímo nebo pomocí odběrového zařízení pro pozdější analýzu v laboratoři |
| Metoda analýzy |
Pro odběr a analýzu každého ukazatele zařazeného do programu monitoringu je specifikován postup odběru, předúprava vzorku, stručný popis zkušebního postupu i číslo a název příslušné normy v programu monitoringu. Programy vycházejí ze seznamů metod odběrů vzorků a měření a doporučených analytických metod uvedených v Rámcovém programu monitoringu je k dispozici na http://www.ochranavod.cz. |
| Aplikované normy |
Metody vzorkování a analýzy jednotlivých ukazatelů se provádí podle příslušných norem anebo metodik zveřejněných na http://www.ochranavod.cz. Seznam doporučených analytických metod je uveden v Rámcovém programu monitoringu, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Laboratoře provádějící odběr a analýzu mají zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří a musí mít platné Akreditační osvědčení. Laboratoře se musí v souladu s podmínkami akreditace zúčastňovat mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Laboratoře se rovněž zúčastňují mezinárodních interkalibračních zkoušek. |
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Měření a odběry všeobecných chemických a fyzikálně chemických ukazatelů tekoucích vod jsou prováděny 1x měsíčně. V plaveninách 4x ročně, v sedimentech 2x ročně a biologických matricích 1x ročně. |
| Kód elementu kvality |
QE2 |
| Název elementu kvality |
Hydrologické složky kvality |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Řeka |
| Metoda vzorkování |
Sledování hydromorfologických složek podporujících biologické složky je součástí sledování a hodnocení ekologického stavu povrchových vod. Hydromorfologické složky kvality zahrnují u toků sledování hydrologického režimu, kontinuity a morfologických podmínek. V současnosti se připravuje jednotná metodika sledování a hodnocení hydromorfologických parametrů pro tekoucí povrchové vody, dále tedy bude popsáno pouze sledování hydrologického režimu povrchových vod. Sledování hydrologického režimu povrchových vod podrobně popisuje Program kvantitativního monitoringu povrchových vod v ČR, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Metoda analýzy |
|
| Aplikované normy |
|
| Úroveň spolehlivosti |
|
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Sledování hydrologického režimu povrchových vod tekoucích se provádí na významných vodních tocích kontinuálně.
Aktuální data o hydrologickém režimu povrchových vod jsou zveřejňována a jsou dostupná na webové adrese http://www.voda.mze.cz/cz.
Sledování kontinuity a morfologie bude prováděno u povrchových vod s četností minimálně 1x za 6 let. |
| Kód elementu kvality |
QE2 |
| Název elementu kvality |
Hydrologické složky kvality |
| Kategorie útvaru povrchových vod |
Jezero |
| Metoda vzorkování |
Sledování hydromorfologických složek podporujících biologické složky je součástí sledování a hodnocení ekologického stavu povrchových vod. Hydromorfologické složky kvality zahrnují u stojatých vod sledování hydrologického režimu a morfologických podmínek. V současnosti se připravuje jednotná metodika sledování a hodnocení hydromorfologických parametrů pro tekoucí a stojaté povrchové vody, dále tedy bude popsáno pouze sledování hydrologického režimu povrchových vod. Sledování hydrologického režimu povrchových vod podrobně popisuje Program kvantitativního monitoringu povrchových vod v ČR, který je dostupný na http://www.ochranavod.cz. |
| Metoda analýzy |
|
| Aplikované normy |
|
| Úroveň spolehlivosti |
|
| Metodologie pro výběr frekvencí |
Sledování hydrologického režimu povrchových vod stojatých se provádí podle potřeb daných provozem vodního díla, který se řídí manipulačními řády a požadavky technicko-bezpečnostního dohledu. Frekvence měření je dána provozními potřebami správce vodního díla.
Aktuální data o hydrologickém režimu povrchových vod jsou zveřejňována a jsou dostupná na webové adrese http://www.voda.mze.cz/cz.
Sledování kontinuity a morfologie bude prováděno u povrchových vod s četností minimálně 1x za 6 let. |
1.2.Programy monitoringu povrchových vodTato část definuje programy pro monitorování útvarů povrchových vod
1.2.1 PROGRAM: CZ_5000_SWMO - Provozní monitoring povrchových vod
| Kód programu |
CZ_5000_SWMO |
| Název programu |
Provozní monitoring povrchových vod |
| Situační monitoring |
Ne |
| Provozní monitoring |
Ano |
| Jedná se o programu mezinárodní, národní nebo specifický pro oblast povdí? |
Národní |
| Pokud je součástí mezinárodního programu, popište prosím mezinárodní program a jeho návaznost na tento
|
Principy spolupráce v rámci Mezinárodní oblasti povodí Labe, včetně zajištění monitoringu přeshraničních vodních útvarů, jsou popsány ve společné souhrnné zprávě o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe. 24 profilů je součástí sítě EIONET. |
| Souhrnná informace o programu
|
Program provozního monitoringu povrchových vod v národní části Mezinárodní oblasti povodí Labe je víceúčelový program monitoringu povrchových vod směřující k naplnění požadavků směrnice 2000/60/ES, ustanovení § 21 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů a k zajištění mezinárodních závazků České republiky vůči Mezinárodní komisi pro ochranu Labe. Program provozního monitoringu zahrnuje monitoring chemického a ekologického stavu a jeho účelem je poskytnout informace pro:
- hodnocení stavu povrchových a podzemních vod podle § 21 odst.2 písm. a) zákona
- č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění
- pozdějších předpisů,
- upřesnění stanovení rizikovosti vodních útvarů,
- identifikaci a sledování vlivů způsobujících rizikovost vodních útvarů,
- stanovení stavu útvarů vod identifikovaných zejména jako rizikové,
- určení změny stavu těchto útvarů způsobené aplikací programů opatření a tím umožnit zhodnocení účinnosti těchto opatření,
- dosažení a vyhovění cílům a požadavkům pro chráněná území,
- identifikaci jakéhokoliv významného a trvalého vzestupného trendu koncentrací znečišťujících látek.
Program provozního monitoringu vychází ze stávajících programů monitoringu, které účelově doplňuje a rozšiřuje s cílem naplnit výše uvedené požadavky. Základ programu provozního monitoringu tvoří monitoring správců povodí spravujících příslušná dílčí povodí národní části Mezinárodní oblasti povodí Labe. |
| Datum předpokládaného zahájení programu (pokud je později než 22.12.2006)
|
|
| Důvod opoždění zahájení programu (pokud k němu došlo)
|
|
| Odkaz na související dokument nebo soubor
|
|
| URL pro další informace |
|
SUBPROGRAMY
Monitorovací program povrchových vod obsahuje nejméně jeden subprogram. Subprogram je vázán vždy na jednu kategorii povrchových vod, pro jednu kategorii povrchových vod lze definovat více subprogramů.
1 Subprogram: (Jezero )
| Kód subprogramu |
CZ_5000_SWMOLW
Pozn.: kód slouží k provázání s monitorovacími místy |
| Název subprogramu |
|
| Kategorie povrchových vod |
Jezero |
| Stručný souhrn metod a kritérií pro výběr míst |
Profily provozního monitoringu útvarů stojatých vod byly navrženy na základě hodnocení rizikovosti z hlediska naplnění environmentálních cílů ve smyslu článku 4 směrnice 2000/60/ES. Pro všechny nádrže určené jako rizikové byl jako reprezentativní pro hodnocení stavu určen profil na svislici u hráze nádrže. Vždy bude odebírán integrální vzorek z horních 3-4 m vodního sloupce a dále zonální odběr na svislici závislý na hloubce nádrže. |
| Jakým způsobem a v jakém rozsahu byl aplikován koncept dílčích míst |
Míra uplatnění monitoringu ve více dílčích místech v rámci jedné nádrže závisí na místních podmínkách, zejména na velikosti a hloubce nádrže a na působících vlivech. K odlišení velikosti a vlivu zdrojů bodového i plošného znečištění je nezbytné podchytit i význam prostorové a hloubkové diferenciace enviromentálních znaků v nádrži. Z tohoto důvodu je provozní monitoring ve vyjmenovaných nádržích doplněn o sledování na více svislicích. Rozmístění těchto svislic (vertikál) v nádržích je odvozeno od místních podmínek a je určeno tak, aby bylo možné vyhodnotit velikost i dopad zdrojů znečištění. |
| Další požadavky na monitoring v místech odběru pro lidskou spotřebu (v souvislosti s článkem 7) |
V rámci monitorování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových i podzemních vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. |
| Rozsah v jakém se monitoring liší od navrženého |
Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. |
| Počet míst v subprogramu |
41 |
| Odkaz na související dokumenty |
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod, k dispozici na http://www.ochranavod.cz, Rámcový program monitoringu a jednotlivé programy provozního monitoringu oblastí povodí k dispozici na http://www.ochranavod.cz. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe je k dispozici na stránkách www.ikse-mkol.org. |
Elementy kvality
Tato část definuje elementy kvality, které jsou v rámci subprogramu monitorovány. Metodologie a normy jsou uváděny pouze pokud se liší od všeobecných údajů uvedených v sekci 1.1
Jezero
Pozn. frekvence (četnost) určuje počet měření v roce, cyklus počet let, po kterých se sledování opakuje (např. frekvence=6 cyklus=3, ukazatel je měřen 6 krát v prvním roce a za tři roky opět 6 krát za rok, frekvence=12 cyklus=1 - ukazatel je měřen 12 krát každý rok, frekvence=2 cyklus=6 - ukazatel je měřen 2 krát v jediném roce šestiletého cyklu ).
| Kód elementu kvality |
Název elementu kvality |
Počet míst |
Frekvence |
Cyklus |
| QE1-1 |
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu |
41 |
4 |
3 |
| QE1-2 |
Složení, četnost a biomasa vodní flóry |
5 |
1 |
3 |
| QE1-3 |
Složení, četnost a diverzita fauny bentických bezobratlých |
9 |
2 |
3 |
| QE1-5 |
Ostatní nepovinné druhy(zooplankon) |
11 |
4 |
3 |
| QE3-1-1 |
Průhlednost vody |
41 |
4 |
1 |
| QE3-1-2 |
Tepelné poměry |
41 |
4 |
1 |
| QE3-1-3 |
Kyslíkové poměry |
30 |
7 |
1 |
| QE3-1-4 |
Slanost |
33 |
4 |
1 |
| QE3-1-5 |
Acidobasický stav |
33 |
4 |
1 |
| QE3-1-6 |
Živinové podmínky |
41 |
4 |
1 |
| QE3-2 |
Prioritní látky |
18 |
5 |
1 |
| QE3-3 |
Specifické znečišťující látky |
41 |
4 |
1 |
| QE3-4 |
Ostatní znečišťující látky |
41 |
4 |
1 |
Monitorovací program povrchových vod obsahuje nejméně jeden subprogram. Subprogram je vázán vždy na jednu kategorii povrchových vod, pro jednu kategorii povrchových vod lze definovat více subprogramů.
2 Subprogram: (Řeka)
| Kód subprogramu |
CZ_5000_SWMORW
Pozn.: kód slouží k provázání s monitorovacími místy |
| Název subprogramu |
|
| Kategorie povrchových vod |
Řeka |
| Stručný souhrn metod a kritérií pro výběr míst |
Při výběru monitorovacích míst se vycházelo ze sítě profilů existujících monitorovacích programů, které byly posouzeny z hlediska reprezentativnosti umístění profilů pro hodnocení chemického a ekologického stavu vodních útvarů a reprezentativnosti z hlediska významných vlivů působících na stav vodních útvarů. Posouzení reprezentativnosti profilů bylo založeno na principu doporučeném v metodickém materiálu „Pracovní cíle“, připraveném pracovníky VÚV T.G.M. v roce 2004 pro potřeby vyhodnocení rizikovosti. Výběr monitorovacích míst a návrh sledovaných ukazatelů se řídil také postupem pro hodnocení stavu vod a vodních útvarů, navrženým VÚV T.G.M. Využity byly rovněž zásady a příklady uvedené v CIS Guidance č. 7 – Pokyny pro monitorování podle směrnice 2000/60/ES. |
| Jakým způsobem a v jakém rozsahu byl aplikován koncept dílčích míst |
U povrchových vod tekoucích není monitoring v dílčích místech v rámci jednoho monitorovací profilu relevantní. |
| Další požadavky na monitoring v místech odběru pro lidskou spotřebu (v souvislosti s článkem 7) |
V rámci monitorování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových i podzemních vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. |
| Rozsah v jakém se monitoring liší od navrženého |
Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. |
| Počet míst v subprogramu |
528 |
| Odkaz na související dokumenty |
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Rámcový program monitoringu a jednotlivé programy provozního monitoringu oblastí povodí: http://www.ochranavod.cz. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe je k dispozici na stránkách www.ikse-mkol.org. |
Elementy kvality
Tato část definuje elementy kvality, které jsou v rámci subprogramu monitorovány. Metodologie a normy jsou uváděny pouze pokud se liší od všeobecných údajů uvedených v sekci 1.1
Řeka
Pozn. frekvence (četnost) určuje počet měření v roce, cyklus počet let, po kterých se sledování opakuje (např. frekvence=6 cyklus=3, ukazatel je měřen 6 krát v prvním roce a za tři roky opět 6 krát za rok, frekvence=12 cyklus=1 - ukazatel je měřen 12 krát každý rok, frekvence=2 cyklus=6 - ukazatel je měřen 2 krát v jediném roce šestiletého cyklu ).
| Kód elementu kvality |
Název elementu kvality |
Počet míst |
Frekvence |
Cyklus |
| QE1-1 |
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu |
267 |
5 |
3 |
| QE1-2 |
Složení, četnost a biomasa vodní flóry |
191 |
1 |
3 |
| QE1-3 |
Složení, četnost a diverzita fauny bentických bezobratlých |
327 |
1 |
3 |
| QE1-5 |
Ostatní nepovinné druhy(zooplankon) |
111 |
1 |
3 |
| QE2-3-2 |
Struktura a substrát dna toku |
7 |
2 |
3 |
| QE3-1-1 |
Průhlednost vody |
438 |
5 |
1 |
| QE3-1-2 |
Tepelné poměry |
469 |
5 |
1 |
| QE3-1-3 |
Kyslíkové poměry |
465 |
5 |
1 |
| QE3-1-4 |
Slanost |
348 |
5 |
1 |
| QE3-1-5 |
Acidobasický stav |
520 |
5 |
1 |
| QE3-1-6 |
Živinové podmínky |
520 |
5 |
1 |
| QE3-2 |
Prioritní látky |
268 |
5 |
1 |
| QE3-3 |
Specifické znečišťující látky |
520 |
5 |
1 |
| QE3-4 |
Ostatní znečišťující látky |
516 |
5 |
1 |
1.2.2 PROGRAM: CZ_5000_SWMS - Situační monitoring povrchových vod
| Kód programu |
CZ_5000_SWMS |
| Název programu |
Situační monitoring povrchových vod |
| Situační monitoring |
Ano |
| Provozní monitoring |
Ne |
| Jedná se o programu mezinárodní, národní nebo specifický pro oblast povdí? |
Národní |
| Pokud je součástí mezinárodního programu, popište prosím mezinárodní program a jeho návaznost na tento
|
V monitorovacích místech situačního monitoringu povrchových vod v rámci mezinárodních monitorovacích programů a v rámci monitoringu podle požadavků směrnice 2000/60/ES se může upravit četnost sledování a rozsah sledovaných parametrů po souhlasném stanovisku MŽP. Úpravy četnosti sledování a rozsahu příslušných parametrů pro dvoustranný monitoring jsou v kompetenci příslušných zmocněnců. Požadavky na monitoring pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce se před jejich přijetím konzultují prostřednictvím členů příslušných pracovních skupin nebo skupin expertů Mezinárodní komise pro ochranu Labe a pracovních skupin pro Rámcovou směrnici 2000/60/ES na hraničních vodách nebo zmocněnců se zpracovateli návrhů programu situačního monitoringu dle směrnice 2000/60/ES, ve kterých jsou příslušná monitorovací místa zařazena. V rámci mezinárodních komisí byly zpracovány společné zprávy o monitorovacích programech, kde jsou kromě shrnutí pojednány části monitoringu, které jsou předmětem koordinace.
23 profilů je zároveň součástí mezinárodní monitorovací sítě EIONET.
4 profily jsou součástí monitorovací sítě provozované podle Rozhodnutí rady 77/795/EHS. |
| Souhrnná informace o programu
|
Program situačního monitoringu dle Metodického pokynu pro monitorování vod slouží pro:
- Doplnění a ověření výsledků analýz charakteristik oblastí povodí a zhodnocení vlivů a dopadů na stav povrchových vod,
- Hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek
- Hodnocení dlouhodobých změn způsobených obecně lidskou činností,
- Účelné a efektivní návrhy na aktualizaci ostatních programů monitoringu,
- Vedení vodní bilance
- Zjišťování jakosti povrchových vod podle § 21 odst.2 písm.a) vodního zákona.
Program situačního monitoringu stanoví zejména:
- Vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu
- Seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo. |
| Datum předpokládaného zahájení programu (pokud je později než 22.12.2006)
|
|
| Důvod opoždění zahájení programu (pokud k němu došlo)
|
|
| Odkaz na související dokument nebo soubor
|
|
| URL pro další informace |
|
SUBPROGRAMY
Monitorovací program povrchových vod obsahuje nejméně jeden subprogram. Subprogram je vázán vždy na jednu kategorii povrchových vod, pro jednu kategorii povrchových vod lze definovat více subprogramů.
1 Subprogram: (Jezero )
| Kód subprogramu |
CZ_5000_SWMSLW
Pozn.: kód slouží k provázání s monitorovacími místy |
| Název subprogramu |
|
| Kategorie povrchových vod |
Jezero |
| Stručný souhrn metod a kritérií pro výběr míst |
Síť situačního monitoringu povrchových vod musí pokrývat dostatečný počet útvarů povrchových vod, aby poskytovala souvislý a vyčerpávající přehled o stavu vod a umožnila souhrnné zhodnocení stavu povrchových vod v každé oblasti povodí. Monitorovací místa nemusí být ve všech útvarech povrchových vod, ale v případě stejného typu vodního útvaru a míry ovlivnění musí být vybrána tak, aby byla reprezentativní pro skupiny vodních útvarů, významná dílčí povodí nebo oblast povodí.
Výběr lokalit pro síť je určen následujícími kritérii:
1.velikost průtoků je významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst n velkých vodních tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2
2.objem vody je v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží
3.významné vodní útvary přesahující hranice členských států
4.místo stanovené rozhodnutím o výměně informací č. 77/795 EHS
5.další místa, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států.
Do návrhu sítě situačního monitoringu jsou zařazena monitorovací místa, která splní alespoň jedno z výše uvedených kritérií. V zájmu zachování kontinuity sledování se pro situační monitoring přednostně vybírají monitorovací místa ze stávajících monitorovacích sítí a v období mezi realizací situačního monitoringu se tato místa situačního monitoringu přednostně zařazují do provozního monitoringu.
Rozsah monitorovací sítě situačního monitoringu povrchových vod tekoucích a stojatých včetně popisných údajů k jednotlivým monitorovacím místům je dokumentován ve formátu GIS vrstvy, která je k dispozici ke stažení na internetových stránkách www.ochranavod.cz.
Postup při výběru míst pro odběr jednotlivých biologických složek ekologické kvality povrchových vod tekoucích a stojatých je popsán v metodikách pro odběr a zpracování vzorků. Seznam těchto metodik je součástí Rámcového programu monitoringu. Schválené metodiky jsou dostupné na www.ochranavod.cz. |
| Jakým způsobem a v jakém rozsahu byl aplikován koncept dílčích míst |
Monitorovací místo pro situační monitoring stavu povrchových vod stojatých je vždy situováno v blízkosti hráze nádrže, nikoli na výtoku z nádrže. V tomto monitorovacím místě se odebírá integrální vzorek v horních cca 3-4 m vodního sloupce a zonální odběry ve svislici v hloubkách 0, 5, 10 m podle hloubky nádrže dále po 10 m až ke dnu nádrže. Dále se v této svislici provádí zonální měření základních parametrů jakostní sondou v intervalu 1 m po celé délce svislice (v opodstatněných případech lze v hloubkách větších než 20 m zvětšit interval až na 5 m). |
| Další požadavky na monitoring v místech odběru pro lidskou spotřebu (v souvislosti s článkem 7) |
V rámci monitorování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových i podzemních vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. |
| Rozsah v jakém se monitoring liší od navrženého |
Rozsah sledovaných ukazatelů a veličin v jednotlivých matricích je v rámci programu situačního monitoringu povrchových vod tekoucích a stojatých pro každé monitorovací místo stejný. |
| Počet míst v subprogramu |
16 |
| Odkaz na související dokumenty |
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Rámcový program monitoringu: http://www.ochranavod.cz.
Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe: http://www.ikse-mkol.org/ |
Elementy kvality
Tato část definuje elementy kvality, které jsou v rámci subprogramu monitorovány. Metodologie a normy jsou uváděny pouze pokud se liší od všeobecných údajů uvedených v sekci 1.1
Jezero
Pozn. frekvence (četnost) určuje počet měření v roce, cyklus počet let, po kterých se sledování opakuje (např. frekvence=6 cyklus=3, ukazatel je měřen 6 krát v prvním roce a za tři roky opět 6 krát za rok, frekvence=12 cyklus=1 - ukazatel je měřen 12 krát každý rok, frekvence=2 cyklus=6 - ukazatel je měřen 2 krát v jediném roce šestiletého cyklu ).
| Kód elementu kvality |
Název elementu kvality |
Počet míst |
Frekvence |
Cyklus |
| QE1-1 |
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu |
16 |
6 |
3 |
| QE1-5 |
Ostatní nepovinné druhy(zooplankon) |
16 |
6 |
3 |
| QE2-4 |
Hydrologický režim |
16 |
12 |
1 |
| QE2-5 |
Morfologické podmínky |
16 |
1 |
6 |
| QE3-1-1 |
Průhlednost vody |
16 |
6 |
3 |
| QE3-1-2 |
Tepelné poměry |
16 |
6 |
3 |
| QE3-1-3 |
Kyslíkové poměry |
16 |
6 |
3 |
| QE3-1-4 |
Slanost |
16 |
6 |
3 |
| QE3-1-5 |
Acidobasický stav |
16 |
6 |
3 |
| QE3-1-6 |
Živinové podmínky |
16 |
6 |
3 |
| QE3-2 |
Prioritní látky |
16 |
6 |
3 |
| QE3-3 |
Specifické znečišťující látky |
16 |
6 |
3 |
| QE3-4 |
Ostatní znečišťující látky |
16 |
6 |
3 |
| QE1-2 |
Složení, četnost a biomasa vodní flóry |
16 |
1 |
3 |
| QE1-3 |
Složení, četnost a diverzita fauny bentických bezobratlých |
16 |
2 |
3 |
| QE1-4 |
Složení, četnost a věková struktura rybí fauny |
16 |
1 |
3 |
Monitorovací program povrchových vod obsahuje nejméně jeden subprogram. Subprogram je vázán vždy na jednu kategorii povrchových vod, pro jednu kategorii povrchových vod lze definovat více subprogramů.
2 Subprogram: (Řeka)
| Kód subprogramu |
CZ_5000_SWMSRW
Pozn.: kód slouží k provázání s monitorovacími místy |
| Název subprogramu |
|
| Kategorie povrchových vod |
Řeka |
| Stručný souhrn metod a kritérií pro výběr míst |
Síť situačního monitoringu povrchových vod musí pokrývat dostatečný počet útvarů povrchových vod, aby poskytovala souvislý a vyčerpávající přehled o stavu vod a umožnila souhrnné zhodnocení stavu povrchových vod v každé oblasti povodí. Monitorovací místa nemusí být ve všech útvarech povrchových vod, ale v případě stejného typu vodního útvaru a míry ovlivnění musí být vybrána tak, aby byla reprezentativní pro skupiny vodních útvarů, významná dílčí povodí nebo oblast povodí.
Výběr lokalit pro síť je určen následujícími kritérii:
1.velikost průtoků je významná pro oblast povodí jako celek, včetně míst n velkých vodních tocích, kde je plocha povodí větší než 2 500 km2
2.objem vody je v rámci oblasti povodí významný, včetně velkých jezer a nádrží
3.významné vodní útvary přesahující hranice členských států
4.místo stanovené rozhodnutím o výměně informací č. 77/795 EHS
5.další místa, která jsou potřebná k odhadům zatížení znečišťujícími látkami přenášenými přes hranice členských států.
Do návrhu sítě situačního monitoringu jsou zařazena monitorovací místa, která splní alespoň jedno z výše uvedených kritérií. V zájmu zachování kontinuity sledování se pro situační monitoring přednostně vybírají monitorovací místa ze stávajících monitorovacích sítí a v období mezi realizací situačního monitoringu se tato místa situačního monitoringu přednostně zařazují do provozního monitoringu.
Rozsah monitorovací sítě situačního monitoringu povrchových vod tekoucích a stojatých včetně popisných údajů k jednotlivým monitorovacím místům je dokumentován ve formátu GIS vrstvy, která je k dispozici ke stažení na internetových stránkách www.ochranavod.cz.
Postup při výběru míst pro odběr jednotlivých biologických složek ekologické kvality povrchových vod tekoucích a stojatých je popsán v metodikách pro odběr a zpracování vzorků. Seznam těchto metodik je součástí Rámcového programu monitoringu. Schválené metodiky jsou dostupné na www.ochranavod.cz. |
| Jakým způsobem a v jakém rozsahu byl aplikován koncept dílčích míst |
Dílčí monitorovací místa v rámci monitorovacích programů v ČR nejsou u povrchových vod tekoucích stanovena. |
| Další požadavky na monitoring v místech odběru pro lidskou spotřebu (v souvislosti s článkem 7) |
V rámci monitorování území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových i podzemních vod, kde odběr vody činí více než 10 m3/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. |
| Rozsah v jakém se monitoring liší od navrženého |
Rozsah sledovaných ukazatelů a veličin v jednotlivých matricích je v rámci programu situačního monitoringu povrchových vod tekoucích a stojatých pro každé monitorovací místo v ČR stejný s výjimkou profilů Labe-Děčín, Labe-Schmilka, a Labe-Ústí nad Labem, kde se v matrici voda navíc stanovují látky ze skupiny chlorovaných éterů (1,3-dichlor-2-propyl-2,3-dichlor-1-propylether, bis(1,3-dichlor-2-propyl)-ether a bis (2,3-dichlor-1-propyl)-ether). |
| Počet míst v subprogramu |
67 |
| Odkaz na související dokumenty |
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Rámcový program monitoringu: http://www.ochranavod.cz.
Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe: http://www.ikse-mkol.org/ |
Elementy kvality
Tato část definuje elementy kvality, které jsou v rámci subprogramu monitorovány. Metodologie a normy jsou uváděny pouze pokud se liší od všeobecných údajů uvedených v sekci 1.1
Řeka
Pozn. frekvence (četnost) určuje počet měření v roce, cyklus počet let, po kterých se sledování opakuje (např. frekvence=6 cyklus=3, ukazatel je měřen 6 krát v prvním roce a za tři roky opět 6 krát za rok, frekvence=12 cyklus=1 - ukazatel je měřen 12 krát každý rok, frekvence=2 cyklus=6 - ukazatel je měřen 2 krát v jediném roce šestiletého cyklu ).
| Kód elementu kvality |
Název elementu kvality |
Počet míst |
Frekvence |
Cyklus |
| QE1-1 |
Složení, četnost a biomasa fytoplanktonu |
67 |
3 |
3 |
| QE1-2 |
Složení, četnost a biomasa vodní flóry |
67 |
1 |
3 |
| QE1-3 |
Složení, četnost a diverzita fauny bentických bezobratlých |
67 |
2 |
3 |
| QE1-4 |
Složení, četnost a věková struktura rybí fauny |
67 |
1 |
3 |
| QE2-1 |
Hydrologický režim toku |
67 |
12 |
1 |
| QE2-2 |
Kontinuita toku |
67 |
1 |
6 |
| QE2-3 |
Morfologické podmínky toku |
67 |
1 |
6 |
| QE2-3-2 |
Struktura a substrát dna toku |
26 |
2 |
1 |
| QE3-1-1 |
Průhlednost vody |
67 |
12 |
3 |
| QE3-1-2 |
Tepelné poměry |
67 |
12 |
3 |
| QE3-1-3 |
Kyslíkové poměry |
67 |
12 |
3 |
| QE3-1-4 |
Slanost |
67 |
12 |
3 |
| QE3-1-5 |
Acidobasický stav |
67 |
12 |
3 |
| QE3-1-6 |
Živinové podmínky |
67 |
12 |
1 |
| QE3-2 |
Prioritní látky |
67 |
12 |
1 |
| QE3-3 |
Specifické znečišťující látky |
67 |
12 |
1 |
| QE3-4 |
Ostatní znečišťující látky |
67 |
12 |
1 |
2. Průzkumný monitoring povrchových vod
Průzkumný monitoring je ze své podstaty proměnlivý a jako takový se liší od provozního i situačního programu. Tato část popisuje souhrn metodologií a strategií, které jsou uplatněny při implementaci průzkumného monitoringu povrchových vod.
Obsah
| Strategie pro průzkumný monitoring Strategy for setting up investigative monitoring* |
Programy průzkumného monitoringu dle Metodického pokynu o monitorování vod vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:
- důvody pro zavedení průzkumného monitoringu
- cíle průzkumného monitoringu
- vymezení monitorovacích míst
- seznamy ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo
Programy průzkumného monitoringu se zpracovávají podle potřeby pro povrchové vody, vždy ve vazbě na vodní útvary nebo jejich seskupení.
Podnět k zavedení průzkumného monitoringu dává správce povodí, Česká inspekce životního prostředí nebo pověřený odborný subjekt.
Návrhy programů průzkumného monitoringu sestavují podle jejich charakteru příslušní správci povodí nebo pověřené odborné subjekty.
V současnosti nebyl navržen prozatím žádný program průzkumného monitoringu povrchových vod.
Programy průzkumného monitoringu se uplatní v případech, že:
- se vyskytly mimořádné jevy a nejsou známy jejich příčiny,
- výsledky situačního monitoringu indikují pravděpodobnost nedosažení dobrého ekologického stavu vod a daný vodní útvar dosud nebyl zahrnut do programu provozního monitoringu,
- bude nutné zjistit velikosti a dopady havarijního znečištění,
- bude třeba získat informace pro program opatření k dosažení cílů ochrany vod. |
| Očekávané zahájení programu (pokud k němu dojde později než 22.12.2006) |
|
| Důvod zdržení |
|
| Odkaz na související dokumenty |
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Rámcový program monitoringu: http://www.ochranavod.cz. |
| URL pro další informaci: |
|
3. Monitorovací programy podzemních vod
Tato část informuje o programech monitoringu podzemních vod (chemickém a kvantitativním)
3.1 Elementy kvality pro podzemní vody
Tato část definuje metody a normy všeobecně používané pro dané elementy kvality podzemních vod.
3.2 Monitorovací programy podzemních vod Tato část definuje programy pro monitoring útvarů podzemních vod. Koncept subprogramů není pro podzemní vody aplikován. 3.2.1 PROGRAMME: CZ_5000_GWMCO - Provozní monitoring chemického stavu podzemních vod
| Kód programu |
CZ_5000_GWMCO |
| Název programu |
Provozní monitoring chemického stavu podzemních vod |
| Kvantitativní monitoring |
Ne |
| Chemický situační monitoring |
Ne |
| Chemický provozní monitoring |
Ano |
| Je tento program mezinárodní, národní, nebo specifický? |
Národní |
| Pokud je součástí mezinárodního programu následuje popis mezinárodního programu a jeho souvislosti s tímto programem. |
Monitoring chemického stavu podzemních vod je v rámci některých postupů koordinován v rámci Mezinárodní oblasti povodí Labe. Koordinace se týče minimální četnosti měření, sledovaných ukazatelů a srovnatelnosti výsledků. Mezinárodní komise pro ochranu Labe zpracovala Společnou souhrnnou zprávu o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe, kde jsou kromě shrnutí pojednány části monitoringu, které jsou předmětem koordinace. 58 % monitorovacích míst je zároveň zařazeno do mezinárodní sítě sledování EIONET. |
| Souhrnná informace o programu |
Monitoring podzemních vod v ČR je zajišťován převážně ve státní síti sledování podzemních vod, provozované Českým hydrometeorologickým ústavem. Tato síť tvoří základní kostru pro monitorovací programy podzemních vod, která může být v případě potřeby doplněna o vybrané objekty využívané k jiným účelům. Monitoring chemického stavu je v současné době zajišťován sledováním jakosti podzemních vod v podmnožině 462 objektů státní sítě, které jsou technicky způsobilé pro odběr vzorku.
V ČR byla v lednu 2006 zahájena rekonstrukce stávající státní sítě, finančně podporovaná z fondů soudržnosti EU. Nově vybudovaná síť bude v sobě zahrnovat cca 30% objektů stávající sítě z důvodu zachování kontinuity sledování a bude složena z 805 mělkých vrtů, 489 hlubokých vrtů a 335 pramenů (celkem 1629 objektů v ČR). Počet objektů pro sledování chemického stavu podzemních vod se zvýší na cca 600 objektů. Dokončované objekty budou průběžně nahrazovat stávající objekty a tak bude kompletní rekonstruovaná síť v provozu až v roce 2008. V přechodném období, bude monitoring pro první etapu plánů oblastí povodí tedy proveden na stávající síti a teprve v průběhu roku 2008 dojde k přechodu na novou síť. Počty monitorovacích objektů se tedy budou lišit, program monitoringu by však měl být zachován.
Provozní monitoring se provádí pro účely hodnocení stavu útvarů podzemních vod dle směrnice 2000/60/ES ve všech útvarech podzemních vod, které byly na základě posouzení vlivů a dopadů nebo na základě situačního monitoringu, určeny jako rizikové z hlediska splnění environmentálních cílů. Pro účely hodnocení stavu vod se v programu provozního monitoringu sledují v ČR všechny útvary podzemních vod. Monitorovací síť je v současné době totožná s monitorovací sítí pro situační monitoring, v opodstatněných případech se může monitorovací síť lokálně zahustit podle typu vlivu na útvar podzemních vod. |
| Předpokládané datum zahájení programu (pokud začíná později než 22.12.2006) |
2007-12-22 |
| Důvod zdržení |
Podle směrnice 2000/60/ES má být provozní monitoring prováděn v obdobích
mezi uskutečňováním situačních monitorovacích programů. Zahájení provozního monitoringu po prvním roce trvání situačního monitoringu je tedy v souladu s Rámcovou směrnicí. |
| Stručný souhrn metod pro výběr míst |
Monitorovací síť musí pokrýt oblast infiltrace, transportu i odvodnění útvaru podzemních vod. Větší hustota monitorovacích objektů se volí v oblastech, kde může docházet nebo dochází ke kontaminaci podzemních vod. Každý útvar podzemních vod musí být monitorován nejméně jedním monitorovacím objektem. Optimální počet monitorovacích objektů je 3 a více na útvar podzemních vod v závislosti na hydrogeologických podmínkách a velikosti plochy útvaru. Doporučená kritéria pro určení hustoty monitorovací sítě pro hlavní typy hydrogeologických struktur jsou uvedeny v Rámcovém programu monitoringu: http://www.ochranavod.cz. |
| Jak a v jakém rozsahu byl aplikován koncept dílčích míst |
Hloubková stratifikace monitorovacích míst je v dostatečné míře zohledněna v samostatných místech, tj. pozorování různých kolektorů je ve stejném místě zajištěno více samostatnými monitorovacími objekty. |
| Další požadavky v místech odběru vody pro lidskou spotřebu v souvislosti s článkem 7 |
Monitoring odběrů podzemních vod pro pitné účely (surová voda) je provozován samostatně pro všechny odběry nad 10m3/den v rozsahu cca 45 ukazatelů a v četnosti podle množství zásobovaných obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. Tento monitoring není součástí monitoringu chemického stavu.
Pro síť situačního monitoringu podzemních vod se budou využívat objekty sítě sledování podzemních vod doplněné o významné využívané zdroje pitných vod. Objekty využívaných zdrojů podzemních vod budou do sítě přidány v oblastech, které nejsou pokryty sítí sledování kvantitativního stavu podzemních vod za použití následujících kritérií: odebírané množství je větší než 10 l/s; objekt využívá přesně definovaný kolektor vodního útvaru; objekt je kontinuálně využíván a objekt je technicky způsobilý pro řádný odběr vzorku.
Výběr objektů využívaných zdrojů pitných vod proběhne v roce 2008 po ukončení rekonstrukce sítě sledování kvantitativního stavu podzemních vod a definitivním výběru objektů pro monitoring chemického stavu z této sítě. Objekty využívaných zdrojů pitných vod budou tedy zařazeny do monitoringu chemického stavu v roce 2009. Tyto objekty budou sloužit jak pro program situačního, tak pro program provozního monitoringu podzemních vod. |
| Zvláštní opatření u přeshraničních vodních útvarů |
ČR zatím nemá vymezen žádný přeshraniční útvar podzemních vod v Mezinárodní oblasti povodí Labe. |
| Rozsah v jakém se monitoring odlišuje od navrženého |
Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. |
| Počet míst programu |
333 |
| Počet odběrů pitné vody, se kterými je monitorovací místo spojeno |
0 |
| Podíl míst odchylujících se od programu |
0 |
| Odkaz na související dokumenty a data |
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod a Rámcový program: http://www.ochranavod.cz. Programy provozního monitoringu podzemních vod : http://www.ochranavod.cz. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe je k dispozici na stránkách http://www.ikse-mkol.org. |
| URLpro další informace |
|
Elementy kvality
Tato část definuje elementy kvality monitorované v rámci tohoto programu. Metody a normy jsou uváděny pouze pokud se liší od všeobecně používaných metod uvedených v sekci 3.1
Pozn. frekvence (četnost) určuje počet měření v roce, cyklus počet let, po kterých se sledování opakuje (např. frekvence=6 cyklus=3, ukazatel je měřen 6 krát v prvním roce a za tři roky opět 6 krát za rok, frekvence=12 cyklus=1 - ukazatel je měřen 12 krát každý rok, frekvence=2 cyklus=6 - ukazatel je měřen 2 krát v jediném roce šestiletého cyklu ).
| Kód parametru |
GE2 |
| Počet míst |
333 |
| Frekvence |
2 |
| Cyklus |
2 |
| Popis cyklu |
Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a rozsah ukazatelů, počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. V současné době je rozsah sledovaných ukazatelů provozního monitoringu totožný s rozsahem sledovaných ukazatelů situačního monitoringu a tento rozsah bude pravděpodobně upravován v dalších letech trvání monitoringu podle výsledků situačního monitoringu a podle dostupných finančních prostředků. |
| Popis měření |
V současné době je rozsah sledovaných ukazatelů provozního monitoringu totožný s rozsahem situačního monitoringu. Rozsah bude upravován v dalších letech podle výsledků situačního monitoringu a podle dostupných finančních prostředků. |
| Metoda vzorkování |
Odběr vzorků vody z pramenů je prováděn dle ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků. Při vzorkování vrtů je třeba zapustit čerpadlo do požadované hloubky a po požadovanou dobu z ní čerpat zadané množství vody. Odpouštění přetokových vrtů musí probíhat nejméně 2 hodiny. Po stanovené době řádným a pečlivým způsobem dle pokynů zpracovávající laboratoře a v souladu s ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod odebere vzorkař laboratoří požadované množství neprovzdušněného vzorku a zaznamená aktuální hodnoty pH, vodivosti, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty vody v okamžiku odběru vzorku. Technické a materiální vybavení ke vzorkování podzemních vod musí být používáno jenom ke vzorkování pitných vod a podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ. Odebrané vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem a max. do 48 hodin odevzdány v laboratoři ke zpracování, od odběru vzorků pro analýzy organických látek smí být maximální doba do předání laboratoři 24 hodin. Vzorky vody musí být zpracovány nejpozději do 72 hodin po převzetí s výjimkou vzorků na organické látky, které je nutno analyzovat v následujících 24 hodinách po převzetí. Laboratoře jsou povinny výsledky autorizovat formou protokolu o zkoušce. Nedílnou součástí analytických výsledků je údaj o chybě stanovení.
Laboratoře musí mít zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Kvalita chemických analýz je kontrolována v rámci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Podrobnosti závazných metod použitých při analytických pracích jsou stanoveny národními, evropskými a mezinárodními normami. |
| Metoda analýz |
|
| Použité normy |
Pro vzorkování se používají normy ČSN ISO 5667-2 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-6 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků a ČSN ISO 5667-11 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod. Pro analytické práce jsou závazné normy ČSN EN 25813 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Jodometrická metoda, ČSN EN 25814 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Elektrochemická metoda s membránovou sondou, ČSN ISO 10 523 Jakost vod – Stanovení pH, ČSN EN 27888 Jakost vod – Stanovení elektrické konduktivity, ČSN ISO 7890-3 Jakost vod – Stanovení dusičnanů - Část 3: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou a ČSN ISO-7150 Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 1: Manuální spektrometrická metoda. |
| Úroveň spolehlivosti |
Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. |
| Metody pro určení frekvencí |
Minimální roční četnosti odběrů vzorků jsou stanoveny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Odběry vzorků a analýzy jakosti vody budou prováděny ve dvou vzorkovacích cyklech (jarní a podzimní). Jarní cyklus vzorkování proběhne během měsíce dubna, května a června, odběry v rámci podzimního cyklu pak během září, října a listopadu. Vzorky musí být odebírány v každém monitorovacím místě ve stejném období, aby se zamezilo ovlivnění zjišťovaných údajů sezónní variabilitou. Pro program provozního monitoringu je četnost vzorkování stanovena také na 2x ročně. Program provozního monitoringu bude probíhat v letech 2008, 2010, 2011 a 2012. |
| Kód parametru |
GE3 |
| Počet míst |
333 |
| Frekvence |
2 |
| Cyklus |
2 |
| Popis cyklu |
Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a rozsah ukazatelů, počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. V současné době je rozsah sledovaných ukazatelů provozního monitoringu totožný s rozsahem sledovaných ukazatelů situačního monitoringu a tento rozsah bude pravděpodobně upravován v dalších letech trvání monitoringu podle výsledků situačního monitoringu a podle dostupných finančních prostředků. |
| Popis měření |
V současné době je rozsah sledovaných ukazatelů provozního monitoringu totožný s rozsahem situačního monitoringu. Rozsah bude upravován v dalších letech podle výsledků situačního monitoringu a podle dostupných finančních prostředků. |
| Metoda vzorkování |
Odběr vzorků vody z pramenů je prováděn dle ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků. Při vzorkování vrtů je třeba zapustit čerpadlo do požadované hloubky a po požadovanou dobu z ní čerpat zadané množství vody. Odpouštění přetokových vrtů musí probíhat nejméně 2 hodiny. Po stanovené době řádným a pečlivým způsobem dle pokynů zpracovávající laboratoře a v souladu s ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod odebere vzorkař laboratoří požadované množství neprovzdušněného vzorku a zaznamená aktuální hodnoty pH, vodivosti, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty vody v okamžiku odběru vzorku. Technické a materiální vybavení ke vzorkování podzemních vod musí být používáno jenom ke vzorkování pitných vod a podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ. Odebrané vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem a max. do 48 hodin odevzdány v laboratoři ke zpracování, od odběru vzorků pro analýzy organických látek smí být maximální doba do předání laboratoři 24 hodin. Vzorky vody musí být zpracovány nejpozději do 72 hodin po převzetí s výjimkou vzorků na organické látky, které je nutno analyzovat v následujících 24 hodinách po převzetí. Laboratoře jsou povinny výsledky autorizovat formou protokolu o zkoušce. Nedílnou součástí analytických výsledků je údaj o chybě stanovení.
Laboratoře musí mít zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Kvalita chemických analýz je kontrolována v rámci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Podrobnosti závazných metod použitých při analytických pracích jsou stanoveny národními, evropskými a mezinárodními normami. |
| Metoda analýz |
|
| Použité normy |
Pro vzorkování se používají evropské normy ČSN ISO 5667-2 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-6 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků a ČSN ISO 5667-11 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod. Pro analytické práce jsou závazné evropské a mezinárodní normy, , pouze výjimečně se jedná o národní normy uvedené na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. |
| Metody pro určení frekvencí |
Minimální roční četnosti odběrů vzorků jsou stanoveny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Odběry vzorků a analýzy jakosti vody budou prováděny ve dvou vzorkovacích cyklech (jarní a podzimní). Jarní cyklus vzorkování proběhne během měsíce dubna, května a června, odběry v rámci podzimního cyklu pak během září, října a listopadu. Vzorky musí být odebírány v každém monitorovacím místě ve stejném období, aby se zamezilo ovlivnění zjišťovaných údajů sezónní variabilitou. Pro získání reprezentativního počtu vzorků pro program situačního monitoringu je z důvodu nízké roční četností vzorkování nutno provádět monitoring ve víceletých cyklech. Program situačního monitoringu bude prováděn s frekvencí vzorkování 2x za šestileté období. První fáze vzorkování proběhne v roce 2007 a předpokládá se, že další fáze vzorkování proběhne v roce 2009. |
3.2.2 PROGRAMME: CZ_5000_GWMCS - Situační monitoring chemického stavu podzemních vod
| Kód programu |
CZ_5000_GWMCS |
| Název programu |
Situační monitoring chemického stavu podzemních vod |
| Kvantitativní monitoring |
Ne |
| Chemický situační monitoring |
Ano |
| Chemický provozní monitoring |
Ne |
| Je tento program mezinárodní, národní, nebo specifický? |
Národní |
| Pokud je součástí mezinárodního programu následuje popis mezinárodního programu a jeho souvislosti s tímto programem. |
Monitoring chemického stavu podzemních vod je v rámci některých postupů koordinován v rámci Mezinárodní oblasti povodí Labe. Koordinace se týká minimální četnosti měření, sledovaných ukazatelů a srovnatelnosti výsledků. Mezinárodní komise pro ochranu Labe zpracovala Společnou souhrnnou zprávu o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe, kde jsou kromě shrnutí pojednány části monitoringu, které jsou předmětem koordinace. 58 % monitorovacích míst je zároveň zařazeno do mezinárodní sítě sledování EIONET. |
| Souhrnná informace o programu |
Monitoring chemického stavu podzemních vod je navržen tak, aby poskytoval dostatek podkladů pro ověření výsledků charakterizace útvarů podzemních vod a umožnil stanovení chemického stavu útvarů podzemních vod, hlavně z hlediska dopadů bodových a plošných zdrojů znečištění.
Monitoring podzemních vod v ČR je zajišťován převážně ve státní síti sledování podzemních vod, provozované Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). Tato síť tvoří základní kostru pro monitorovací programy podzemních vod, která může být v případě potřeby doplněna o vybrané objekty využívané k jiným účelům. Monitoring chemického stavu je v současné době zajišťován sledováním jakosti podzemních vod v podmnožině 462 objektů státní sítě, které jsou technicky způsobilé pro odběr vzorku.
V ČR byla v lednu 2006 zahájena rekonstrukce stávající státní sítě, finančně podporovaná z fondů soudržnosti EU. Nově vybudovaná síť bude v sobě zahrnovat cca 30% objektů stávající sítě z důvodu zachování kontinuity sledování a bude složena z 805 mělkých vrtů, 489 hlubokých vrtů a 335 pramenů (celkem 1629 objektů v ČR). Počet objektů pro sledování chemického stavu podzemních vod se zvýší na cca 600 objektů. Dokončované objekty budou průběžně nahrazovat stávající objekty a tak bude kompletní rekonstruovaná síť v provozu až v roce 2008. V přechodném období, bude monitoring pro první etapu plánů oblastí povodí tedy proveden na stávající síti a teprve v průběhu roku 2008 dojde k přechodu na novou síť. Počty monitorovacích objektů se tedy budou lišit, program monitoringu by však měl být zachován.
V rámci situačního monitoringu se sledují všechny útvary podzemních vod v ČR. Výběr monitorovacích objektů pro program situačního monitoringu se provádí v závislosti na výsledcích analýzy vlivů a dopadů s přihlédnutím ke koncepčnímu modelu útvaru podzemních vod a specifickým vlastnostem relevantních znečišťujících látek tak, aby byla vytvořena reprezentativní monitorovací síť. |
| Předpokládané datum zahájení programu (pokud začíná později než 22.12.2006) |
|
| Důvod zdržení |
|
| Stručný souhrn metod pro výběr míst |
Monitorovací síť musí pokrýt oblast infiltrace, transportu i odvodnění útvaru podzemních vod. Větší hustota monitorovacích objektů se volí v oblastech, kde může docházet nebo dochází ke kontaminaci podzemních vod. Každý útvar podzemních vod musí být monitorován nejméně jedním monitorovacím objektem. Optimální počet monitorovacích objektů je 3 a více na útvar podzemních vod v závislosti na hydrogeologických podmínkách a velikosti plochy útvaru. Doporučená kritéria pro určení hustoty monitorovací sítě pro hlavní typy hydrogeologických struktur jsou uvedeny v Rámcovém programu monitoringu http://www.ochranavod.cz. |
| Jak a v jakém rozsahu byl aplikován koncept dílčích míst |
Hloubková stratifikace monitorovacích míst je v dostatečné míře zohledněna v samostatných místech, tj. pozorování různých kolektorů je ve stejném místě zajištěno více samostatnými monitorovacími objekty. |
| Další požadavky v místech odběru vody pro lidskou spotřebu v souvislosti s článkem 7 |
Monitoring odběrů podzemních vod pro pitné účely (surová voda) je provozován samostatně pro všechny odběry nad 10m3/den v rozsahu cca 45 ukazatelů a v četnosti podle množství zásobovaných obyvatel. Monitorování vod zajišťuje podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu provozovatel vodovodu. Tento monitoring není součástí monitoringu chemického stavu.
Pro síť situačního monitoringu podzemních vod se budou využívat objekty sítě sledování podzemních vod doplněné o významné využívané zdroje pitných vod. Objekty využívaných zdrojů podzemních vod budou do sítě přidány v oblastech, které nejsou pokryty sítí sledování kvantitativního stavu podzemních vod za použití následujících kritérií: odebírané množství je větší než 10 l/s; objekt využívá přesně definovaný kolektor vodního útvaru; objekt je kontinuálně využíván a objekt je technicky způsobilý pro řádný odběr vzorku.
Výběr objektů využívaných zdrojů pitných vod proběhne v roce 2008 po ukončení rekonstrukce sítě sledování kvantitativního stavu podzemních vod a definitivním výběru objektů pro monitoring chemického stavu z této sítě. Objekty využívaných zdrojů pitných vod budou tedy zařazeny do monitoringu chemického stavu v roce 2009. Tyto objekty budou sloužit jak pro program situačního, tak pro program provozního monitoringu podzemních vod. |
| Zvláštní opatření u přeshraničních vodních útvarů |
ČR zatím nemá vymezen žádný přeshraniční útvar podzemních vod v Mezinárodní oblasti povodí Labe. |
| Rozsah v jakém se monitoring odlišuje od navrženého |
Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. |
| Počet míst programu |
333 |
| Počet odběrů pitné vody, se kterými je monitorovací místo spojeno |
0 |
| Podíl míst odchylujících se od programu |
0 |
| Odkaz na související dokumenty a data |
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Rámcový program monitoringu a program situačního monitoringu podzemních vod: http://www.ochranavod.cz. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe je k dispozici na stránkách www.ikse.mkol.org. |
| URLpro další informace |
|
Elementy kvality
Tato část definuje elementy kvality monitorované v rámci tohoto programu. Metody a normy jsou uváděny pouze pokud se liší od všeobecně používaných metod uvedených v sekci 3.1
Pozn. frekvence (četnost) určuje počet měření v roce, cyklus počet let, po kterých se sledování opakuje (např. frekvence=6 cyklus=3, ukazatel je měřen 6 krát v prvním roce a za tři roky opět 6 krát za rok, frekvence=12 cyklus=1 - ukazatel je měřen 12 krát každý rok, frekvence=2 cyklus=6 - ukazatel je měřen 2 krát v jediném roce šestiletého cyklu ).
| Kód parametru |
GE2 |
| Počet míst |
333 |
| Frekvence |
2 |
| Cyklus |
3 |
| Popis cyklu |
Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a rozsah ukazatelů, počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. |
| Popis měření |
V rámci situačního monitoringu se všech objektech monitorovací sítě sleduje stejný rozsah ukazatelů relevantních pro ČR. Kromě ukazatelů vyjmenovaných v příloze V směrnice 2000/60/ES se sledují relevantní látky podle Přílohy VIII a X. |
| Metoda vzorkování |
Odběr vzorků vody z pramenů je prováděn dle ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků. Při vzorkování vrtů je třeba zapustit čerpadlo do požadované hloubky a po požadovanou dobu z ní čerpat zadané množství vody. Odpouštění přetokových vrtů musí probíhat nejméně 2 hodiny. Po stanovené době řádným a pečlivým způsobem dle pokynů zpracovávající laboratoře a v souladu s ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod odebere vzorkař laboratoří požadované množství neprovzdušněného vzorku a zaznamená aktuální hodnoty pH, vodivosti, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty vody v okamžiku odběru vzorku. Technické a materiální vybavení ke vzorkování podzemních vod musí být používáno jenom ke vzorkování pitných vod a podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ. Odebrané vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem a max. do 48 hodin odevzdány v laboratoři ke zpracování, od odběru vzorků pro analýzy organických látek smí být maximální doba do předání laboratoři 24 hodin. Vzorky vody musí být zpracovány nejpozději do 72 hodin po převzetí s výjimkou vzorků na organické látky, které je nutno analyzovat v následujících 24 hodinách po převzetí. Laboratoře jsou povinny výsledky autorizovat formou protokolu o zkoušce. Nedílnou součástí analytických výsledků je údaj o chybě stanovení.
Laboratoře musí mít zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Kvalita chemických analýz je kontrolována v rámci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Podrobnosti závazných metod použitých při analytických pracích jsou stanoveny národními, evropskými a mezinárodními normami. |
| Metoda analýz |
|
| Použité normy |
Pro vzorkování se používají normy ČSN ISO 5667-2 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-6 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků a ČSN ISO 5667-11 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod. Pro analytické práce jsou závazné normy ČSN EN 25813 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Jodometrická metoda, ČSN EN 25814 Jakost vod – Stanovení rozpuštěného kyslíku – Elektrochemická metoda s membránovou sondou, ČSN ISO 10 523 Jakost vod – Stanovení pH, ČSN EN 27888 Jakost vod – Stanovení elektrické konduktivity, ČSN ISO 7890-3 Jakost vod – Stanovení dusičnanů - Část 3: Spektrometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou a ČSN ISO-7150 Jakost vod – Stanovení amonných iontů – Část 1: Manuální spektrometrická metoda. |
| Úroveň spolehlivosti |
Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. |
| Metody pro určení frekvencí |
Minimální roční četnosti odběrů vzorků jsou stanoveny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Odběry vzorků a analýzy jakosti vody budou prováděny ve dvou vzorkovacích cyklech (jarní a podzimní). Jarní cyklus vzorkování proběhne během měsíce dubna, května a června, odběry v rámci podzimního cyklu pak během září, října a listopadu. Vzorky musí být odebírány v každém monitorovacím místě ve stejném období, aby se zamezilo ovlivnění zjišťovaných údajů sezónní variabilitou. Pro získání reprezentativního počtu vzorků pro program situačního monitoringu je z důvodu nízké roční četností vzorkování nutno provádět monitoring ve víceletých cyklech. Program situačního monitoringu bude prováděn s frekvencí vzorkování 2x za šestileté období. První fáze vzorkování proběhne v roce 2007 a předpokládá se, že další fáze vzorkování proběhne v roce 2009. |
| Kód parametru |
GE3 |
| Počet míst |
333 |
| Frekvence |
2 |
| Cyklus |
3 |
| Popis cyklu |
Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a rozsah ukazatelů, počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. |
| Popis měření |
V rámci situačního monitoringu se sledují hlavně ukazatele podle Přílohy VIII a X směrnice 2000/60/ES. Rozsah sledovaných ukazatelů je v současné době širší, než bude využito pro hodnocení chemického stavu a bude v průběhu času upraven. |
| Metoda vzorkování |
Odběr vzorků vody z pramenů je prováděn dle ČSN EN 25667-2 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků. Při vzorkování vrtů je třeba zapustit čerpadlo do požadované hloubky a po požadovanou dobu z ní čerpat zadané množství vody. Odpouštění přetokových vrtů musí probíhat nejméně 2 hodiny. Po stanovené době řádným a pečlivým způsobem dle pokynů zpracovávající laboratoře a v souladu s ČSN ISO 5667-11 (75 7051) Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod odebere vzorkař laboratoří požadované množství neprovzdušněného vzorku a zaznamená aktuální hodnoty pH, vodivosti, oxidačně-redukčního potenciálu a teploty vody v okamžiku odběru vzorku. Technické a materiální vybavení ke vzorkování podzemních vod musí být používáno jenom ke vzorkování pitných vod a podzemních vod v pozorovací síti ČHMÚ. Odebrané vzorky vody musí být uchovány předepsaným způsobem a max. do 48 hodin odevzdány v laboratoři ke zpracování, od odběru vzorků pro analýzy organických látek smí být maximální doba do předání laboratoři 24 hodin. Vzorky vody musí být zpracovány nejpozději do 72 hodin po převzetí s výjimkou vzorků na organické látky, které je nutno analyzovat v následujících 24 hodinách po převzetí. Laboratoře jsou povinny výsledky autorizovat formou protokolu o zkoušce. Nedílnou součástí analytických výsledků je údaj o chybě stanovení.
Laboratoře musí mít zavedený systém kontroly a zabezpečení jakosti dle ČSN EN ISO/IEC 17025 Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří. Kvalita chemických analýz je kontrolována v rámci mezilaboratorních porovnávacích zkoušek. Podrobnosti závazných metod použitých při analytických pracích jsou stanoveny národními, evropskými a mezinárodními normami. |
| Metoda analýz |
|
| Použité normy |
Pro vzorkování se používají evropské normy ČSN ISO 5667-2 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 2: Pokyny pro způsoby odběru vzorků, ČSN ISO 5667-6 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 6: Pokyny pro odběr vzorků z řek a potoků a ČSN ISO 5667-11 Jakost vod – Odběr vzorků – Část 11: Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod. Pro analytické práce jsou závazné evropské a mezinárodní normy, , pouze výjimečně se jedná o národní normy uvedené na http://www.ochranavod.cz. |
| Úroveň spolehlivosti |
Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. |
| Metody pro určení frekvencí |
Minimální roční četnosti odběrů vzorků jsou stanoveny v Metodickém pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Odběry vzorků a analýzy jakosti vody budou prováděny ve dvou vzorkovacích cyklech (jarní a podzimní). Jarní cyklus vzorkování proběhne během měsíce dubna, května a června, odběry v rámci podzimního cyklu pak během září, října a listopadu. Vzorky musí být odebírány v každém monitorovacím místě ve stejném období, aby se zamezilo ovlivnění zjišťovaných údajů sezónní variabilitou. Pro získání reprezentativního počtu vzorků pro program situačního monitoringu je z důvodu nízké roční četností vzorkování nutno provádět monitoring ve víceletých cyklech. Program situačního monitoringu bude prováděn s frekvencí vzorkování 2x za šestileté období. První fáze vzorkování proběhne v roce 2007 a předpokládá se, že další fáze vzorkování proběhne v roce 2009. |
3.2.3 PROGRAMME: CZ_5000_GWMQ - Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod
| Kód programu |
CZ_5000_GWMQ |
| Název programu |
Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod |
| Kvantitativní monitoring |
Ano |
| Chemický situační monitoring |
Ne |
| Chemický provozní monitoring |
Ne |
| Je tento program mezinárodní, národní, nebo specifický? |
Národní |
| Pokud je součástí mezinárodního programu následuje popis mezinárodního programu a jeho souvislosti s tímto programem. |
Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod je v rámci některých postupů koordinován v rámci Mezinárodní oblasti povodí Labe. Koordinace se týká minimální četnosti měření, sledovaných ukazatelů a srovnatelnosti výsledků. V rámci Mezinárodní komise byla zpracována společná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe, kde jsou kromě shrnutí pojednány části monitoringu, které jsou předmětem koordinace. 75 % monitorovacích míst je zároveň zařazeno do mezinárodní sítě sledování EIONET. |
| Souhrnná informace o programu |
Monitoring kvantitativního stavu podzemních vod je navržen tak, aby poskytoval dostatek podkladů pro ověření výsledků charakterizace útvarů podzemních vod a umožnil stanovení kvantitativního stavu útvarů podzemních vod – hlavně z hlediska odběrů podzemních vod a umělé infiltrace. Součástí monitoringu je také získávání podkladů pro stanovení přírodních zdrojů podzemních vod.
Monitoring podzemních vod v ČR je zajišťován převážně ve státní síti provozované Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ). V ČR neexistuje jiná síť, vhodná pro sledování kvantitativního stavu i chemického stavu podzemních vod (jak pro program situačního tak pro program provozního monitoringu). Z toho důvodu tvoří tato síť základní kostru pro monitorovací programy podzemních vod, která může být v případě potřeby doplněna o vybrané objekty využívané k jiným účelům. Monitoring chemického stavu je v současné době zajišťován sledováním jakosti podzemních vod v podmnožině 462 objektů sítě, které jsou technicky způsobilé pro odběr vzorku.
V ČR byla v lednu 2006 zahájena rekonstrukce stávající sítě, finančně podporovaná z fondů soudržnosti EU. Nově vybudovaná síť bude v sobě zahrnovat cca 30% objektů stávající sítě z důvodu zachování kontinuity sledování a bude složena z 805 mělkých vrtů, 489 hlubokých vrtů a 335 pramenů (celkem 1629 objektů v ČR). Počet objektů pro sledování chemického stavu podzemních vod se zvýší na cca 600 objektů. Dokončované objekty budou průběžně nahrazovat stávající objekty a tak bude kompletní rekonstruovaná síť v provozu až v roce 2008. V tomto přechodném období bude monitoring pro první etapu plánů oblastí povodí tedy proveden na stávající síti a teprve v průběhu roku 2008 dojde k přechodu na novou síť. Počty monitorovacích objektů se tedy budou lišit, program monitoringu by však měl být zachován. |
| Předpokládané datum zahájení programu (pokud začíná později než 22.12.2006) |
|
| Důvod zdržení |
|
| Stručný souhrn metod pro výběr míst |
V lednu 2006 byla zahájena rekonstrukce stávající státní sítě, která je finančně podporována z Fondu soudržnosti EU. Ve stávající síti jsou monitorovací objekty rozčleněny do tří základních typů sítě:
Plošná pozorovací síť (hlásná síť) - základním účelem této sítě je popsat plošný a časový režim podzemních vod celého území ČR a základních dílčích celků (rajonů, skupin rajonů, povodí) bez ohledu na jejich vodohospodářský význam. Kromě kolísání hladin podzemních vod se zde sleduje také vydatnost pramenů. Naměřená data jsou vyhodnocována především statisticky pro odvození měsíčních i ročních změn a dlouhodobých trendů režimu podzemních vod v příslušném území.
Pozorovací síť ve vodohospodářsky významných oblastech (hlubinná síť) – zahušťuje celoplošnou síť v oblastech s podstatnou částí využitelných zdrojů podzemní vody, která se nachází někdy i v několika kolektorech nad sebou. Zde je nutné sledovat oběh vody od infiltrace přes komunikaci po odvodnění. Základními metodami vyhodnocení jsou jednoduché matematické modely a bilance.
Pozorovací síť určená k bilančním výpočtům - Na základě srovnávání režimu podzemních vod (bilanční objekty a další vybrané z výše uvedených) a průtoků na reprezentativních profilech povrchových vod je prováděn výpočet základního odtoku. Údaje o základním odtoku slouží ke zjišťování přírodních zdrojů útvarů podzemních vod na většině území ČR.
Počet monitorovacích objektů ve struktuře především závisí na posouzení hydrogeologických podmínek a možnosti případného ovlivnění podzemních vod. Např. v horninách krystalinika je počet objektů/1000 km2 3 až 10 krát nižší než v křídových či terciérních pánvích, kde se nalézají významné přírodní zdroje, jež jsou značně využívány. |
| Jak a v jakém rozsahu byl aplikován koncept dílčích míst |
Hloubková stratifikace monitorovacích míst je v dostatečné míře zohledněna v samostatných místech, tj. pozorování různých kolektorů je ve stejném místě zajištěno více samostatnými monitorovacími objekty. |
| Další požadavky v místech odběru vody pro lidskou spotřebu v souvislosti s článkem 7 |
Monitoring skutečného odebraného množství podzemních vod pro pitné účely je provozován samostatně podle vyhlášky 431/2001 Sb. pro všechny odběry nad 6000 m3/rok nebo 500 m3/měsíc s četností 12x ročně. Tento monitoring není součástí monitoringu kvantitativního stavu podzemních vod. |
| Zvláštní opatření u přeshraničních vodních útvarů |
ČR zatím nemá vymezen žádný přeshraniční útvar podzemních vod v Mezinárodní oblasti povodí Labe. |
| Rozsah v jakém se monitoring odlišuje od navrženého |
Návrh monitorovacího programu nepočítá s žádnými odchylkami. |
| Počet míst programu |
478 |
| Počet odběrů pitné vody, se kterými je monitorovací místo spojeno |
0 |
| Podíl míst odchylujících se od programu |
0 |
| Odkaz na související dokumenty a data |
Metodický pokyn odboru ochrany vod MŽP a odboru vodohospodářské politiky MZe pro monitorování vod: http://www.ochranavod.cz. Rámcový program monitoringu a program kvantitativního monitoringu podzemních vod: http://www.ochranavod.cz. Společná souhrnná zpráva o monitorovacích programech v Mezinárodní oblasti povodí Labe je k dispozici na stránkách http://www.ikse-mkol.org. |
| URLpro další informace |
|
Elementy kvality
Tato část definuje elementy kvality monitorované v rámci tohoto programu. Metody a normy jsou uváděny pouze pokud se liší od všeobecně používaných metod uvedených v sekci 3.1
Pozn. frekvence (četnost) určuje počet měření v roce, cyklus počet let, po kterých se sledování opakuje (např. frekvence=6 cyklus=3, ukazatel je měřen 6 krát v prvním roce a za tři roky opět 6 krát za rok, frekvence=12 cyklus=1 - ukazatel je měřen 12 krát každý rok, frekvence=2 cyklus=6 - ukazatel je měřen 2 krát v jediném roce šestiletého cyklu ).
| Kód parametru |
GE1 |
| Počet míst |
478 |
| Frekvence |
52 |
| Cyklus |
1 |
| Popis cyklu |
Výsledky prvních let sledování budou nejpozději po třech letech vyhodnoceny a počet sledovaných míst a četnost měření budou v dalších letech upraveny na základě výsledků monitoringu. |
| Popis měření |
Pro monitoring kvantitativního stavu podzemních vod se kromě hladiny podzemních vod také sleduje vydatnost pramenů. |
| Metoda vzorkování |
Metody kvantitativního sledování podzemních vod jsou stanoveny vnitropodnikovými metodickými pokyny respektujícími platné normy. |
| Metoda analýz |
|
| Použité normy |
Měření kvantitativního stavu podzemních vod je prováděno podle ČSN 73 6561 Hydrologické údaje podzemních vod. |
| Úroveň spolehlivosti |
Po zahájení zpracování jsou posouzeny významné vlivy v dané struktuře (např. ovlivnění podzemních vod povrchovými, antropogenní ovlivnění atd.), zkontrolovány stávající údaje z monitorování a provedeny požadované výpočty. Rovněž je provedeno srovnání s dlouhodobými charakteristikami.
Vzhledem k hustotě pozorovací sítě a metodám vyhodnocování měření je možno spolehlivost a přesnost informací na 75% území považovat za dostatečnou a míru rizika za přijatelnou. |
| Metody pro určení frekvencí |
Ve vodohospodářsky významných oblastech (převážně objekty hlubinné sítě) probíhá sledování kvantitativního stavu automaticky1x denně, u ostatních objektů včetně pramenů je sledování prováděno manuálně s četností 1x týdně. |
|