3.1.1.5. Významné morfologické vlivy

Kritéria významnosti morfologických vlivů na národní úrovni určuje Manuál [32], postup jejich určení potom podrobněji popisuje metodika předběžného určení silně ovlivněných útvarů [42].

Jako nejdůležitější činnosti, které mohou způsobit významné morfologické změny byly identifikovány:

• lodní doprava a rekreace,
• ochrana před povodněmi,
• výroba elektřiny ve vodních elektrárnách
• zásobování vodou,
• zemědělství a lesnictví,
• industrializace a zástavba.

Za významné jsou považovány následující morfologické vlivy, splňující alespoň jedno z uvedených kritérií:

• Zakrytí/zatrubnění úseků vodních toků
  • jednotlivý zakrytý úsek delší než 100 m, nebo útvar / skupina
  • jakákoli posloupnost střídajících se krátkých otevřených a zakrytých částí vodního toku, pokud je kumulativní délka zakrytých částí alespoň 150 m a představuje více než polovinu celkové délky celé posloupnosti; celá takto stanovená část vodního toku představuje zakrytý úsek.

• Napřímení úseků vodních toků
  • celková kumulativní délka všech napřímených úseků je větší než 10% celkové délky vodních toků v daném vodním útvaru.

• Vzdutí úseků vodních toků
  • délka jednotlivého vzdutého úseku je větší než 1,5 km, nebo
  • celková délka všech vzdutých úseků při nízkém průtoku je větší než 10% celkové délky vodních toků ve vodním útvaru.

• Kombinované hodnocení úprav koryta (dna a břehů) vodního toku a přilehlého okolí

Úseky vodních toků jsou na základě vizuálního hodnocení rozděleny do 5 tříd popisujících úpravy koryta z hlediska ekologického stavu. Jednotlivým třídám je přiřazen „index změny“ (uveden v závorce):

• vodní tok má přírodní vzhled a nebyly na něm provedeny významné úpravy koryta (1),
• na vodním toku byly provedeny pouze přírodě blízké úpravy břehů, které byly provedeny z ekologicky vhodných materiálů (2),
• na vodním toku byly provedeny významné úpravy břehů, ale tok má stále nějaký potenciál pro přírodní vývoj (3),
• na vodním toku byly provedeny hrubé úpravy břehů, příp. dna z ekologicky nevhodných materiálů, které nechávají pouze omezený potenciál pro přírodní vývoj (4),
• na vodním toku byly provedeny hrubé úpravy břehů, příp. dna z ekologicky nevhodných materiálů, které nenechávají žádný významný potenciál pro přírodní vývoj. Zakryté úseky s délkou pohybující se pod prahem významnosti mohou být také zařazeny do této kategorie (5).

• Změna říčního profilu (příčný profil)
  • 20% celkové délky vodních toků ve vodním útvaru má poměr hloubka/šířka >= 0,25.

Vzhledem k nedostatku dat byl tento vliv hodnocen pouze lokálně a to jako korekce indexu změny uvedeného u kombinovaného hodnocení úprav koryta.

• Příčné překážky

Příčnými překážkami se rozumí příčné stavby na toku (např. přehrady nebo jezy), které mohou způsobit vzdutí úseků vodních toků nebo mohou mít vliv na průchodnost toku pro vodní organizmy a sedimenty.

Kritérium významnosti bylo stanoveno na základě Pracovních cílů [51] v závislosti na řádu toku podle Strahlera:

• výška překážky > 0,3 m pro toky 4. a 5. řádu podle Strahlera,
• výška překážky > 1 m pro toky řádu Strahlera vyššího než 5.

Vzhledem k nedostatku dat nebyly příčné překážky < 1 m dosud identifikovány a příslušné úseky vodních toků nebyly z hlediska tohoto vlivu hodnoceny.

Tabulka 3.1.1.–8: Příčné překážky nad 1 m

Zdrojem údajů pro identifikaci významných morfologických vlivů jsou:

• o informační systémy správců povodí evidující výše uvedené jevy včetně jejich lokalizace vzhledem k říční síti;
• o historické mapy v rozsahu ČR za období 1819 - 1858 v měřítku 1 : 28 000 (II. vojenské mapování – Františkovo),
• o letecké snímky říční sítě.

Významné morfologické vlivy byly zahrnuty do celkového hodnocení hydromorfologických vlivů, které je součástí předběžného určení silně ovlivněných vodních útvarů a je popsáno v kapitole 2.1.5.

Interaktivní mapa: Hydromorfologické vlivy na útvary povrchových vod