2.1.4. Vymezení útvarů povrchových vod

Podle Rámcové směrnice (čl. 5 a Příloha II) mají být v každé oblasti povodí vymezeny útvary nebo skupiny útvarů, které mají být zařazeny do některé z kategorií povrchových vod: řeky, jezera, brakické vody nebo pobřežní vody, případně mohou být označeny jako vodní útvary silně ovlivněné nebo vodní útvary umělé.

Postup vymezování vodních útvarů v oblastech povodí na území České republiky respektoval zásady definované směrným dokumentem Společné implementační strategie, viz [6]. Konkrétní postup vymezování útvarů povrchových vod v České republice je podrobně popsán v CD Vodní útvary[29] a Manuálu [17].

V České republice se nevyskytují žádné brakické ani pobřežní vody, proto vodní útvary této kategorie nebyly vymezeny. Podobně nebyly vymezeny ani vodní útvary v kategorii jezero, protože se na celém území České republiky vyskytuje jen několik velmi malých přirozených jezer, která nesplnila podmínku dostatečné plochy pro vymezení. Vymezeny tak byly jen kategorie vodních útvarů – řeky a vodní útvary silně ovlivněné a několik vodních útvarů umělých. V případě vodních útvarů silně ovlivněných jde zatím pouze o předběžné vymezení, které se s definitivním vymezením může výrazně změnit.

Vymezení vodních útvarů – řek bylo provedeno ve dvou krocích. V prvním kroku byl na model hydrografické sítě ČR aplikován princip hierarchizovaného členění toků podle řádu dle Strahlera [10]. K vymezení vodních útvarů a jejich dělení docházelo v místech změny řádu toku a v místech dalších významných soutoků. Vodní útvary byly vymezovány na tocích 4. nebo vyššího řádu. Toky nižších řádů byly přiřazeny k útvaru v jehož povodí nebo mezipovodí se nacházely. Tento první krok představoval rozdělení říční sítě na vodní útvary podle přírodních podmínek.

Druhý krok vymezení již zohlednil i první z výrazných antropogenních vlivů, a tím byla akumulace vody ve vodních nádržích. Jako samostatné vodní útvary byly vymezeny všechny vodní nádrže, které ležely na tocích 4. nebo vyššího řádu, měly plochu hladiny větší než 0,5 km2 a současně měly průměrnou dobu zdržení vyšší než 5 dní. Všechny tyto vodní útvary byly předběžně označeny jako silně ovlivněné. Pro určení typů, následnou charakterizaci a stanovení environmentálních cílů pro ně budou používány popisné charakteristiky pro jezera.

Ostatní (malé) stojaté vody, kterých je na území České republiky značné množství, byly posuzovány jako vlivy na tocích příslušného vodního útvaru. Další hodnocení vodních útvarů, na kterých se nacházejí takové vodní nádrže, může vést až k jejich identifikaci jako silně ovlivněných vodních útvarů, avšak v tomto případě bez změny kategorie.

Kromě výše uvedených typů vodních útvarů byly na území České republiky vymezeny také tři vodní útvary umělé, které vznikly v místech, kde se před jejich zbudováním nenacházel žádný vodní útvar. Dva takové útvary byly označeny za umělá jezera a jeden za umělou řeku.

Další změny vymezení vodních útvarů lze očekávat po vyhodnocení etapy charakterizace oblastí povodí a při zohlednění dalších vlivů, zejména hydromorfologických.

Pro pohraniční toky a povodí je systém postupně harmonizován se sousedními státy s tím, že již v některých případech došlo k návrhu vymezení přeshraničních vodních útvarů.

Technicky bylo vymezení útvarů povrchových vod provedeno s použitím geografických vrstev digitální Základní vodohospodářské mapy ČR 1:50 000 a Strukturálního modelu vodních toků a povodí.

Na území České republiky bylo vymezeno celkem 1103 útvarů povrchových vod, jejich počty a některé vybrané charakteristiky v jednotlivých oblastech povodí shrnuje tabulka 2.1.4.-1. Vymezení útvarů povrchových vod je zobrazeno na mapce č. 2.1.4 – 1.

Tabulka 2.1.4.-1. Počty vodních útvarů v jednotlivých oblastech povodí

Mapka 2.1.4.-1. Vymezení útvarů povrchových vod

Seznamy objektů kategorie jezera

Seznamy objektů kategorie řeky

Velikost útvarů povrchových vod

Interaktivní mapa: Útvary povrchových vod - kategorie