Novinky v mikrobiologii vody

Výsledky řešení úkolu v roce 2004 až 2006

Stanovení indikátorů fekálního znečištění metodou definovaného substrátu

Byla provedena řada experimentů , které prakticky ověřily využitelnost miniaturizovaných metod (na mikrotitračních destičkách) ke stanovení E. coli a enterokoků a systémů Colilert/Enterolert E Quanti-Tray ve vodohospodářské praxi (porovnání se standardizovanými metodami, ověření správnosti výsledků pomocí mezilaboratorních porovnávání zkoušek a ověření pozitivních a negativních dílčích výsledků (jamek). Bylo provedeno více než 50 párových analýz, dále byla stanovena opakovatelnost, linearita, citlivost a specifičnost metod, a vyhodnocené výsledky byly zpracovány pro Zpravodaj (č. 34 a 35) a prezentované na seminářích. Bylo zjištěno, že z některých případech jsou nové metody jednoznačně lepší než „klasické“ metody (např. ČSN EN ISO 9308-1).

V případě zájmu dalších pracovníků z hydroanalytické praxe, vypíšeme další termíny semináře, který se konal v květnu 2005 (Praktické školení zájemců na metody definovaného substrátu, tj. Colilert, Enterolert Quanti-Tray a stanovení E. coli a intestinálních enterokoků dle norem ČSN EN ISO 9308-3 a 7899-1).

Stanovení koliformních bakterií a E. coli metodou Colilert Quanti-Tray bylo letos zařazeno do mezilaboratorních porovnávání zkoušek, organizovaných ASLAB (OR-MB-1/05). Výsledky stanovení obou ukazatelů ve srovnání s klasickými metodami:

Koliformní bakterie:

	Metoda dle TNV 75 7837	Metoda dle ČSN EN ISO 9308-1	Colilert Quanti-Tray
Počet laboratoří	97	114	16
Průměrná hodnota	11	6	10
Rozmezí správných hodnot	6-17	3-11	5-15
Variační koeficient výsledků	48%	115%	32%
Úspěšnost	80,5%	84%	87,5%

E.coli

	Metoda dle TNV 75 7837	Metoda dle ČSN EN ISO 9308-1	Colilert Quanti-Tray
Počet laboratoří	96	110	16
Průměrná hodnota	15	24	20
Rozmezí správných hodnot	8-23	12-36	10-30
Variační koeficient výsledků		34%	42%
Úspěšnost	25%	88,5%	83%

Hlavní problémové okruhy při stanovení kultivovatelných mikroorganismů:

• Nedodržení pokynů ohledně transportu, uchování vzorků před analýzou a přípravy vzorků k vlastním analýzám.
• Použití odlišného kultivačního média, než je předepsáno.
• Vysoká teplota roztopeného kultivačního média při zalévání vzorku

• Nedostatečné promísení roztopeného kultivačního média se vzorkem při zalévání.
• Při analýzách povrchových vod použití nedostatečně dlouhé ředící řady, příp. vyhodnocení nesprávného stupně ředění.
• Při odečítání výsledků nepoužití 5-6x zvětšující lupy, a bočního osvětlení, což může vést k přehlédnutí drobných kolonií.
• Při odečítání výsledků (zejména u neředěných vzorků pitné vody) zaměňování výrazů „nepočitatelné“ (tj. stav, kdy kolonií vyrostlo více než 300 na plotně a nelze je tedy buď přesně spočítat, nebo je jejich nárůst tak vysoký, že jsou velmi těsně u sebe a ovlivňují se tak metabolicky navzájem, což je znevýhodňuje) a „přerostlé“ (tj. stav, kdy došlo k nárůstu „plazivých“ kolonií (zejména sporulujících kmenů rodu Bacillus) a i jejich malý počet přerostl plotnu tak, že ji nebylo možno vyhodnotit.
• Nedodržení správné doby inkubace.
• Nedodržení předepsané teploty inkubace. Jak již bylo uvedeno, teplotní rozsah kultivace u stanovení psychrofilních bakterií je předepsán (20+/-1)°C a teplotní rozsah při stanovení kultivovatelných mikroorganismů je předepsán (22/-2)°C. Pokud je termostat nastaven na 20,5°C a výkyvy v teplotách jsou do 0,4°C (dnešní termostaty pracují až s přesností 0,1°C) lze teoreticky postihnout obě teplotní rozmezí zároveň. Může se však stát, že se počet narostlých kolonií bude lišit (více ve 22°C než při 20,5°C). Rovnice regresní přímky (lineární regresi) byla y=1,1275x ve prospěch počtů stanovených při 22°C (R2= 0,9949).

• Mikroorganismy, tvořící plazivé kolonie (zejména bacily) nejsou typickými „vodními“ mikroorganismy. Jejich zvýšený výskyt se objevuje zejména u mělkých studen a povrchových vod, ovlivněných splachy z půdy. Další skupina bakterií, tvořící rozsáhlé kolonie (připomínající kolonie mikromycet), které mohou přerůst i celou kultivační plotnu, jsou vláknité bakterie – aktinomycety. I tyto bakterie pocházejí především z půdního prostředí, jsou velice rozšířeny, významně se podílejí na rozkladu organických látek a mohou produkovat řadu látek s antibiotickými účinky. Mohou růst i při nižších teplotách a vyskytovat se tak i při stanovení psychrofilních bakterií, či kultivovatelných mikroorganismů při 22°C.