Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy

Motto projektu:

Také jste se někdy zamysleli nad tím, co zmizelo pod hladinami vodních nádrží? Jak se žilo a hospodařilo v nivách řek? Jak vypadala krajina a příroda v místech, dnes zalitých hektolitry vody?

Jaké asi příběhy pradávných i nedávných časů byly rozplaveny vodou zadrženou přehradními zdmi? Co se stalo s množstvím nezapomenutelných míst a jedinečných přírodních biotopů?

Odpovědi na tyto otázky se skrývají ve vzpomínkách pamětníků, v archivech, pamětních knihách, na fotografiích, v obecních kronikách, odborných publikacích... kam se je vydali hledat řešitelé projektu „Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy“.

Česká republika představuje unikátní prostředí, ve kterém voda zásadně ovlivnila tvář krajiny a předurčila podmínky pro její využívání, ať jde o prostorové rozložení a charakter osídlení, související socioekonomické aktivity nebo kulturní hmotné i nehmotné dědictví. Základní definicí vývoje může být to, že „staré“ je nahrazeno „novým“. V případě, kdy „starým“ je kulturní nebo přírodní dědictví je vhodné si položit otázku, do jaké míry jde o přirozenou kulturně-ekologicky-evoluční kontinuitu či o nepřirozená převážně technokratická řešení. Vodohospodářské úpravy a stavby přestavují vždy zásadní zásah do krajiny. Nejmarkantnější je to na příkladu vodní nádrže, kde pod vodní hladinou natrvalo mizí celé vesnice i se svojí historií. Primárně si většina z nás představí zatopené domy, kostely či jiné historické stavby. Pod vodní hladinou se ale ztrácí i jiné přinejmenším stejně cenné hodnoty. Jsou to století tradic hospodaření v nivě, lidové tradice a výrobky vázané na typické nivní rostlinné materiály, empiricky odvozená pravidla soužití s řekou, chápaní povodňových rozlivů jako přirozené součásti nivní krajiny a života v ní. Příkladem širších historicko-krajinných souvislostí je oblast stávající soustavy Novomlýnských nádrží nacházející se navíc na území, které lze bez jakýchkoliv pochybností označit jako krajinu s nejdelší historií vzájemné interakce člověka a přírodního (tím i vodního) prostředí v České republice.

Cílem řešení projektu je na nejvýznamnějších jihomoravských vodohospodářských lokalitách, kterými jsou - soustava vodních nádrží Nové Mlýny, VN Vranov a Brněnská přehrada, zhodnotit historickou, sociálně-kulturní a ekologickou kontinuitu území pozměněnou vodohospodářskými úpravami. Podstatou bude porovnání stavu společnosti, kultury, krajiny, vodních toků, vodních ploch a jejich využívání, biotopů a dalších složek utvářejících kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy, před a po zatopení při výstavbě vodních nádrží.


Ministerstvo kultury
Projekt Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy (DF13P01OVV012) byl řešen v rámci Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) Ministerstva kultury Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i., v letech 2013 – 2016.
Počítadlo návštěv:
TOPlist
© Marek Polášek 2013-2016
Provoz stránek zajišťuje Hydroekologický informační systém VÚV TGM, http://heis.vuv.cz

Tento projekt vznikl za podpory
Ministerstva kultury ČR