Vyhodnocení starých zátěží z hlediska
ohrožení hydrosféry nebezpečnými látkami

O ProjektuO prezentaciLetiště HradčanyMiloviceSAP MimoňStráž pod RalskemMydlovary
LitvínovOstravaNeratovicePardubiceÚstí nad LabemSoběslavČakovice

OSTRAMO Ostrava

Jedná se o soustavu skládek odpadů bývalého podniku Ostramo v údolní nivě řeky Odry. Odpady pocházejí z provozu rafinace a regenerace minerálních olejů. Ostramo patří mezi největší staré ekologické zátěže v České republice. Svojí velikostí a vlastnostmi uložených odpadů je možným zdrojem ohrožení podzemních a povrchových vod. Lokalita se nachází v městském prostředí, má rozlohu téměř 7 ha a celkové množství odpadů, které je nutno zneškodnit, je cca 380 tisíc m3. Pod navážkami a povodňovými hlínami se zde nacházejí zvodnělé štěrky, v jejichž podloží jsou terciérní nepropustné jíly.

Zpracování ropy v dané lokalitě se datuje od roku 1888. Od konce druhé světové války až do konce 70. let produkoval závod OSTRAMO s.p. širokou nabídku ropných výrobků převážně benzínu, nafty, mazacích tuků, asfaltu, parafinu a plastických maziv. Od poloviny 70. let byla v závodě uvedena do provozu jednotka regenerace upotřebených minerálních olejů a tato výrobní náplň pak byla jedinou až do ukončení provozu v roce 1997. Areál má ve správě podnik Sanační práce s. p. DIAMO. První odpady z výroby byly ukládány do prostor vzniklých po těžbě cihlářských hlín. Další prostory (laguny) pro ukládání odpadů byly postupně budovány jako nezajištěné skládky ze sypaných hrází bez těsnících prvků. Kapalné fáze uložených odpadů prostoupily celou nesaturovanou zónou a kolektorem podzemních vod až na nepropustné podloží.

U lagun je prokázána existence volné fáze ropných látek na hladině podzemní vody a zvýšený obsah fenolů. Ekologicky se problémem lagun začínaly zabývat orgány státní správy až po zjištění rozvlékání kontaminace mimo ohraničené skládky v 70. letech, opatření začala v roce 1972 výstavbou obvodové podzemní těsnící stěny kolem tehdy známých a obnažených lagun R1 až R3. Výstavba těsnící podzemní stěny však trvala celých 20 let.

Byla potvrzena i existence nejstarší, povrchově již rekultivované, laguny vně izolační stěny, založené v jámě zemníku bývalé cihelny. Ukládání odpadů do lagun bylo ukončeno v roce 1996. Rozsáhlá plošná kontaminace zemin je tvořena především ropnými látkami, látkami skupiny BTEX, polyaromatickými uhlovodíky a chlorovanými uhlovodíky. Emise těkavých škodlivin z lagun a reprezentují nadlimitní riziko pro obyvatele okrajové části sídliště Fifejdy.

Znečištěné podzemní vody jsou od roku 1994 sanovány systémem čerpacích vrtů. Pro zamezení nežádoucího rozšiřování znečištění podzemní vody je nutno čerpat nepřetržitě v průměru 0,2 l.s-1 směsi podzemní vody a ropných látek. Odstranění lagun bude provádět sdružení Čistá Ostrava, složené z firem Geosan Group, Ostrava, ŽS Brno a Aquatest.

Projekt sanace předpokládá, že odpady budou zpracovány technologiemi umístěnými přímo v lokalitě lagun. Výhodou navrhovaného řešení má být vyloučení přepravy nebezpečných odpadů po území města. Hlavní část nápravných opatření by měla skončit do roku 2010. Zcela by mělo být území rekultivováno v roce 2015. Sanace je hrazena z prostředků FNM ČR. Stav lagun dokazuje následující obrázek:


Datum poslední aktualizace stránky: 17.8.2016

Kontakt

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 2582/30
160 00 Praha 6
Česká republika

http://www.vuv.cz

Hlavní řešitel

Mgr. Marta Martínková
marta_martinkova@vuv.cz
+420 220 197 286

Technicky zajišťuje

Hydroekologický informační
systém VÚV TGM
(HEIS VÚV)

http://heis.vuv.cz
© Copyright: Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek. 2016. Statistika přístupů