Chemopetrol Litvínov

Jedná se o několik lokalit se zátěží životního prostředí v prostoru a okolí podniku Chemopetrol, a.s. Litvínov.

pracování ropy. Během prvních šesti let výstavby a provozování chemické továrny zde pracovali tisíce zajatců a totálně nasazených občanů tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Úkolem německé továrny STW bylo zásobovat německou frontu pohonnými hmotami vyrobenými z hnědého uhlí z bohatých zásob severočeské hnědouhelné pánve. První motorová nafta byla vyrobena v prosinci 1941. Následkem bombardování v letech 1944 a 1945 anglickými a americkými spojenci byl závod z velké části zničen. Od druhé poloviny 50. let byl zahájen přechod na výrobu produktů z ropy. V sedmdesátých letech se začalo s výstavbou nových technologií, do provozu byla uvedena výroba močoviny, síry, ethylenu, polypropylenu a polyethylenu. V roce 1982 byla dokončena výstavba Nové rafinérie Litvínov a v roce 1988 byla dokompletována jednotkou hydrokraku k výrobě leteckého benzínu, autobenzínů, motorové nafty, svítiplynu, hnědouhelného polokoksu a fenolových produktů z dehtů.

Prioritní kontaminanty jsou benzen, toluen, etylbenzen, NEL, fenoly, dimethylfenol, kresoly, naftalen, benzo(a)pyren a benzo(b)fluoranten. Skládka tuhých odpadů se rozkládá v SV části prostoru podnikových skládek Chemopetrolu a.s., a severně od dolu Ležáky. Rozloha skládky je cca 21 ha (cca 400 x 550 m). Původní hydrologické poměry byly zcela změněny v důsledku povrchové a hlubinné těžby.

Na skládce toxického odpadu došlo v polovině 80.let k úniku 400- 500 m3 kalů s obsahem uhlovodíků, při sanačním zásahu byly odstraněny kaly a nejvíce kontaminovaná zemina. Skládky vápenných kalů jsou založeny na terciérních málo propustných jílech, vlastní těleso vápenných kalů není zvodnělé. Zvodnění západně od skládky je vázáno na puklinové prostředí v jílovcích a nachází se cca 1-2m pod terénem. Zvodnění východně od skládky je vázáno na navážky. Průzkum prokázal kontaminaci podzemních vod fenoly, kresoly, NaOH. Vápenné kaly v laguně jsou vysoce toxické. Plaviště sloužila zároveň jako dočisťovací nádrže pro čištění některých průmyslových odpadních vod a pro částečné dočišťování splaškových odpadních vod.

Když se v řece Bílině objevila volná fáze ropných látek bylo zahájeno sanační čerpání ze starších vrtů HJ-2267 a HJ-2297. V těchto vrtech byla již dříve registrována volná fáze ropných látek. Předpokládalo se, že snížením hladiny podzemních se podaří obrátit směr proudění podzemních vod od Bíliny a tím z části eliminovat drenážní účinek Bíliny. V místech výronů volné fáze ropných látek ze břehu do řeky byla v červnu 1997 instalována pevná dřevěná norná stěna v délce cca 40 m. Současně byla přes řeku instalována plovoucí sorpční stěna. Touto kombinací bylo zamezeno úniku ropných látek po hladině.

V období 1993-1994 byl prováděn hydrogeologický průzkum znečištění a riziková analýza.

Průzkumné práce byly realizovány na ploše cca 10 km2 a sestávaly z leteckého snímkování, geobotanického a atmogeochemického průzkumu (cca 3800 odběrných míst), geofyziky, vrtných prací (611 vrtů), hydrodynamických zkoušek. Odebráno bylo více než 1300 vzorků podzemní a povrchové vody, zemin, půdního vzduchu a dnových sedimentů. Od roku 1996 zajišťuje společnost EarthTech supervizní kontrolu rozsáhlého sanačního zásahu, kterou provádí několik dodavatelských firem.

Datum poslední aktualizace stránky: 17.8.2016