Vyhodnocení starých zátěží z hlediska
ohrožení hydrosféry nebezpečnými látkami

O ProjektuO prezentaciLetiště HradčanyMiloviceSAP MimoňStráž pod RalskemMydlovary
LitvínovOstravaNeratovicePardubiceÚstí nad LabemSoběslavČakovice

O prezentaci

V rámci prací na řešení projektu byla, jako jeden z jeho výstupů, zpracována také tato internetová prezentace. Prezentace obsahuje stručný úvod do řešené problematiky a dále pak informace o vybraných kontaminovaných místech, která byla vyhodnocena jako velmi významná z hlediska ohrožení hydrosféry v ČR.

Úvod do řešené problematiky

Vzhledem k historii využití území v ČR není zcela jednoduché objektivně vybrat několik nejvýznamnějších kontaminovaných míst. Hlavní hledisko výběru spočívalo především v rozsahu kontaminace podzemních a povrchových vod, popřípadě zemin a v množství a typu nebezpečných látek. Byla vybrána především kontaminovaná místa, která odpovídají těmto hlediskům a představují hlavní typy starých zátěží.

Již od druhé poloviny devatenáctého století dochází k výrazné industrializaci území ČR. Rozvíjí se těžba uhlí, jednotlivé průmyslové obory, staví se železnice. Rozšiřuje se škála široce užívaných látek se škodlivými účinky na kvalitu podzemních a povrchových vod. V období od padesátých do osmdesátých let 20. století byla kontaminována podstatná část průmyslových areálů, přičemž hlavními kontaminanty byly ropné látky, chlorované alifatické uhlovodíky, těžké kovy apod. Ke znečišťování horninového prostředí především ropnými produkty docházelo v souvislosti s rozvojem automobilové, železniční, letecké dopravy a dopravy produktovody. Vedle kontaminace podzemních vod z nevyhovujících či nedostatečně zabezpečených technologií, popřípadě nedbalostí obsluhy, docházelo např. k úmyslné kontaminaci podzemních vod při chemické těžbě uranu u Ralska v severních Čechách. V souvislosti s úpravou uranové rudy docházelo ke znečištění prostředí radioaktivními látkami (např. MAPE Mydlovary).

Zvláštní skupinu mezi zátěžemi životního prostředí vzniklými ve 2. polovině 20. století tvoří bývalé vojenské prostory užívané Sovětskou armádou. Sovětská armáda využívala v ČR cca 73 lokalit, z čehož asi 60 bylo z hlediska charakteru ekologických škod označeno jako významné. Výběr lokalit pro provedení sanací zohledňoval míru jejich ekologické rizikovosti a sanační práce byly postupně provedeny na nejvíce postižených lokalitách. Hlavními kontaminanty byly ropné uhlovodíky, chlorované uhlovodíky, PCB, těžké kovy a další látky (např. letiště Hradčany a prostor po Sovětské armádě Milovice).

Samostatnou kapitolu kontaminace podzemních a povrchových vod představuje na území ČR znečištění špatně odbouratelnými látkami, které zde byly užívány a vyráběny v druhé polovině 20. století. Jde například o chlorované alifatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, pesticidy a ropné produkty. Z hlediska rizikovosti je význačný případ polychlorovaných bifenylů (PCB), jejichž výroba a užívání pokračovalo, přestože byla zjištěna jejich vysoká chronická toxicita pro člověka a ekosystémy. Významné je i znečištění vysoce toxickými látkami vznikajícími jako vedlejší produkty výroby pesticidů (tzv. dioxiny ve Spolaně Neratovice).

Od devadesátých let minulého století se obecně snižuje kontaminace horninového prostředí. Dochází k pozitivním změnám užívaných technologií výroby a jejího zabezpečení z hlediska úniku látek do horninového prostředí. Uzavírají se rudné, uranové a uhelné doly. Jsou prováděny sanace kontaminace horninového prostředí a postupně se odstraňuje vliv jednotlivých starých ekologických zátěží. K postupnému odstraňování ekologických zátěží může docházet i samovolně po odstranění zdroje znečištění procesy přirozené atenuance (např. ředění, biologická degradace, oxidace, procesy sorpce a desorpce apod.). Rychlost přirozené atenuce závisí na chemické stavbě látek, koncentraci nebezpečné látky, na množství typů nebezpečných látek a na schopnosti ekosystémů tyto látky odbourávat.

Přehled vybraných kontaminovaných míst, které jsou zdrojem nebezpečných látek ohrožujících hydrosféru ČR je uveden dále.


Datum poslední aktualizace stránky: 17.8.2016

Kontakt

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 2582/30
160 00 Praha 6
Česká republika

http://www.vuv.cz

Hlavní řešitel

Mgr. Marta Martínková
marta_martinkova@vuv.cz
+420 220 197 286

Technicky zajišťuje

Hydroekologický informační
systém VÚV TGM
(HEIS VÚV)

http://heis.vuv.cz
© Copyright: Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek. 2016. Statistika přístupů