Metody optimalizace návrhu opatření
v povodí vodních nádrží vedoucí
k účinnému snížení jejich eutrofizace

ÚVODO PROJEKTUVÝSTUPYVÝPOČETNÍ APLIKACE

O projektu

Základní údaje o projektu

Název projektu: Metody optimalizace návrhu opatření v povodí vodních nádrží vedoucí k účinnému snížení jejich eutrofizace
Číslo projektu: TA02020808
Poskytovatel dotace: Technologická agentura České republiky
Název programu: TA - Podpora aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje ALFA
Název podprogramu: 2 - Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí
Řešitel projektu: Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
Spoluřešitel projektu: České vysoké učení technické v Praze
Spoluřešitel projektu: Povodí Ohře, státní podnik
Zahájení projektu: 1.1.2012
Ukončení projektu: 31.12.2015
Celkový rozpočet: 8 271 000 Kč
Výše dotace: 5 541 000 Kč (67%)

Charakteristika projektu

Představení projektu

Jedním z významných problémů stavu vodních útvarů podle Rámcové směrnice pro vodní politiku EU (SR 2000/60/ES) je podle přijatých plánů oblastí povodí na období 2010-2015 zatížení vodních nádrží živinami, zejména fosforem a dusíkem. Tento problém se projevuje eutrofizací – tedy zvyšováním úživnosti vodních toků a v konečném důsledku i změnami stavu mnoha vodních nádrží, což má za následek zvyšování primární produkce, rozvoj řas a výskyt vodních květů sinic s negativními důsledky pro uživatele vody jak v samotné vodní nádrži (rekreace) tak i pro odběratele vody (výroba pitné vody, průmysl aj.).
V situaci, kdy je v povodí vodních nádrží lokalizováno velké množství zdrojů znečištění a je třeba postupně omezit jejich vliv na eutrofizaci a současně jsou značně omezeny prostředky na realizaci vhodných opatření, je třeba hledat takové nástroje, které povedou k optimalizaci návrhu vhodných opatření při minimalizaci celkových finančních nákladů.
Navržený projekt si klade za cíl navrhnout metodický postup pro identifikaci (priorizaci řešení) těch zdrojů znečištění, které mají největší negativní vliv na stav vodních nádrží s přihlédnutím k technicko-ekonomickým možnostem a dopadům jednotlivých řešení. Samotné řešení je založeno na podrobné bilance jednotlivých zdrojů znečištění ve vybraných povodích vodních nádrží, vyhodnocení jejich potenciálu k eutorifizaci nádrže (se zaměřením na bodové zdroje, zemědělské zdroje, erozi, atmosférickou depozici, malé vodní nádrže, rybníky a rybniční soustavy), stanovení eutrofizačního potenciálu zdrojů živin, včetně určení podílu biologicky využitelného fosforu a sestavení matice eutrofizačního potenciálu všech hodnocených zdrojů v povodí. Pro jednotlivé zdroje znečištění budou v souvislosti s požadovaným cílovým stavem posuzována možná typová opatření a stanoveny parametry vhodné pro rozhodování o prioritách řešení. Následně bude připraven nástroj pro podporu rozhodování (DSS), umožňující multikriteriální hodnocení priorit řešení jednotlivých zdrojů znečištění.
V rámci projektu bude vyvinuta obecná metodika pro posuzování vlivu jednotlivých zdrojů znečištění na eutrofizaci vodních nádrží, která bude využitelná již pro analýzu významnosti antropogenních vlivů pro druhý plánovací cyklus Plánů oblastí povodí v ČR na období 2016-2021. Metodika bude obsahovat postupy pro určení významnosti jednotlivých zdrojů znečištění, metody doplňování chybějících údajů o emitovaném znečištění, způsoby výpočtu nebo odhadu eutrofizačně významného podílu fosforu a konečně způsob posouzení významu jednotlivých zdrojů s ohledem na jejich lokalizaci v povodí posuzované vodní nádrže.
Druhým podstatným výstupem projektu bude softwarový nástroj pro podporu rozhodování (DSS), který bude obsahovat kromě postupů shrnutých v metodice také modul volby vhodných typových opatření a ekonomickou nadstavbu, s jejichž pomocí bude možné optimalizovat návrhy opatření v povodí vybrané vodní nádrže při splnění definovaného cílového stavu.

Účel projektu

Účelem projektu je optimalizovat postupy návrhu a hodnocení opatření k eliminaci zdrojů znečištění, které přispívají k eutrofizaci významných vodních nádrží využívaných zejména k zásobování obyvatel pitnou vodou nebo sloužících k rekreačnímu nebo jinému využití. Účelem je tedy vývoj a testování nástroje typu DSS (Decision Support System), který umožní s přesně definovanými vstupními údaji návrh optimálního řešení pro konkrétní vodní nádrž. Výsledky předloženého projektu budou důležitým podkladem pro alokaci finančních zdrojů jak ze soukromého tak z veřejného sektoru v souladu s požadavky příslušných směrnic EU. Potřeba hodnocení významnosti zdrojů znečištění bude vzrůstat s prohlubujícím se nedostatkem veřejných zdrojů na realizaci potřebných opatření a předkládaný projekt tak přispěje k jejich optimálnímu využití.

Cíl projektu

Projekt se soustředí na omezení jednoho z nejpodstatnějších antropogenních vlivů současnosti, kterým je eutrofizace vod a s ní spojené nepříznivé důsledky, projevující se zhoršenou jakostí vody v nádržích a omezenými možnostmi jejich dalšího využití. Cílem projektu je proto zpracování metodiky hodnocení významnosti zdrojů znečištění v povodí vodních nádrží a vytvoření specifického nástroje typu DSS (Decision Support System) pro rozhodování o prioritách opatření při omezení vlivu různých zdrojů znečištění na eutrofizaci vodních nádrží.

Řešitelé projektu

VÚV TGM

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce (VÚV TGM, v.v.i.), je přímým pokračovatelem Státního ústavu hydrologického, založeného v roce 1919.

Předmětem činnosti ústavu je výzkum stavu, užívání a změn vodních ekosystémů a jejich vazeb v krajině a souvisejících environmentálních rizik a hospodaření s odpady a dále odborná podporá ochrany vod, protipovodňové prevence a hospodaření s odpady, založená na uvedeném výzkumu.

Hlavní působnost se soustřeďuje na výzkumnou, koncepční, odbornou a metodickou činnost, včetně vytváření a provozování informačních systémů, v oblasti ochrany jakosti a množství povrchových a podzemních vod a jejich užívání v technických, ekonomických a ostatních souvislostech a ve vzájemných interakcích. Jde o objektivní odbornou službu poskytovanou přednostně pro veřejnou správu, zejména podle zákona o vodách a pro tvorbu a uplatňování státní politiky v oblasti vod.

VÚV TGM v.v.i., je v současnosti řešitelem, nebo se podílí na celé řadě výzkumných projektů. Mezi nejvýznamnější patří výzkumné záměry MZP0002071101 Výzkum a ochrana hydrosféry, MZP0002071102 Výzkum pro hospodaření s odpady v rámci ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. Z dalších významných projektu lze jmenovat např. projekty NAZV QI102A265 Určení podílu erozního fosforu na eutrofizaci ohrožených útvarů stojatých povrchových vod, QH81331 Výzkum adaptačních opatření pro eliminaci dopadu klimatické změny v regionech ČR, QI92A223 Možnosti odstraňování vybraných specifických polutantů (PPCP) v ČOV, projekty bezpečnostního výzkumu MV ČR VF20102014009 Posuzování bezpečnosti prvků kritické infrastruktury a alternativní možnosti zvýšení zabezpečení měst a obcí pitnou vodou při vzniku živelních pohrom a rozsáhlých provozních havárií, VG20102014010 Klasifikace přesnosti vymezení stávajících záplavových území v ČR a zapracování výsledků do metodiky pro jejich vymezení a řada dalších

ČVUT

České vysoké učení technické v Praze - Fakulta stavební

České vysoké učení technické v Praze patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě. Bylo založeno z iniciativy Josefa Christiana Willenberga na základě reskriptu (zakládací listiny) císaře Josefa I. z 18. ledna 1707. V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 23 000 studentů.

ČVUT v Praze, Fakulta stavební je v současnosti řešitelem, nebo se podílí na celé řadě výzkumných projektů. Mezi nejvýznamnější patří výzkumné záměry MSM VZ 6840770001 Spolehlivost, optimalizace a trvanlivost stavebních materiálů a konstrukcí MSM 6840770002 Revitalizace vodního systému krajiny a měst zatíženého významnými antropogenními změnami MSM 6840770003 Rozvoj algoritmů počítačových simulací a jejich aplikace v inženýrství MSM 6840770005 Udržitelná výstavba.

ČVUT v Praze, Fakulta stavební, je spoluřešitelem 11 projektů 6. a 7. rámcového programu Evropské unie. Dále probíhá řešení 63 projektů GAČR, přibližně 30 grantových projektů ministerstev ČR (z toho 15 projektů Ministerstva průmyslu a obchodu), 40 projektů z různých dalších grantových zdrojů, 25 projektů Fondu rozvoje vysokých škol a přibližně 110 studentských vědeckých projektů.

Povodí Ohře

Povodí Ohře, státní podnik

Povodí Ohře, státní podnik, je správce významných a určených vodních toků, provozuje a udržuje vodní díla ve vlastnictví státu, k nimž má právo hospodařit, vykonává činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod a další činnosti související se správou povodí. Podnik působí na území 5 krajů a 33 obcí s rozšířenou působností. Správa povodí je rozdělena mezi tři závody se sídly v Chomutově, Karlových Varech a Terezíně.

Účastník projektu dlouhodobě spolupracuje s výzkumnými organizacemi, především s VÚV TGM, v.v.i., na projektech, u nichž byl zadavatelem a zároveň i spolupracoval na přípravě dat.

Účastník projektu se v posledním období podílel spolu s dalšími institucemi, i výzkumnými, na zpracování Plánu hlavních povodí České republiky a Plánu oblasti povodí, včetně příslušných programů opatření. Tyto obsáhlé materiály jsou podkladem pro výkon veřejné správy, a to zejména pro územní plánování, územní rozhodování, povolování staveb a pro rozhodování podle vodního zákona.

Datum poslední aktualizace stránky: 16.12.2015

Kontakt

Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i.
Podbabská 2582/30
160 00 Praha 6
Česká republika

http://www.vuv.cz

Vedoucí projektu

Mgr. Pavel Rosendorf
pavel_rosendorf@vuv.cz


Technicky zajišťuje

Hydroekologický informační
systém VÚV TGM
(HEIS VÚV)

http://heis.vuv.cz
© Copyright: Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce. Design: Jiří Picek. 2015. Statistika přístupů